Evropští politici shodně zdůrazňují, že je nutné jednat o budoucí poválečné obnově Ukrajiny už nyní, ještě v průběhu Ruskem vyvolané války. Součástí obnovy bude i restart leteckého provozu nad Ukrajinou, se kterým hodlá vypomoci i Česko. „Státní podnik Řízení letového provozu historicky vyškolil řadu letových dispečerů v zahraničí. S ohledem na tyto historické vazby budeme spolupracovat a nabízet pomoc,“ říká ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Rozhovor proběhl po skončení nedávné tiskové konference Letiště Praha, Řízení letového provozu a Úřadu pro civilní letectví, které se Kupka účastnil a jejímž tématem byl také budoucí návrat dálkových letů do Prahy.
Zmínil jste, že už nyní probíhají jednání o budoucí obnově poválečné letecké dopravy nad Ukrajinou. Jak by mohla probíhat?
Spolupracujeme s evropskou organizací pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol. Až dojde k ukončení válečného konfliktu ze strany Ruska, tak by se mohl výrazně obnovit letecký provoz mezi Ukrajinou a Českou republikou i Evropou. Zároveň se zkrátí dálkové lety mezi Evropou a Asií. To je v současnosti velká bolest, aerolinky musejí region dalece oblétávat, což má dopad i do vyšších cen letenek, a tím pádem i na nižší zájem cestujících. Poválečná obnova létání nad Ukrajinou ale bude vyžadovat zajištění bezpečnosti celého leteckého provozu. V tomto směru budeme spolupracovat právě s Eurocontrolem.
Jak?
Státní podnik Řízení letového provozu historicky vyškolil řadu letových dispečerů v zahraničí. S ohledem na tyto historické vazby budeme spolupracovat a nabízet pomoc. Už nyní se aktivně a přímo podílíme na aktivitách Eurocontrolu, který rozvíjí pomoc Ukrajině. Spolupráce zahrnuje jednotlivé státní podniky řízení letového provozu evropských států.
Zdůraznil jste také odmítavý postoj vůči snahám některých evropských států omezit či zakázat krátké lety, místo kterých by měli Evropané využívat vlaková spojení. Proč to podle vás nedává smysl?
Omezení či zákaz krátkých letů s sebou nese vážná rizika. Nesmíme si dovolit ohrozit konkurenceschopnost evropských leteckých společností. Omezování jejich možností a příležitostí může mít, bohužel, neblahý dopad na jejich soupeření s americkými, asijskými či arabskými dopravci.
Málokde se přitom konkurenční boj odehrává skutečně na globální úrovni. Na tohle musíme brát ohled. I na lokální podmínky jednotlivých členských států Evropské unie. Například pro občany pobaltských států je takřka nemožné, aby se jinak než letecky rychle a pohodlně dostali do jiných koutů Evropy, například do Švédska.
Jaký postoj tedy zastává Česko při vyjednávání?
Pohled na regulace by měl být střízlivější. Má představa je, že by se kratší lety zkrátka neměly zakazovat. V okamžiku, kdy v Evropě vytvoříme efektivní železniční spojení, které pro lidi bude skutečně jednodušší a komfortnější volbou, tak přijde změna chování přirozeně díky lepší nabídce, a ne nutně díky nějakému umělému zákazu.
Snažíte se přesvědčit zámořské letecké společnosti, aby obnovily lety do Česka. Jak to s jejich motivací aktuálně vypadá? Na příští rok má Letiště Václava Havla jistou zatím jen jednu dálkovou linku do Spojených států - Delta Air Lines propojí New York s Prahou v letní sezoně.
Využil jsem návštěvy na Světové konferenci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) v Montrealu, kde jsem jako předseda rady ministrů dopravy zastupoval Českou republiku a Evropskou unii. Kanada se v tuto chvíli vypořádává s ještě bolestivějšími dopady pandemie, než které jsme zažívali my v Evropě. Celá řada kanadských protipandemických opatření byla nesrovnatelně přísnějších než ta, která platila třeba v Česku. Řeší restart letecké dopravy a mají velké problémy se zajištěním dostatku letadel pro linky, které teď operují vnitrostátně, i pro linky do již zavedených dálkových destinací. To nám samozřejmě komplikuje snahy o restart letů mezi Prahou a Torontem, Montrealem, ale i destinacemi v USA.
Vidíte řešení?
Evropské státy mají samozřejmě značný zájem, aby největší zámořské letecké společnosti nastartovaly, obnovily či rozšířily linky do Evropy. U těchto celoevropsky poptávaných společností ale platí, že chtějí další podporu od letiště a státu. Bavíme se o tom, jak by bylo možné zajistit například marketingovou podporu pro obnovované lety skrze státní agenturu CzechTourism. To letecké společnosti zajímá. Stěžejní je pro ně obsadit letadla, ideálně do posledního sedadla.
Zámořské aerolinky si po letech pandemických útrap užívají vysokou poptávku po letecké dopravě v USA i Kanadě, a to i při vyšší cenu letenek. Kvůli nedostatku letadel a částečně i personálu ale nebude jejich návrat do Evropy nejrychlejší. O propojení Prahy se zámořím proto jednáte také s Qatar Airways. O čem konkrétně se s touto společností bavíte?
Máme zájem na tom, aby se podařilo obnovit co nejvíce linek na pražské letiště. Zejména se díváme na přímější a lepší spojení se zámořím. Kromě jednání s americkými dopravci se nám otevírá zajímavá možnost v Kataru. Pracujeme na tom, aby Praha sloužila jako hub, prostor pro prodloužení těch linek Qatar Airways, které v současnosti spojují Dauhá a Prahu, dál směrem do destinací v USA. Ideálně chceme obnovit i ty linky, které měla Praha před pandemií, tedy ty do New Yorku, Filadelfie a Chicaga.
Poprvé jsme téma otevřeli při naší návštěvě v Dauhá letos v červnu a poté se k němu vrátili při nedávné návštěvě katarského emíra Tamima bin Hamad Sáního v Praze. Jsme domluveni, že hned po skončení mistrovství světa ve fotbale (které končí po 18. prosinci – pozn. red.) se k tématu vrátíme. Rád bych se se svým protějškem spojil telefonicky, stejně tak proběhnou jednání s šéfem katarských aerolinií.
Teoreticky by tento model mohl vypadat tak, že by dvakrát denně přiletělo letadlo z Dauhá do Prahy, například Boeing 787 nebo 777, které by pak mohlo pokračovat do Severní Ameriky, nastínil předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos. Pokud by Qatar Airways skutečně prodloužily své lety z Prahy i do zámoří, kdy nejdříve by se tak mohlo stát?
Případný start spojů v létě příštího roku by byl zřejmě příliš ambiciózní, letní sezona je už v tuto dobu obvykle zasmluvněná. Byl bych ale rád, kdyby se podařilo pražský hub zřídit pro rok 2024. Třeba v podobě prvních vlaštovek.
