Přehled deseti nejspořivějších zemí EU podle Eurostatu.
Srovnání „škudlilů“ ze střední Evropy, bohatého severu i maltského překvapení.
Jak si vede Česko – a kdo naopak skoro nic nenašetří?
Češi se v posledních letech zařadili mezi evropské mistry v odkládání peněz stranou – a podle čerstvých dat Eurostatu e v podílu odkládaných příjmů předčí už jen jeden z našich sousedů.
Hrubá míra úspor domácností ale neukazuje jen to, kolik peněz lidé spoří na účtech, ve fondech a v dluhopisech. Prozrazuje také, kde lidé utahují opasky, kde si mohou dovolit víc utrácet a kde už vysoká spořivost začíná brzdit ekonomiku. Jak evropské státy dopadly? Podívejte se v přehledu níže.
Most Samuela Becketa přes řeku Liffey v Dublinu. | Zdroj: Profimedia
10. Irsko
Do desítky nejspořivějších zemí EU se Irsko dostalo i přesto, že s hrubou mírou úspor kolem 13,5 % je lehce pod průměrem celého unijního bloku. Oproti roku 2019 úspory domácností dokonce mírně klesly, takže irské rodiny dnes odkládají stranou o něco menší část příjmů než před pandemií. Irsko tak v žebříčku nepatří mezi rekordmany, ale spíš mezi „poctivý průměr“ Evropy.
Ilustrační snímek | Zdroj: Profimedia.cz9. Dánsko
Dánsko je jedinou zemí v první desítce, která startovala opravdu nízko: v roce 2019 tamní domácnosti spořily necelých 8 % příjmů, v roce 2024 už zhruba 14,3 %. Během pár let tak zvýšily míru úspor o více než 6 procentních bodů a dotáhly se téměř na průměr celé EU.
Nárůst míry spoření byl po Česku dokonce druhý nejvyšší v Evropě. Dánové tak po zásahu pandemií, energetickou krizí a úrokovým šokem spoří podstatně více než v minulosti.
Nizozemsko | Zdroj: Profimedia8. Nizozemsko
Nizozemci mají hrubou míru úspor okolo 16,6 %, jen lehce nad úrovní před covidem. V nizozemském případě ale platí, že úspory jsou jen část příběhu: Nizozemsko patří k zemím s vůbec nejvyšší mírou investic domácností v EU, typicky do bydlení.
Velká část tamních úspor tak končí v penzijních fondech a nemovitostech. To z Nizozemska dělá jednu z nejbohatších zemí světa, ale zároveň drží ceny bytů a domů velmi vysoko.
Zdroj: Profimedia7. Rakousko
Rakouské domácnosti dnes odkládají stranou zhruba 17,3 % disponibilního příjmu, o více než 4 procentní body více než před pandemií. Pro alpskou ekonomiku je typická kombinace konzervativního bankovního sektoru, vysoké míry vlastnického bydlení a rozvinutých penzijních schémat – to všechno motivuje k pravidelnému spoření.
Francie se dlouhodobě drží nad průměrem EU a data za rok 2024 to potvrzují: francouzské domácnosti ušetří téměř 18 % svých příjmů, o zhruba 4 procentní body více než v roce 2019. V období covidu vyskočila míra úspor až k 20 %, část těchto „nucených“ úspor se ale později rozpustila ve spotřebě. Nicméně i tak zůstala úroveň úspor výrazně nad unijním průměrem.
Kombinace silného sociálního systému a regulovaného trhu práce vytváří relativně stabilní příjmy – i při vysokém veřejném dluhu si tak Francouzi dokážou udržet v průměru solidní finanční rezervy.
Stockholm | Zdroj: Profimedia5. Švédsko
Švédské domácnosti drží míru úspor na úrovni zhruba 18,2 %, jen o něco výš než před covidem. Vysoké mzdy, robustní sociální stát a rozvinutý penzijní systém znamenají, že velká část příjmů plynule odtéká do dlouhodobých úspor a fondů.
Zároveň ale Švédsko patří k zemím, kde je relativně nízký podíl investic domácností (například do bydlení) – větší část bohatství tak domácnosti drží ve finančních aktivech a rezervách, což jim dává solidní polštář pro případ ekonomických šoků.
Budapešť. | Zdroj: profimedia4. Maďarsko
Maďarské domácnosti mají úspory kolem 18,6 % a jsou na tom podobně jako Češi. Proti roku 2019 se jejich spořicí poměr zvýšil o 2,5 procentního bodu. Vysoké tempo spoření souvisí i s extrémní inflací posledních let – Maďaři ve velkém přesouvali peníze z účtů do státních protiinflačních dluhopisů, které nabízely velmi vysoké výnosy.
Výsledkem je, že část populace má dnes relativně vysoké finanční rezervy, ale současně čelí vysokým cenám a úrokům, které domácí rozpočty silně zatěžují.
Malta. | Zdroj: Profimedia3. Malta
Poměrně překvapivě se mezi státy střední Evropy vklínil na špici i jižní ostrovní stát. Maltské domácnosti ušetří téměř 19 % svých příjmů a oproti roku 2019 šetří o téměř 6 procentních bodů více. Maltská ekonomika těží z kombinace cestovního ruchu, finančních služeb a digitálních odvětví, což v posledních letech vedlo k rychlému růstu příjmů.
Na obyvatele vzrostl reálný příjem od roku 2004 zhruba o 90 %, což je jeden z nejvyšších nárůstů v EU. Značná část tohoto boomu končí právě v úsporách. Malta tak vypadá jako učebnicový příklad malého, otevřeného státu, kde domácnosti dokážou proměnit růst ekonomiky v konkrétní rezervy na účtech.
Pražský hrad | Zdroj: Foto Blesk - Jiří Koťátko2. Česko
Češi jsou v evropském žebříčku úspor na druhém místě: hrubá míra úspor vyskočila z necelých 12 % v roce 2019 na téměř 20 % v roce 2024, což je suverénně největší nárůst v celé Evropě. Podle analýz České národní banky a ministerstva financí patří Česko už několik let mezi země s nejvyšší mírou úspor v Evropě – domácnosti si po pandemii, inflaci a úrokovém šoku vytvořily výrazně větší finanční polštář.
Rostou nejen bankovní vklady, ale i objem peněz ve fondech a dalších investičních produktech. Z národa, který si dlouho vystačil s penězi na běžném účtu, se Češi postupně mění v národ drobných investorů. Vyšší míra spoření ale zároveň znamená slabší chuť utrácet, což negativně ovlivňuje spotřebu domácností.
Berlín | Zdroj: Profimedia1. Německo
Těsně nad Českem stojí na vrcholu žebříčku jeho západní soused. Německé domácnosti v roce 2024 ušetřily zhruba 20 % svého příjmu, oproti necelým 18 % v roce 2019. Vysoká míra úspor je pro Němce dlouhodobě typická – mezi velkými ekonomikami EU patří německý spořicí poměr stabilně k nejvyšším a drží se výrazně nad průměrem unie. Pandemie, energetická krize i obavy o budoucí důchody vedly německé domácnosti k ještě větší opatrnosti.
Rekordní finanční rezervy ale mají i svou stinnou stránku: německé domácnosti utrácejí méně, než by ekonomika potřebovala. Slabší spotřeba tak brzdí růst celé eurozóny – a tím i Česka, které je na německém trhu silně závislé.
