Druhá šance české vlády na předsedání Radě Evropské unie se nesmí promeškat, apelují české firmy. Byť jde o vysoce diplomatickou příležitost, byznys očekává od kabinetu Petra Fialy (ODS) zastání při jednání o energetické bezpečnosti, přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku či směrnicích dotýkajících se trhu práce. České předsednictví začíná přesně za měsíc, vláda své priority má teprve odtajnit.
Hlavním tématem pro byznys jsou nejen v důsledku války na Ukrajině rostoucí ceny energií i závislost evropského bloku na dodávkách plynu z Ruska, které před třemi měsíci napadlo svého souseda. „Krize posouvají Evropskou unii dopředu. Světová hospodářská krize během našeho prvního předsednictví ukázala, kde je evropský projekt nedodělaný, že chybí koordinace hospodářské politiky. To se podařilo částečně napravit,“ říká Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy. Evropa se podle něj posunula po migrační krizi v roce 2015 a k další adaptaci ji donutila současná pandemie koronaviru. „Plyn a válka na Ukrajině bude to samé. Je potřeba usilovat o společné nákupy plynu, diverzifikaci zdrojů,“ dodal s tím, že vláda by měla posilovat spojenectví s Francií v otázce využívání jádra.
Klimatické cíle
Na pozadí akutního problému s dodávkami energií ale firmy bojují o nastavení směrnic a nařízení, které jejich podnikání ovlivní na roky až dekády dopředu. Česká vláda povede vyjednávání o klimatickém balíčku Fit for 55, které ovlivní automotive, stavebnictví, zemědělství, průmysl a další sektory. Firmy neskrývají obavy z ambiciózních cílů. „Při plnění zelených cílů by evropské instituce neměly opomíjet zásadu ‚mysli nejdříve na drobné podnikatele‘ a nevytvářet další administrativní zátěž či ohrožovat konkurenceschopnost našich firem ve světě,“ apeluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa?
České předsednictví by konkrétně podle ocelárny Liberty Ostrava mělo směřovat debaty o konečné podobě mechanismu uhlíkového vyrovnání a systému na obchodování s emisními povolenkami tak, aby zůstaly evropské průmyslové firmy konkurenceschopné. „Je důležité, aby Česká republika podpořila zachování ochranných opatření proti neférovým dovozům oceli, a pomohla tak zajistit evropskému ocelářství rovné podmínky a ochranu,“ požaduje firma slovy své mluvčí Barbory Černé Dvořákové. „Očekáváme také, že se podaří dosáhnout toho, že odchod od stávajících opatření proti úniku uhlíku bude pozvolný, aby bylo možno realizovat investice, které český průmysl potřebuje pro úspěšnou transformaci směrem k zeleným technologiím,“ dodala.
Obava z protekcionismu
Válka na Ukrajině rozvinula už během nynějšího francouzského předsednictví debatu, zdali by neměla být Evropa soběstačnější. Unijním zemím se nechce do budoucna znova prosit Čínu o roušky či zastavovat výrobu kvůli chybějícím čipům z asijských zemí. „Debata o strategické autonomii u klíčových výrobků je geopolitický problém, který se bude muset řešit. Celá e-commerce scéna to musí chtě nechtě sledovat,“ říká zakladatel internetového prodejce módy Vuch Ondřej Hyrš. „Naše produkty by to zasáhnout nemělo, ale to jsou zatím jen naše domněnky. Bude zajímavé sledovat proces, kdy se Evropa snaží být co nejvíc soběstačná. Představa je to hezká, ale v blízké budoucnosti to je spíš utopie,“ domnívá se Hyrš.
Svaz průmyslu a obchodu varuje před protekcionismem a přílišným opevněním vnitřního trhu EU před světem. „Je možné, že současná čipová situace je krátkodobá. Možná až skončí pandemie a válka na Ukrajině, se opět rozeběhne jejich výroba. A nebylo by šťastné, abychom tady měli unijní továrnu na výrobu čipů, která nebude konkurenceschopná,“ uvedl Špicar. „Nejlepší by bylo přijít s pobídkovými systémy, které by firmy přilákaly do Evropy, aby zde otevřely své továrny. A ne, aby EU začala vyrábět čipy,“ dodal. Unie má před sebou takzvaný Akt o čipech, který má právě v této oblasti posílit evropskou konkurenceschopnost. Jeho dojednání označil za jednu z priorit ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Zemědělci naopak podle očekávání volají po potravinové soběstačnosti unie. „Jistě mezi tyto výrobky budou patřit základní potraviny a suroviny pro jejich výrobu, jak ukázala nejen zkušenost s aktuální situací na trhu vyvolanou válkou na Ukrajině, ale třeba i pandemií,“ říká za koncern Agrofert mluvčí Pavel Heřmanský. Evropští zemědělci se kromě toho potýkají s nedostatkem hnojiv a dalších chemických výrobků, kde by se podle nich mohla zvýšit konkurenceschopnost EU.
Co je Evropská rada, Rada EU a Rada Evropy?
Evropská minimální mzda
Digitalizace, automatizace a robotizace v příštích letech razantně ovlivní trh práce v unijních zemích. V Česku mají být kvůli tomu propuštěny tisíce až desítky tisíc lidí. „Často jde o pozice, které jsou fyzicky velice náročné, nekvalifikované a špatně placené. Na tom nemůžeme postavit konkurenceschopnost České republiky v EU,“ říká Špicar. „Těch zaměstnanců se ale nechceme zbavovat, chceme jim vytvořit nová pracovní místa,“ dodává s tím, že by do tohoto procesu měla ideálně vstoupit vláda a vytipovat sektory, odkud budou lidé odcházet a dotyčným nabídnout rekvalifikace.
Firmy skepticky sledují jednání o směrnici o evropské minimální mzdě, která má zajistit všem zaměstnancům v unii důstojnou životní úroveň. Evropská komise se tím pustila do velice citlivého tématu, neboť míra státního zásahu do výše mezd se v různých zemích liší, v řadě zemí není minimální mzda stanovená vůbec. Například ve Švédsku, které přebírá předsednictví po Česku, je velká většina zaměstnanců kryta kolektivními smlouvami, a směrnice by znamenala razantní zásah do tamního systému. Minimální mzda nebude nastavena na pevnou částku, hovoří se o padesáti procentech průměrné nebo šedesáti procentech mediánové mzdy v dané zemi, což v současnosti nesplňuje většina unijních zemí včetně Česka.
Byrokracie na obzoru
Stranou hlavního zájmu zůstávají další směrnice, které představují potenciálně novou byrokratickou povinnost pro evropské firmy. Na české předsednictví například spadne jednání o návrhu směrnice o nefinančním reportingu, který komise představila v dubnu. Směrnice se má nově rozšířit na všechny firmy s více než 250 zaměstnanci. Začít sdílet data o udržitelnosti může pro firmy znamenat obdobně náročný administrativní proces jako někdejší zavedení ochrany dat podle nařízení GDPR.
Česká vláda může také do jisté míry ovlivnit vyjednávání o směrnici na ochranu práv pracovníků platforem, což se dotýká zejména kurýrů a taxikářů. Směrnice jim má zajistit zaměstnanecká práva, jako třeba právo na odpočinek, minimální mzdu, dovolenou, rodičovskou nebo nemocenskou. Firmám se to nelíbí. „Znamenalo by to nepřiměřená omezení pro samostatně výdělečně činné pracovníky platforem a omezení flexibility, kterou, jak víme, nejvíce oceňují,“ řekl výkonný ředitel Dáme jídlo Filip Fingl.
„Odhadujeme, že pokud by směrnice byla v této podobě přijata, znamenalo by to, že bezmála 140 tisíc lidí po celé Evropské unii by přišlo o své živobytí a možnost přivýdělku,“ uvedla manažerka Boltu v České republice Soňa Stloukalová.
