Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinské drony podle ruských úřadů poškodily nemocnici v Kurské oblasti

Moskva znovu obvinila Ukrajinu z útoku dronu na ruskou válečnou loď

Ukrajinský námořní dron se dnes ráno pokusil zaútočit na ruskou válečnou loď v Černém moři. S odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany, podle kterého loď ruského námořnictva doprovázela civilní plavidlo, to napsala agentura RIA Novosti. Ruská loď útočící člun zneškodnila, dodalo ministerstvo.

„Kyjevský režim se dnes v noci opět pokusil zaútočit pomocí bezpilotního plavidla na loď ruského vojenského námořnictva, která doprovázela civilní námořní transport v jihozápadní části Černého moře. Díky profesionální akci posádky byl ukrajinský dron včas odhalen a zneškodněn,“ cituje z vyjádření ministerstva RIA Novosti.

Ruský noční útok na přístav #Izmail v regionu #Odesa poslal globální ceny potravin prudce nahoru. Ceny pšenice v Chicagu ráno vyskočily o 6,5 procenta, napsala agentura Reuters.

Polsko-ukrajinské vztahy nejsou teď nejlepší, řekl polský diplomat

Polsko-ukrajinské vztahy momentálně „nejsou nejlepší“, řekl dnes rozhlasové stanici RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jabloński poté, co si Kyjev předvolal na ministerstvo zahraničí polského velvyslance a polská diplomacie si na oplátku pozvala ukrajinského zástupce ve Varšavě. V pozadí rozmíšek je spor o vývoz ukrajinského obilí, kterému se Varšava brání, připomněl list Gazeta Wyborcza. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím apeloval na zachování jednoty mezi oběma spojenci v odporu proti ruské agresi.

„Jednání (s ukrajinským diplomatem) bude velmi upřímné. Bude velmi konkrétní, jak tomu je ostatně vždy. Předáme naše hodnocení, pokud jde o aktuální stav našich vztahů, který bohužel kvůli vyjádřením některých ukrajinských představitelů není v poslední době nejlepší. Nikdo to netají. Mám pocit, že to pramení z emocí. Částečně pro to máme pochopení, protože (ukrajinský) stát byl napaden, ale neměl by napadat své spojence,“ řekl Jabloński podle webu stanice.

Erdogan řekl Putinovi, že stojí o obnovení černomořských dohod

Turecko bude nadále usilovat na diplomatickém poli o obnovení černomořských dohod o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů. Dnes to prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogna v telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS šéf Kremlu řekl, že Rusko je ochotné vrátit se k dohodám v případě, že Západ začne plnit své závazky o usnadnění vývozu ruských komodit. Oba politici také mluvili o Putinově návštěvě Turecka.

„Prezident Erdogan vyjádřil, jak je důležité zdržet se kroků, které by mohly zvýšit napětí během války mezi Ruskem a Ukrajinou, a zdůraznil význam černomořské iniciativy, kterou označil za most míru,“ stojí v prohlášení prezidentské kanceláře v Ankaře.

Až 50 tisíc ukrajinských vojáků přišlo od začátku ruské invaze o končetinu

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z loňského února přišlo o jednu či více končetin na 20 tisíc až 50 tisíc ukrajinských vojáků. S odvoláním na odhady charitativních organizací, výrobců protéz a lékařů to uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Rozsah amputací mezi Ukrajinci se podle listu dá porovnat s počty těchto zákroků za první světové války.

O končetiny během konfliktu v letech 1914 až 1918 přišlo na 67 tisíc Němců a 41 tisíc Britů. Zákrok tehdy byl často jediným způsobem, jak zraněného zachránit před jistou smrtí. Například mezi americkými veterány z novodobých válek v Afghánistánu a Iráku je jich po amputaci méně než 2000.

Odhadovaný počet amputací na Ukrajině může být navíc podhodnocený, píše WSJ. V zemi bojující proti Rusku často trvá až několik měsíců, než jsou pacienti po prodělání zákroku uvedeni do databáze. Některým lékaři amputují nohu nebo ruku až několik měsíců či týdnů po zranění. Válka nyní také může vstoupit do brutálnější fáze s tím, jak ukrajinská armáda zesiluje tlak na ruské jednotky na jihu a východě země v rámci své protiofenzivy.

Ukrajinská armáda neposkytuje informace o ztrátách včetně zranění svých jednotek v konfliktu, který nyní trvá už déle než 17 měsíců. V zemi před loňským vpádem ruské armády lékaři prováděli několik tisíc amputací ročně, nyní je ale zdravotnický systém přetížený. Na novou končetinu pacienti čekají i více než rok. Západní vojenští chirurgové se s podobnými zraněními v takovém rozsahu nesetkali od druhé světové války, uvedl Aaron Epstein, vedoucí skupiny GSMSG sdružující bývalé vojenské lékaře.

Rusko zahájilo cvičení v Baltském moři

Ruské námořnictvo zahájilo cvičení v Baltském moři, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Plánovaných manévrů pod názvem Oceánský štít 2023 se účastní přes 30 válečných lodí a 20 doprovodných plavidel, 30 letadel a zhruba 6000 vojáků.

„Během cvičení máme v plánu ověřit připravenost námořních sil chránit národní zájmy Ruské federace v operativně významné oblasti a souhru velení na různých úrovních,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení. Pobřeží Baltského moře sdílí řada států Severoatlantické aliance, kterou Rusko označuje za svou existenční hrozbu.

Ruský soud potvrdil trest pro novináře viněného ze spolupráce s českou rozvědkou

Ruský nejvyšší soud podle agentury TASS ponechal v platnosti rozsudek, kterým loni v září prvoinstanční soud odsoudil novináře Ivana Safronova na 22 let odnětí svobody za vlastizradu. Prokuratura ho obvinila ze spolupráce s českou rozvědkou. Žurnalista, který vinu popírá, si trest již začal odpykávat v trestanecké kolonii na Sibiři.

Turkmenistánské aerolinky přestaly hvůli hrozbě dronů létat do Moskvy

Společnost Turkmenistan Airlines oznámila, že její letadla přestávají létat do Moskvy a místo toho linka z Ašgabatu povede do ruské Kazaně. Firma se tak stala prvními aerolinkami, které přestaly létat do Moskvy po druhém náletu dronů v jednom týdnu na ruskou metropoli, upozornila dnes na svém webu ruská redakce BBC.

Turkmenistan Airlines původně cestujícím vysvětlily, že toto rozhodnutí přijaly „v souvislosti se situací v moskevském vzdušném prostoru“ a také „na základě vyhodnocení rizik s cílem zajistit bezpečnost letů“. Toto vysvětlení z webu aerolinek nyní zmizelo, nicméně původní verze se uchovala, upozornil server Mediazona.

Rusové ve věznicích v okupovaných oblastech využívají mučení

Mnoho vězňů v provizorních Rusy spravovaných věznicích v okupované části Ukrajiny bylo vystaveno mučení a sexuálnímu násilí. V shrnutí dosavadních poznatků z vyšetřování to podle agentury Reuters uvedl mezinárodní tým odborníků Mobile Justice Team, zřízený společností specializující se na humanitární právo Global Rights Compliance.

Tým spolupracoval s ukrajinskými prokurátory vyšetřujícími válečné zločiny v Chersonské oblasti od jejího částečného osvobození v listopadu loňského roku po více než osmi měsících ruské okupace. Ukrajinské úřady prověřují více než 97 tisíc oznámení o válečných zločinech a před ukrajinskými soudy vznesly obvinění proti 220 podezřelým. Prominentní pachatelé by mohli být souzeni Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, který již vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Nejnovější zpráva týmu Mobile Justice Team, financovaná Británií, Evropskou unií a Spojenými státy, analyzovala 320 případů a svědeckých výpovědí na 35 místech v Chersonské oblasti. „Na 43 procent (obětí) výslovně zmínilo praktiky mučení v zadržovacích centrech a uvedlo sexuální násilí jako běžný postup, který používali ruští dozorci,“ uvádí zpráva.

V červnu ukrajinská prokuratura vznesla první obvinění v souvislosti s údajnou deportací desítek sirotků z Chersonu a obvinila ruského politika a dva podezřelé ukrajinské kolaboranty z válečných zločinů.

Reuters v lednu informoval o rozsahu mučení v Chersonu. Ukrajinské úřady tehdy uváděly, že nezákonně bylo zadržováno asi 200 osob. Ti, kdo přežili, reportérům Reuters vyprávěli o mučení, včetně elektrických šoků a dušení.

Nejméně 36 obětí, které vyslechla prokuratura, zmiňovalo používání elektrického proudu při výsleších, často i elektrošoku na genitáliích, a také hrozby zmrzačení genitálií. Jedna oběť byla nucena přihlížet znásilnění spoluvězně.

Rusové opět útočili na ukrajinské obilné zásobníky, uvádí Kyjev

Ruské drony v časných hodinách opět napadly a poškodily přístav a sklady obilí v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, informovaly tiskové agentury s odvoláním na ukrajinské představitele. Dosud nebyly hlášeny žádné oběti, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper, podle kterého v důsledku náletu vypukly požáry v přístavních zařízeních.

Vážné škody drony podle zdroje agentury Reuters napáchaly i v ukrajinském přístavu Izmajil na Dunaji u hranic s Rumunskem.

Kyjev se znovu stal terčem ruského útoku, nejsou hlášena zranění

Kyjev se v noci na dnešek znovu stal terčem ruského útoku. Na město spadly trosky několika dronů, které poškodily dvojici nebytových prostor a dětské hřiště. Zranění nejsou hlášena, informují agentury Ukrinform a Reuters, podle nichž Rusko útočilo také na Oděskou oblast.

Kyjevský starosta Vitalij Kličko na telegramu napsal, že trosky dronů, proti nimž byla nasazena protivzdušná obrana, dopadly ve dvou čtvrtích města, kde poškodily jednu nebytovou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko pak informoval o dopadu dalších trosek poblíž centra města, kde zapálily další nebytové prostory a dopadly také na dětské hřiště.

Ani Kličko, ani Popko neuvedli, že by si útoky vyžádaly zraněné. Celkem podle Popka proti ukrajinské metropoli směřovalo přes deset bezpilotních letounů, které se podařilo sestřelit.

Běloruské vrtulníky narušily polskou hranici, tvrdí Varšava

Dva běloruské vrtulníky narušily polský vzdušný prostor, uvedla polská diplomacie podle agentury PAP. Minsk obvinění popřel. Polské ministerstvo zahraničních věcí sdělilo, že incident přispívá k napětí na hranici, a předvolalo v této souvislosti běloruského chargé d'affaires.

Varšava podle prohlášení žádá běloruskou stranu, aby incident bezodkladně vysvětlila. Polsko o incidentu informovalo NATO a chystá se posílit počty vojáků na polsko-běloruské hranici.

„Obvinění o narušení polské hranice vrtulníky Mi-24 a Mi-8 běloruského letectva a vojsk protivzdušné a protiraketové obrany je vykonstruované polským armádním a politickým vedením za účelem dalšího ospravedlní zvyšování sil a prostředků u běloruské hranice,“ reagovalo běloruské ministerstvo zahraničí.

Diplomatická přestřelka Kyjeva a Varšavy pokračuje

Polsko si předvolalo ukrajinského velvyslance kvůli „výrokům představitelů ukrajinských úřadů“, oznámilo polské ministerstvo zahraničí. 

Dříve dnes musel polský ambasador na ukrajinském ministerstvu zahraničí vysvětlovat prohlášení Marcina Przydacze, poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy pro zahraniční politiku. Ten v televizi TVP uvedl, že Ukrajina by si měla začít vážit toho, co pro ni Polsko v posledních měsících a letech dělá. Kyjev jeho slova odsoudil.

V Rusku se za jediný den stalo 12 vojenských komisariátů terčem žhářského útoku

V Rusku za uplynulý den podnikli žháři útoky na 12 vojenských komisariátů napříč zemí, uvedla stanice Rádio Svobodná Evropa. Podle ní jsou z většiny pondělních útoků podezřelé ženy. Zapalování armádních úřadů, které se mimo jiné zabývají povoláváním mužů do bojů na Ukrajině, je od začátku ruské invaze na Ukrajinu a zejména od vyhlášení částečné mobilizace v Rusku v loňském roce poměrně častým jevem.

Žháři a žhářky v pondělí útočili pomocí Molotovových koktejlů na budovy odvodových komisí v Petrohradě, Kazani či Omsku na Sibiři. Někteří z podezřelých jsou starší lidé. Ti vypověděli, že budovy podpalovali poté, co je k tomu po telefonu vyzvali lidé, kteří se představili jako pracovníci "Ruské centrální banky". Také v minulosti mnoho žhářů, kteří zaútočili na vojenské komisariáty, vypovědělo, že je k jejich činům přiměli lidé vydávající se za pracovníky bank, bezpečnostní představitele nebo zástupce silových struktur.

Pavel podepsal obrannou smlouvu s USA

Česko dokončilo ratifikaci smlouvy o obranné spolupráci se Spojenými státy. Dohodu podepsal prezident Petr Pavel, informoval Hrad. Smlouva ještě podléhá spolupodpisu premiéra Petra Fialy (ODS). Parlamentní schvalování smlouvy provázely protesty odpůrců přítomnosti amerických vojáků na českém území. Obě komory ale dokument podpořily značnou většinou hlasů. V Senátu pro něj hlasovalo 66 ze 72 a ve Sněmovně 115 ze 144 přítomných zákonodárců.