Válka na Ukrajině ONLINE: Možná přijde táta zítra. Ukrajina s Ruskem mění zajatce, někteří se nedočkají
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Podle Kyjeva i Moskvy je to součást dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy domluvily na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.
Někteří příbuzní se však návratu blízkých nedočkali a podle AP doufali, že propuštění jim alespoň řeknou nějaké informace o nich. "Možná přijde táta zítra," plakal jeden malý chlapec.
Důležité události posledních dní:
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Čeští dobrovolníci na Ukrajině: Musíme se tam vracet, aby Taylorova smrt nebyla zbytečná, necítíme nenávist
Ani smrt českého medika, kterého v půlce března zasáhl do hlavy šrapnel a který o dva měsíce později svým zranění v pražské vojenské nemocnici podlehl, je neodradila od toho, aby se se na Ukrajinu vrátili. Musí. Už kvůli tomu, aby jeho tragická smrt nebyla zbytečná. „Obětoval tomu svůj život, byl zakladatelem Phoenixu, a myslím si, že kdybychom se na to vykašlali, tak by přišel ze záhrobí a všechny nás proliskal. Je to bez něj strašidelné, ale je potřeba se tomu postavit,“ shodují se dobrovolníci Karolína a Fox.
Diplomatický servis podal žalobu na Rusko kvůli nemovitostem využívaným v ČR
Diplomatický servis, příspěvková organizace ministerstva zahraničí, dnes podal u Městského soudu v Praze žalobu na Rusko. Týká se vydání bezdůvodného obohacení za poslední tři roky převyšujícího 53 milionů korun. Ministerstvo to sdělilo ČTK. Šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti) už v květnu řekl, že Česko bude po Rusku navrácení bezdůvodného obohacení vyžadovat v souvislosti s využíváním pozemků v Česku k jiným než diplomatickým účelům.
The Kiyv Independent tweetuje o dosavadních ruských ztrátách v konfliktu:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém tradiční projevu prohlásil, že v zemi nebude tolerovat korupci ani zradu mezi ukrajinskými činiteli. Dále uvedl, že se snaží získat další finanční prostředky na obranu země.
Ukrajina zatkla poslance, kterého podezírá z kolaborace s Ruskem
Ukrajina zatkla pro podezření ze spolupráce s Ruskem poslance Oleksandra Ponomarjova. Nyní ve vazbě čeká na soudní proces, ve kterém je obviněn z vlastizrady, uvedla dnes ukrajinská prokuratura. V Ponomarjovově telefonu byla mimo jiné nalezena korespondence s ruskou tajnou službou FSB, napsala agentura Unian.
Ukrajinské bezpečnostní složky už v pondělí uvedly, že odhalily spolupráci s Ruskem u jednoho z poslanců, zvoleného za dnes už zakázanou proruskou stranu na Ukrajině. Dnes prokuratura potvrdila dřívější spekulace médií, že se jedná o Ponomarjova. Ten se podle Unianu vyskytoval na okupovaném území jihoukrajinské Záporožské oblasti, kde začal „dobrovolně spolupracovat s Ruskem“. Mimo jiné si přeregistroval své firmy v oblasti tak, aby to vyhovovalo ruským zákonům, a převedl si peníze na účty u ruských bank. Ruské armádě dodával vybavení a palivo.
Ponomarjovovi hrozí až 15letý trest vězení. Zatím není jasné, kdy začne soudní slyšení.
O případu v pondělí informoval investigativní kanál Schemy, podle kterého Ponomarjov strávil půl roku v okupovaném přístavu Berďansk, který ruské síly obsadily v prvních dnech své invaze z loňského února. Poslanec se ve vyjádření pro Schemy bránil, že byl 20. března 2022 zadržen ruskými silami, které ho věznily a mučily. Tvrdí, že veškeré nabídky na spolupráci s Ruskem odmítl a že Rusové jeho majetek zabavili.
Ukrajina potřebuje odminovat třetinu území. Spojenci poskytnou finance i vybavení
Spojenci Kyjeva přislíbili, že se zemi poskytnou speciální vybavení a finance na odminování Ukrajiny. Uvedla to ukrajinská vicepremiérka a ministryně průmyslu Julija Svyrydenková. „Úkolem není pouze odminování celé Ukrajiny, abychom zachránili lidské životy, ale také urychlení celého procesu,“ uvedla Svyrydenková s tím, že hodnota pomoci dosáhne částky 244 milionů korun, tedy v přepočtu asi 5,3 miliardy korun.
Ruská diplomacie kritizovala Česko, Praha připomněla ruské únosy dětí
Ruská diplomacie tvrdí, že české úřady se zapojují do „destruktivních zahraničně politických akcí“ místo toho, aby řešily chronické problémy země. V „české“ části své zprávy o dodržování lidských práv ve světě to na sociálních sítích uvedlo ministerstvo zahraničí země, která už déle než rok pokračuje v agresi vůči sousední Ukrajině. Praha tak zareagovala připomínkou ruského chování a zločinů v této válce.
„Chronické problémy Česka: neunášíme děti, nebombardujeme nemocnice a neokupujeme sousední země,“ odpověděla česká diplomacie a doporučila Moskvě „vypadnout“ z Ukrajiny, kterou Rusko napadlo před 517 dny. Mezinárodní trestní soud už na ruského vůdce Vladimira Putina vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí do Ruska.
Američan Reed vyměněný loni z Ruska byl zraněn v bojích na Ukrajině
Bývalý člen americké námořní pěchoty Trevor Reed, který byl po odsouzení v Rusku loni součástí výměny vězňů mezi Moskvou a Washingtonem, utrpěl zranění, když se účastnil bojů na Ukrajině. Oznámil to dnes mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Reed se podle něj nyní nachází v Německu, kde je v péči lékařů.
„Jedno bych chtěl říci naprosto jasně: Pan Reed nevykonával žádné aktivity na pokyn vlády Spojených států,“ citovala agentura AP mluvčího americké diplomacie Vedanta Patela. Ten také připomněl, že úřady v USA opakovaně Američanům vzkazují, aby necestovali na Ukrajinu, „natož aby se účastnili bojů“.
Řada zemí EU včetně ČR odmítá prodloužit zákaz dovozu ukrajinského obilí
Řada zemí Evropské unie včetně Česka, Německa či Francie kritizuje možné prodloužení zákazu dovozu ukrajinských obilovin do Polska a čtyř dalších zemí sousedících s Ukrajinou. Po dnešním jednání ministrů zemědělství zemí EU o tom v Bruselu mluvili zástupci některých unijních vlád. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského zvažuje Evropská komise možnosti, jak financovat přepravu ukrajinské zemědělské produkce přes EU do zemí severní Afriky či Blízkého východu.
Putin plánuje v říjnu navštívit Čínu, poprvé od ruské invaze na Ukrajinu
Ruský prezident Vladimir Putin plánuje letos v říjnu navštívit Čínu, kde se zúčastní mezinárodního fóra v rámci iniciativy nová Hedvábná stezka. S odvoláním na Putinova poradce Jurije Ušakova o tom dnes informovala ruská média. Ruského prezidenta na akci letos v březnu pozval jeho čínský protějšek Si Ťin-pching při návštěvě Moskvy.
Putin Čínu navštívil naposledy před únorem 2022, kdy vydal pokyn ruské armádě zaútočit na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters.
OSN odmítla ruskou verzi událostí ohledně rok starého incidentu v Olenivce
OSN dnes odmítla tvrzení Moskvy o téměř rok starém incidentu, kdy v zajetí v okupovaném ukrajinském městě Olenivka zahynulo několik desítek ukrajinských válečných zajatců. Rusko tvrdilo, že je zabila raketa vypálená ukrajinskými vojáky, což ale podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka neodpovídá zjištění jeho úřadu. Informovala o tom agentura Reuters.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v prohlášení uvedl, že provedl důkladné rozhovory s přeživšími incidentu a analyzoval další informace. Na základě toho se sice nepodařilo zjistit původ tehdejší exploze, ale "nezpůsobila ji raketa HIMARS".
Moskva obvinila Západ z pokusů překazit nadcházející rusko-africký summit
Moskva dnes obvinila Západ, že se pokouší sabotovat nadcházející rusko-africký summit. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého zejména USA vyvíjí tlak na africké země, aby se schůzky tento týden v Petrohradu neúčastnily. Informovala o tom agentura TASS.
Dvoudenní akce tento čtvrtek a pátek naváže na první rusko-africký summit v roce 2019 a je součástí úsilí Moskvy získat vliv a navázat úzké obchodní vztahy na africkém kontinentu, píše agentura Reuters. Summitu se zúčastní i ruský prezident Vladimir Putin, který by se měl setkat s jednotlivými africkými představiteli a mezi čtyřma očima s nimi jednat o řadě témat včetně zbrojních dohod, bezpečnosti či o dodávkách obilí. Jihoafrická delegace v čele s prezidentem Cyrilem Ramaphosou uvedla, že chce summit využít k prosazení mírového plánu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Ruská stíhačka podle amerického letectva nad Sýrií zasáhla americký dron
Ruský stíhací letoun v neděli nad Sýrií zasáhl světlicí americký dron a poškodil mu vrtuli. V prohlášení to dnes uvedlo americké letectvo. Ruské síly v Sýrii přitom vyzvalo, aby okamžitě zastavily své „bezohledné, nevyprovokované a neprofesionální chování“.
Americké prohlášení s nadpisem „ruské neprofesionální chování nad Sýrií“ uvádí, že v neděli „ruské stíhací letouny proletěly nebezpečně blízko amerického bezpilotního letounu MQ-9 na misi k porážce ISIS, obtěžovaly ho a vypouštěly světlice z pozice přímo nad ním, přičemž vzdálenost mezi letouny byla jen několik metrů“. ISIS je zkratkou pro teroristickou skupinu Islámský stát v Iráku a Sýrii. Prohlášení dále uvádí, že při incidentu byla vážně poškozena vrtule amerického bezpilotního letounu, ale nakonec se jej podařilo bezpečně dostat zpět na základnu.
Ruští poslanci zvýšili horní věkovou hranici pro službu v armádě
Ruští poslanci dnes ve třetím, závěrečném čtení přijali zákon, podle kterého budou k povinné vojenské službě do ruské armády od počátku příštího roku rukovat muži od 18 do 30 let, oznámily tiskové agentury. Až dosud byla horní věková hranice stanovena na 27 let. Agentura AFP tento krok spojila se skutečností, že válka Ruska proti Ukrajině trvá již osmnáctý měsíc.
Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě schválení ruskými senátory, což již na dnešní tiskové konferenci přislíbila jejich předsedkyně Valentina Matvijenková, a podpis prezidenta Vladimira Putina.
Ruská vláda prodloužila lhůtu pro přestavbu krymského mostu do 31. prosince 2023 Dříve se psalo, že most bude do měsíce přestavěn, později revidovali podmínky a oznámili listopad, nyní je nový termín konec roku 2023.
