V Bruselu se neřeší prakticky nic jiného. Nejistoty na energetickém trhu šponují ceny energií ve všech zemích EU a evropští politici i úředníci s napětím vyhlížejí podzim. Klíčovou roli bude nyní hrát Česká republika, která dnes přebírá předsednictví Rady Evropské unie. Stejně jako před třinácti lety bude muset v čele unie řešit problém s omezenými dodávkami ruského plynu do evropských zemí.
„Historie se opakuje. V roce 2009, kdy jsme začínali naše první předsednictví, jsme se museli zabývat rusko-ukrajinskou plynovou krizí. I když ji neprovázela válka, můžeme tam zpozorovat základy dnešní krize,“ řekl v předvečer předsednictví v Bruselu ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na zasedání Evropského výboru regionů, který sdružuje zástupce samospráv z celé EU.
První české předsednictví se nacházelo v situaci velmi podobné té dnešní. Evropa se vyrovnávala s následky globální finanční krize, na geopolitické scéně zaútočilo Rusko na Gruzii a sebralo jí část území. Situaci zhoršila v lednu 2009 Moskva, která kvůli sporům s Kyjevem o platby za zemní plyn na dva týdny úplně zastavila přívod klíčové energetické suroviny na Ukrajinu. Vzhledem k tomu, že osmdesát procent plynových dodávek z Ruska do Evropy v té době proudilo právě přes tuto zemi, ocitla se rázem bez plynu i většina unijních států.
Plán Česka při odstavení plynových dodávek z Ruska:
„Domácnostem chybělo teplo a průmysl začal kolabovat. Kritická situace byla především v Bulharsku a na Slovensku,“ zavzpomínal na starosti tehdejšího kabinetu bývalý ministr a nynější europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Konflikt se nakonec podařilo urovnat. Kyjev zaplatil ruskému Gazpromu požadované dluhy a dodávky plynu do EU byly obnoveny.
Česko se jako předsednická země snažilo opakování této krize předejít a prosazovalo alternativy k ruskému palivu, například spuštění plynovodu Nabucco, jenž by přiváděl plyn do Evropy přes Turecko z oblasti Kaspického moře. Projekt se ale nikdy nepodařilo realizovat. Podle Vondry za to mohlo zejména Německo, které „nechtělo konkurenci k plynovodu Nord Stream“.
O třináct let později Česko přebírá vedení Rady EU za takřka totožné situace. „Ukrajinská krize je zpátky. A je mnohem horší, protože ji odstartovala ruská invaze,“ řekl Bartoš. Válka podle něj zcela proměnila priority českého předsednictví, které se i bez toho musí zabývat následky covidové pandemie a rostoucí inflace. Podle Bartoše se musí unie zaměřit na podporu uprchlíků a řešení energetické krize. S tím souhlasil i předseda Evropského výboru regionů Vasco Alves Cordeiro, který označil české předsednictví za nesmírně důležité i kvůli tomu, že Česko patří mezi hlavní země přijímající uprchlíky z Ukrajiny a má tak přímou zkušenost.
Odborníci označují nynější krizi za mnohem závažnější než tu před třinácti lety. „Už jen kvůli tomu, že nevíme, jak se válka bude dále vyvíjet a kdy skončí. Opět ale dochází k zneužívání nerostných surovin k politickému nátlaku,“ uvedl Michal Hrubý z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Očekává, že Kreml bude během druhého českého předsednictví svůj tlak na Evropskou unii dále stupňovat.
S tím souhlasí i zvláštní vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „Od 24. února letošního roku považuji za pravděpodobné, že dříve či později dodávky plynu a ropy z Ruska do Evropské unie skončí. Eskalace je zřejmá a vzájemná, Rusové mají ropu a plyn jako jeden z mála nástrojů, jímž nás mohou zkoušet ovlivnit. Musíme počítat s tím, že už tuto zimu žádný ruský plyn v Evropě nepoteče,“ varuje Bartuška.
Česko je podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) do jisté míry připraveno. „Poměrně rychle se nám daří plnit plynové zásobníky, takže v tuto chvíli se vůbec neobávám o domácnosti. Současně se velmi intenzivně hledají řešení, která by zajistila rozumnou míru dodávek i pro průmysl,“ řekl.
Evropská unie podle ministra chystá společné nákupy plynu na alternativních trzích, jako jsou Spojené státy, Kanada, severní Afrika, Norsko či Katar s tím, že členské státy se rozdělí do geografických klastrů, na jejichž základě budou energetickou surovinu odebírat. „To je návrh, kterým se hodně budeme zabývat my jako předsednická země, a podle mého soudu by do podzimu měl být funkční a v platnosti,“ uvedl Bek.
