Válka na Ukrajině ONLINE: Možná přijde táta zítra. Ukrajina s Ruskem mění zajatce, někteří se nedočkají
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Podle Kyjeva i Moskvy je to součást dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy domluvily na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.
Někteří příbuzní se však návratu blízkých nedočkali a podle AP doufali, že propuštění jim alespoň řeknou nějaké informace o nich. "Možná přijde táta zítra," plakal jeden malý chlapec.
Důležité události posledních dní:
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Vláda ve středu schválila dohodu s Ukrajinou, jež umožní přenechat do bezúplatného užívání na 49 let pozemky pro účely umístění diplomatických misí.
V mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou je nyní na Moskvě, aby učinila další krok, Ukrajina stojí o příměří a jednání, řekl šéf NATO Rutte.
Evropa musí pomocí sankcí snižovat schopnost Ruska vést válku, míní Lipavský
Evropa musí pomocí sankčních balíků hledat další způsoby, jak omezovat ruskou ekonomiku a jak snižovat schopnost Moskvy vést válku. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Klíčové evropské země v poslední době hrozí dalšími sankcemi v případě, že Rusko nepřistoupí na jednání o příměří.
Ministři zahraničí NATO jednají v Antalyi o bezpečnosti, Rusku a zbrojení
Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance dnes v turecké Antalyi budou na neformálním zasedání obsahově připravovat červnový summit NATO v Haagu, přičemž klíčovým tématem bude euroatlantická bezpečnost. Očekává se, že hlavními body dnešního jednání budou ruská agrese proti Ukrajině a také výdaje na zbrojení.
Putin se jednání s Ukrajinou v Istanbulu nezúčastní, delegaci povede Medinskij
Ruský prezident Vladimir Putin se čtvrtečního jednání s Ukrajinou v Istanbulu nezúčastní, vyplývá z dnešního vyjádření Kremlu. Ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij, sdělila agentura TASS. Na cestě do Turecka už je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal předem najevo, že chce jednat přímo s Putinem. Jednání v Istanbulu se nezúčastní ani americký prezident Donald Trump, který o této možnosti uvažoval, uvedla agentura Reuters s odvoláním na amerického činitele.
Ukrajina se jednání nebojí, prohlásil Zelenskyj před čtvrteční schůzkou s Ruskem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ve večerním projevu uvedl, že počká na to, kdo z Ruska přijede na čtvrteční jednání v Istanbulu, a pak rozhodne, jaký další krok udělá Ukrajina. Zelenskyj se již dříve vyjádřil, že bude osobně v Turecku čekat na ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten sice v neděli sám přišel s návrhem na přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ve čtvrtek v Istanbulu, ale až dosud se Kreml nevyjádřil, kdo bude Rusko na čtvrtečních jednáních zastupovat. Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že by do Istanbulu mohl také přicestovat.
Z Ruska zatím podle Zelenského zaznívají „nepřesvědčivé signály“ ohledně čtvrtečních jednání. „Ale také slyšíme, že prezident Trump zvažuje možnost přicestovat do Turecka. To by se mohlo stát nejsilnějším argumentem. Tento týden skutečně může změnit mnohé, ale jde o to, že může. Teď se o tom rozhoduje,“ prohlásil a ujistil, že Ukrajina je připravena k jednání v jakémkoliv formátu. „My se setkání nebojíme,“ dodal ukrajinský prezident.
Šéf NATO Rutte ujistil Ukrajinu o podpoře v dosažení trvalého míru. Turecko uvedlo, že mírovým rozhovorům mezi Ruskem a Ukrajinou dá veškerou podporu.
RFE/RL: Kvůli ruské invazi se na Ukrajině plní hřbitovy a není dost volných míst
Kvůli vysokému počtu válečných obětí se plní ukrajinské hřbitovy a na některých už nejsou volná místa pro nové hroby. Vzrostly také náklady na pohřby. Na svém webu to dnes napsalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Od začátku ruské invaze do země v únoru 2022 zahynuly podle dostupných informací přinejmenším desetitisíce Ukrajinců včetně vojáků a civilistů.
„Máme šest hřbitovů. Z těch šesti je pět zavřených. To znamená, že na nich nejsou žádná volná hrobová místa,“ řekl majitel pohřebního ústavu působícího na okraji Kyjeva Ihor Sereda. Situace je podle RFE/RL o něco lepší mimo města, kde je k dispozici více pozemků pro rozšíření hřbitovů, ale v Kyjevě a dalších velkých městech bývá zvětšení pohřebišť složitější, jelikož hřbitovy často obklopuje soukromý majetek.
Ve válce na Ukrajině je ve hře mírové uspořádání Evropy, řekl ve vládním prohlášení německý kancléř Merz. Evropa musí držet pohromadě, vyzval.
Trump neví, zda se Putin ve čtvrtek ukáže v Istanbulu na jednání s Ukrajinou. Prezident USA cestou do Kataru neřekl, zda se rozhovorů zúčastní.
Kreml kritizoval Macronův návrh na rozmístění jaderných zbraní v Evropě
Kreml dnes zkritizoval vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v němž deklaroval ochotu rozmístit francouzské jaderné zbraně v dalších zemích Evropy. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova to bezpečnosti Evropy nepřispěje, informovala dnes ruská státní agentura TASS.
„Šíření jaderných zbraní na evropském kontinentu je něco, co nepřidá evropskému kontinentu na bezpečnosti, předvídatelnosti a stabilitě,“ řekl mluvčí Kremlu a poznamenal, že celý systém strategické stability a bezpečnosti v Evropě je „v žalostném stavu“.
Mluvčí Kremlu Peskov uvedl, že Rusko určitě vyšle delegaci na čtvrteční jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Její složení ale dosud nebylo stanoveno.
Lipavský: Spojenci by měli Rusko opět označit za nejvážnější přímou hrozbu
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) považuje za klíčové, aby spojenci znovu označili Rusko za nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Řekl to před dnešním odletem do Turecka na neformální jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance (NATO). Spojenci podle Lipavského nečelí jen samotnému Rusku a jeho prezidentu Vladimiru Putinovi, stojí proti nové ose zla, kterou dále tvoří Severní Korea a Írán.
„Za klíčové považuji, aby spojenci znovu označili Rusko jako nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Platí, že taková hrozba nezmizí ani po případném klidu zbraní na Ukrajině,“ řekl Lipavský. Realistické chápání ruské hrozby by podle něj mělo být základem všech změn v NATO včetně modernizace a posilování obranyschopnosti.
V Německu a Švýcarsku zadrželi tři Ukrajince kvůli podezření ze sabotáže
Policie v Německu a ve Švýcarsku zadržela tři Ukrajince podezřelé ze sabotáže. Informovalo o tom dnes německé generální státní zastupitelství. Podle časopisu Der Spiegel působili zadržení muži v ruských službách a plánovali útočit pomocí balíčků s výbušninou.
Ukrajina oznámila velký noční útok ruských dronů, na 80 jich sestřelila
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu a 145 dronů různých typů. Na 80 z nich bylo sestřeleno, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Jednoho mrtvého a několik zraněných hlásí ukrajinské úřady.
„K 09.00 (8:00 SELČ) bylo 80 potvrzených sestřelů útočných bezpilotních letounů typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu, západě a ve středu země,“ uvedlo letectvo. Na 42 dronů podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody.
V příhraniční Sumské oblasti zemřel jeden člověk a další dva byli zraněni v důsledku ruského útoku, jehož cílem byl nákladní automobil, uvedlstarosta Sum Artem Kobzar.
