Chceme podpořit nákup elektroaut pro občany, říká ministryně životního prostředí Hubáčková

Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí

Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí Zdroj: E15 Dominik Kučera

Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí
Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí
Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí
Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí
Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí
6
Fotogalerie

Je méně známou tváří současné vlády, přitom povede jednání o nejzásadnějším evropském legislativním balíčku dekády. Lidovecká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková bude během nadcházejícího českého předsednictví vyjednávat za Radu EU o klimatických opatřeních v rámci Fit for 55, který má pomoci dekarbonizovat unijní ekonomiku. Chce toto téma také přiblížit Čechům. „Cítím obavy občanů z Green Dealu. Pořád se to hrotí kolem fosilních paliv, a když to lidé všude slyší, bojí se toho. To je třeba změnit,“ říká Hubáčková.

Europoslanci minulý týden zpomalili přijetí klimatického balíčku Fit for 55, odsunuli hlasování o klíčových opatřeních. Co to znamená pro české předsednictví?

Nesdílela jsem přesvědčení mnohých, že vše proběhne hladce, a to právě kvůli válce na Ukrajině. Postup je nyní opatrnější a pro nás to znamená velmi intenzivně sledovat vývoj vyjednávání, které povede Francie, abychom na ni mohli plynule navázat. Obecně platí, že klimatické hrozby tu jsou a my na ně musíme reagovat. Tento rok je velice náročný, agrese Ruska na Ukrajině nám rozhýbala některé jistoty, především ty energetické. Můžeme v krátkodobém horizontu v některých prioritách zvolnit, o to rychlejší musí být ale naplnění střednědobých a dlouhodobých strategií.

Dohoda se nenašla na revizi systému obchodování s emisními povolenkami, evropští lidovci prosazovali mírnější variantu, než chtěla Evropská komise. Souhlasíte s nimi?

Neřekla bych, že jsme byli jako lidovci tak mírní, ale zároveň jsme nebyli tak ambiciózní jako Německo nebo Rakousko. V celém balíčku jde o to, jak vyvážit rychlost jednotlivých kroků s řešením sociálních dopadů. Souběžně se snižováním emisí se musíme dívat na to, jaké dopady to má na občany. Jsem zastánkyní zřízení sociálního fondu, který by pomohl překlenout slabším rodinám těžké a drahé začátky přechodu na nízkoemisní ekonomiku. Nicméně je to jednání mezi 27 partnery, jako předsednická země se nebudeme moci tak intenzivně ohlížet jen na sebe, ale musíme sledovat zájmy všech zemí.

Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci: 

Video placeholde
• Videohub

Europoslanci naopak schválili zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem po roce 2035, schválit to musejí ještě členské státy. S jakou pozicí jde česká vláda do jednání?

Mně se rok 2035 zdá přijatelný. Někdy musím říct, že věda, výzkum, inovace a praxe jdou dál než tvůrci legislativy. Možná právě proto, že vidí výstupy vědeckých a technologických pokroků a jsou na to připraveni. Nedávno jsem mluvila se zástupci Toyoty a Škoda Auto, kteří potvrdili, že jsou připraveni na ukončení výroby těchto aut. Mají nějaké představy o náhradě fosilních paliv, není to jenom elektřina nebo vodík, jde to dál. Byť se nám zdá, že je teprve rok 2022 a do roku 2035 je ještě hodně času, firmy jsou v přípravách už teď daleko. Chybí samozřejmě dobíjecí infrastruktura pro elektromobily, ten čas musíme využít k jejímu vybudování. Chtěla bych zdůraznit, že má skončit výroba aut se spalovacím motorem, ne jejich používání.

Je pravda, že se debata o Green Dealu jako by scvrkla na používání aut.

Cítím obavy občanů z Green Dealu. Když se zeptám lidí, co jim vadí na zemědělské nebo adaptační strategii, tak zjistím, že nic. Pořád se to hrotí kolem fosilních paliv, a když to lidé všude slyší, bojí se toho. Jakákoli taková zpráva v médiích pak budí v lidech odpor k Zelené dohodě. Ráda bych to změnila, a proto stále vysvětluji, že nejde jen o energetiku.

Panuje na zákazu výroby aut se spalovacím motorem shoda ve vládě? Premiér Petr Fiala je toho přece jen poměrně velkým kritikem.

Použiji paralelu s ukončením těžby uhlí. Ve vládním prohlášení máme rok 2033. Přesto se ve veřejném prostoru objevují názory, co kdybychom prodloužili těžbu, víc těžili, prolomili limity? Může to někdy zaznít z úst koaličních politiků. Na vládě se to takto kontroverzně neprobíralo. Nemění se náš cíl, ani teď, kdy hledáme cestu z energetické krize. Je možné, že u zákazu výroby aut se spalovacím motorem debata bude. Nevyvolávám ji a nechci ji vyvolat, ale může nastat. Nicméně jako předsednická země, až povedeme na toto téma trialog mezi členskými státy a evropskými institucemi, budeme muset prezentovat, na čem se shodne většina členských států, nejenom názor Česka.

Jakým způsobem bude vláda motivovat lidi, aby nakupovali elektromobily?

Už nyní podporujeme nákupy elektromobilů pro veřejný sektor. Obcím, městům, krajům a jimi zřizovaným organizacím jsme začátkem června vypsali dotační program. Není to jen pro osobní vozidla, ale i třeba dodávky pro sociální služby. Je o to eminentní zájem, což nás překvapilo. Podporujeme i vybudování dobíjecích stanic. Co se týká občanů, velmi o tom uvažujeme. Musíme pečlivě zvážit, jak bychom podporu nastavili. Rozvíjí se tu hybridní auta, vodíková technologie. Určitě to nebude v letošním roce. V současné době ani není tolik finančních prostředků, abychom mohli uspokojit zájem všech občanů. Ale nastane doba, kdy toto budeme chtít podpořit.

Myslíte teď podporu nákupu? Tedy přímé dotace nebo daňové úlevy?

Ano, zvažujeme různé cesty. Mohla by být jiná podpora pro podnikatele, jiná pro občana. Jde i o přístupnost. Už umíme dobře nastavit podporu elektroaut, protože vidíme, jak se vyvíjejí dobíjecí stanice. U vodíku nyní vznikají první plnící stanice a teprve uvidíme, jaký bude o vodíková auta zájem. Je to na úvahu, kterou nyní vedeme.

Bude Česko během předsednictví schopné lépe vyjednávat kompromisy než třeba Francie, která si hájí dost silně vlastní zájmy?

Snažíme se být více vyjednávači. Samozřejmě to neznamená, že zapomeneme na vlastní názory, ale přece jen umíme lépe vnímat kompromis. Bude velmi záležet na tom, v jakých fázích agendu od Francie koncem června přebereme. Musíme se soustředit na ta vyjednávání, kde můžeme dosáhnout velkého pokroku. Jinde zas může být tolik rozporů, že vyjednávání nepůjdou rychle, i kdybychom sebevíc chtěli.

Jaké budou během předsednictví vaše další priority?

Balíček Fit for 55 je samozřejmě prioritou. Máme ale ambici zvednout i další témata, která v EU nejsou vnímána tak důležitě. Je to zejména ochrana půdy, na které mi mimořádně záleží. Chystáme v září velkou konferenci v Praze, kde chceme zdůraznit důležitost půdy ve vztahu k zemědělství, lesnictví, biodiverzitě, zadržování vody v krajině i zdraví občanů.

Vláda chce ukončit těžbu uhlí do jedenácti let. Je to s ohledem na dopady války na Ukrajině reálné?

Já to pořád vidím reálně. Útlum těžby je věc dlouhodobá a v mnoha případech ani nejde těžbu obnovit. Pro nejvíce postižené regiony je připraven program Spravedlivá transformace, který jim má pomoci s restrukturalizací průmyslu, zvýšení zaměstnanosti v jiných oborech a podobně. Samozřejmě se vedou debaty o tom, čím nahradit plyn a zda by to nemělo být uhlí. Ve vládě diskutujeme, jak naložit s energetickou koncepcí, ale nemáme k dispozici zatím žádnou finální verzi k projednávání. Osobně budu ráda, když se tam bude o uhlí mluvit pouze do roku 2033.

Takže je to stále otevřené?

Za ministerstvo životního prostředí doufám, že ne.

Česko vidí budoucnost v jádru, jak daleko je jednání o vybudování jaderného úložiště?

Když se podíváme na výzvy s koncem uhlí, náhradou plynu, obnovitelnými zdroji, šetřením energiemi, tak jádro v tom mixu zastává minimálně třetinový podíl. Problémem zůstává jaderné úložiště. Těch lokalit je vytipováno několik, ale ani jedna není definitivně projednána. Vnímám velice dobře obavy veřejnosti. Tady je potřeba neodkládat jednání, byť se nám zdá rok 2055 daleko. Je třeba se o tom již nyní bavit a možná najdeme nějakou cestu, možná se do té doby vyvinou nové technologie.

Dojde do konce vašeho mandátu k výběru lokality?

Nemyslím si, že dojde k rozhodnutí. To je tak citlivá otázka, která potřebuje tolik debat, že jsou na to čtyři roky málo. Musíme o tom mluvit a vysvětlovat. Jaderné elektrárny prostě máme, vyhořelé palivo máme a mít budeme. Vyhnout se tomuto tématu nelze.

Máte představu, kolik to bude stát?

Vzhledem k tomu, že žádný projekt nebyl ještě předložen, neposuzovaly se vlivy na životní prostředí, tak neexistuje žádný konkrétní odhad finančního dopadu.

Jak chcete pomoci průmyslovým firmám s naplněním klimatických cílů?

Naše republika je hodně průmyslová, musíme na tento sektor brát ohled. Rozjely se podpůrné programy z Modernizačního fondu, které mají pomoci průmyslu snižovat svou energetickou závislost a náročnost. Jedny z prvních, kdo měly odsouhlasené prostředky z fondu, jsou některé velké teplárny. Jsme připraveni jako stát pomoci.

Národní plán obnovy se podle ministra průmyslu Jozefa Síkely musí předělat. Co se má změnit za váš rezort?

Chtěli bychom některé naše programy finančně posílit, zejména směrem k občanům. Tedy zejména Nová zelená úsporám, nebo právě podpora nákupu elektromobilů. Případně bychom chtěli proměnu některých programů tak, aby byly administrativně jednodušší.

Česko má prý šanci na pořádání konference o změně klimatu COP 29. Budete o to usilovat?

Je pravda, že budoucí COP by měl být v jedné z východních evropských zemí. Momentálně jsem zatím neměla tak velkou ambici. Na nás během předsednictví přešlo pořádání mnoha mezinárodních akcí, které se měly konat během dvou let, ale kvůli covidu byly zrušeny. Zrovna COP 27 spolupořádáme v listopadu v Egyptě, což bude velice náročné. Následuje COP o biodiverzitě, což je další obrovská akce s velkým množstvím lidí. Sami uvidíme, jak zvládneme takto náročnou organizaci. Pak teprve můžeme přemýšlet, zda se ucházet o pořádání COP 29 v roce 2024.

Tak politicky by to byl obrovský úspěch, ne?

Je třeba si klást vysoké cíle, to jistě, ale zároveň musejí být splnitelné. Mám velkou ambici být úspěšná při českém předsednictví, věnujeme tomu hodně časových i personálních kapacit. To je první úkol. A pak uvidíme.

Anna Hubáčková (64)

Hodonínská rodačka vystudovala vodní hospodářství na Vysokém učení technickém v Brně a posléze veřejnou správu na Masarykově univerzitě v Brně. Působila dlouhá léta jako úřednice se zaměřením na životní prostředí v Hodoníně a později v Jihomoravském kraji. V roce 2014 se stala starostkou Ratíškovic na Hodonínsku. O dva roky později byla za KDU-ČSL zvolena senátorkou, mandát nebude v letošních volbách obhajovat.

V roce 2021 se stala ministryní životního prostředí v pětibarevné vládě Petra Fialy. Za hlavní úkol považuje prosazování Green Dealu a na to navázaného legislativního balíčku Fit for 55. Jejím nejvýznamnějším krokem během prvních měsíců vlády je uzavření smlouvy s Polskem o hnědouhelném dole Turów.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!