Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajina i Rusko chtějí příměří, tvrdí turecký ministr zahraničí
Ukrajina i Rusko chtějí příměří, řekl podle agentury AFP turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který dnes přijel do Kyjeva a tento týden jednal v Moskvě. Ukrajina se čtvrtým rokem brání plošné ruské vojenské agresi a její představitelé už dříve vyzvali k bezpodmínečnému klidu zbraní, Moskva však na zastavení bojů dosud nekývla. Ve středu Rusko přišlo s návrhem na druhé kolo přímých jednání s Ukrajinci 2. června v Istanbulu. Kyjev zatím oficiálně vyslání svých zástupců nepotvrdil.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu zavítá na návštěvu Německa, kde se setká s kancléřem Friedrichem Merzem.
- Podle ukrajinských médií Rusko o víkendu podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Ember: Dovoz ruského plynu do EU loni vzrostl o 18 procent, přispěla k tomu i ČR
Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu regionu dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Ceny plynu v EU pak byly podle zprávy loni o 59 procent vyšší než v době před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu.
V Rusku odsoudili pracovníka okupované elektrárny k 18 letům
Ruský vojenský soud v Rostově na Donu odsoudil bývalého pracovníka okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny k 18 letům vězení za přípravu teroristického útoku. O rozsudku dnes informovala média s odvoláním na ruskou prokuraturu. Odsouzený Serhij Potynh plně přiznal vinu, tvrdí ruské úřady, zatímco podle ukrajinských představitelů jej vyšetřovatelé pravidelně mučili. Rozsudek označili za další důkaz pronásledování ukrajinského civilního obyvatelstva na okupovaném území.
Evropští vojáci rozmístění na Ukrajině v případě mírové dohody by podle Macrona mohli odpovědět na ruský útok, pokud by ho Moskva podnikla.
Macron ohlásil zbrojní pomoc pro Ukrajinu za dvě miliardy eur
Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun). Po dnešním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Ukrajina viní Rusko z úniku nafty v Záporožské JE, Moskva to popírá
Ukrajina dnes obvinila Moskvu z neschopnosti zajistit bezpečnost v okupované Záporožské jaderné elektrárně. Učinila tak v reakci na zprávy o rozsáhlém úniku nafty z místních zásobníků pro generátory. Podle Ruska jde o výmysl, informovala dnes agentura Reuters.
Ruské síly obsadily největší jadernou elektrárnu v Evropě v prvních dnech své plošné invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022. Od té doby se Moskva i Kyjev vzájemně obviňují, že druhá strana útočí na elektrárnu a vytváří nebezpečí jaderného incidentu.
Vystrčil jednal v Bruselu o posílení obranyschopnosti EU a podpoře Ukrajiny
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil dnes jednal v Bruselu o posílení obranyschopnosti Evropské unie, o zapojení českých odborníků do obranných projektů, ale i o další pomoci Ukrajině či podpoře pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), jehož financování se snaží americká administrativa ukončit.
S předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou podle Vystrčila hovořili zejména o situaci v EU v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině a také o současné pozici Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa. „Bavili jsme se o tom, jakým způsobem bude Evropský parlament na situaci ve světě reagovat,“ řekl předseda Senátu českým novinářům.
Sněmovna podpořila zvyšování výdajů na obranu na úroveň tří procent HDP
Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Rozhodla o tom dnes hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí.
Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD se ani hlasování nezúčastnili na protest proti postupu vládního tábora, který prosadil uzavřené jednání dolní komory Parlamentu kvůli přednesení utajovaných informací.
Šéf NATO Rutte v době složitých transatlantických vztahů zdůraznil, že USA i Evropa se k zajištění obrany a bezpečnosti vzájemně potřebují.
Itálie na Ukrajinu nepošle své vojáky, uvedl úřad vlády
Itálie nyní nepočítá s vysláním svých vojáků do mise na Ukrajinu. Uvedl to dnes italský úřad vlády po schůzi koalice před čtvrtečním jednání v Paříži. Krátce před prohlášením ale ministr zahraničí Antonio Tajani řekl novinářům, že by italští vojáci mohli být součástí mise OSN na Ukrajině, napsala agentura ANSA. O vyslání vojáků některé evropské země jednají v rámci zvažovaných bezpečnostních záruk, které by mohly poskytnout Ukrajině v případě příměří či míru s Ruskem.
Dohoda o příměří v Černém moři s ruskými podmínkami nepočítá, tvrdí Kyjev
Dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely Spojené státy při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala žádné podmínky nyní zmiňované Moskvou. Podle agentury Reuters to dnes řekl zástupce vedoucího úřadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva. Rusko nyní tvrdí, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů. Mluvčí Evropské komise dnes uvedl, že pro zrušení sankcí uvalených Evropskou unií jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny.
Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením sankcí proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT. Žovkva dnes v ukrajinské televizi uvedl, že dohoda vyjednaná s Ukrajinci se žádnými podobnými podmínkami nepočítala.
Dohoda o klidu zbraní v Černém moři nezahrnovala požadavky Ruska, uvedl poradce Zelenského. Mluvčí EK vyloučil zrušení sankcí před stažením vojsk.
Paříž ve čtvrtek pořádá jednání o Ukrajině, za Česko se zúčastní premiér Fiala
V Paříži se ve čtvrtek uskuteční setkání o míru a bezpečnosti na Ukrajině, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala. Podle Elysejského paláce se očekává účast zástupců 31 zemí z EU a NATO, včetně Kanady, Británie a Norska. Jednání se zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má do Paříže dorazit již dnes večer a má na programu pracovní večeři s Macronem. Přítomen na čtvrteční schůzce bude rovněž generální tajemník NATO Mark Rutte, EU bude zastupovat předseda Evropské rady António Costa.
Lipavský: Dosažení bezpečnostního režimu v Černém moři by bylo dobrou zprávou
Dosažení bezpečnostního režimu v Černém moři by byla podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dobrá zpráva, dokud ale neuvidí, že se několik dní daří dohody dodržovat, zůstává maximálně zdrženlivý. Řekl to dnes před jednáním vlády novinářům. Bílý dům v úterý po jednáních v Rijádu oznámil, že Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří v Černém moři.
Moskva platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínila zrušením sankcí na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů, které proti nim Západ zavedl v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy „ruské požadavky na zmírnění sankcí prověří“.
Rusko by mělo přistoupit na příměří s Ukrajinou bez podmínek, řekla Baerbocková
Rusko by mělo přistoupit na příměří v bojích na Ukrajině bez jakýchkoli podmínek, vyzvala dnes německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ocenila, že se Spojené státy snaží příměří mezi Ruskem a Ukrajinou zprostředkovat, varovala ale, aby se Západ nenechal oklamat ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Nesmíme se nechat ruským prezidentem ošálit,“ uvedla Baerbocková, která hovořila na okraj klimatické konference v Berlíně. Snaha Spojených států o zprostředkování příměří ve válce na Ukrajině je podle ní správná. Rusko by mělo ale přijmout návrh na úplné příměří „bez dalších podmínek“ a požadavků na ústupky a mělo by také zastavit „brutální útoky proti ukrajinskému obyvatelstvu“. Ukrajina se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
Noční dronový útok dokazuje, že Rusko nechce mír, uvedl Zelenskyj
Masivní noční ruský dronový útok proti Ukrajině je dalším důkazem toho, že Rusko navzdory jednáním o příměří neusiluje o skutečný mír. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož útok poškodil ukrajinskou infrastrukturu.
„Rusko svými útoky, doslova každou noc, stále říká ne návrhům našich partnerů,“ napsal Zelenskyj na síti X s odkazem na jednání o příměří, které s oběma stranami vedou Spojené státy.