Nová zelená úsporám: Stát má už jen polovinu peněz, zvažuje konec přímých dotací
Populární program na zateplení domů a energetické renovace čeká zásadní proměna.
Důvodem jsou finance – státní fond životního prostředí (SFŽP) letos počítá s polovičními příjmy z emisních povolenek.
O konečné podobě dotačního programu se zatím vedou diskuze mezi Ministerstvem životního prostředí a dalšími resorty.
Program Nová zelená úsporám (NZÚ) je již od poloviny listopadu loňského roku pozastaven – žadatelé nemohou v současnosti podávat žádosti o dotace na renovace, opravy starších domů ani na menší úsporná opatření v rámci programu Nová zelená úsporám Light.
Důvodem zastaveného programu je přesun priorit a změna financování. „Původně se počítalo s příjmy kolem 12 miliard korun. Aktuální realita je zhruba 5,5 miliardy,“ vysvětlil ministr životního prostředí Petr Macinka na jednání vlády.
Rozpočet SFŽP nyní upřednostňuje jiné oblasti. Nejprve se pokryjí mandatorní výdaje, pak půjde o financování dostupného bydlení, zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a podporu šetrného lesnictví.
NZÚ nutně čekají změny
Momentálně se vede diskuse mezi SFŽP a odbornými asociacemi týkající se technické realizace programu – konkrétně toho, jaké projekty bude fond v praxi financovat, a také jakou formou. Podle Macinky by měla podpora pokračovat nejspíše prostřednictvím zvýhodněných bankovních úvěrů, kde by stát kompenzoval část nákladů.
„Pracuje se s variantou zapojení externích zdrojů. V následujících týdnech by měla vzniknout shoda na podobě udržitelného, racionálního a stabilního nastavení programu, který nebude založen výhradně na veřejných prostředcích,“ uvedl Macinka.
„Naším cílem je dlouhodobost programu, minimálně na čtyři roky do roku 2030. To s sebou nese náročné požadavky na vyjednávání podmínek programu jako takového. Za mne otázka nestojí, zda bude NZÚ pokračovat, ale kdy a v jaké podobě,“ uvedl k přípravám nové podoby podpory ředitel SFŽP Petr Valdman.
Dále se také pracuje na podobě energetického poradenství v rámci podpory energetických úspor a na spuštění renovačních pasů, které mají majitelům nemovitostí mimo jiné pomoci s rozhodnutím jaká úsporná opatření a v jakém pořadí realizovat.
Sliby narazily na realitu. Kdo na změny doplatí?
„Nová zelená úsporám je populární, protože úspěšně pomáhá lidem snižovat účty za energie. Hnutí ANO Andreje Babiše před volbami slibovalo, že program bude pokračovat,“ komentuje Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.
Rozpočet SFŽP na rok 2026 však předpokládá nulovou podporu z programu HOUSENERG v rámci Modernizačního fondu. Počítá pouze s půjčkami v programu Oprav dům po babičce, to však lidem v bytových domech ani nízkopřijmovým domácnostem nijak nepomůže.
Podle tabulky vypořádání připomínek z meziresortního řízení původně Státní fond životního prostředí plánoval pokračování programu Nová zelená úsporám z výnosů aukcí emisních povolenek. Tento záměr však Ministerstvo financí ve svých připomínkách vytklo, a proto byla vyškrtnuta.
Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 jako klíčový finanční nástroj motivující majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií. Od svého vzniku podpořil zhruba 600 tisíc domácností, z toho dvě třetiny od roku 2021. Minulý rok žádost podalo přibližně 42 tisíc žadatelů. Za zmínku stojí změny od roku 2023 v souvislosti s nástupem energetické krize: program nabídl zálohovou podporu opatření na snížení energetické náročnosti a dotace na komplexní renovace rodinných domů s názvem Oprav dům po babičce.
