Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinské drony podle ruských úřadů poškodily nemocnici v Kurské oblasti

Island uzavřel jako první evropská země svou ambasádu v Moskvě

Island kvůli ruské invazi na Ukrajinu uzavřel své velvyslanectví v Moskvě. Je to první evropská země, která tak učinila v souvislosti s ruskou agresí vůči sousední zemi. Island však krok nepovažuje za přerušení diplomatických vztahů s Ruskem.

Island uzavření svého velvyslanectví oznámil v červnu. Tehdy ministryně zahraničí Thórdís Gylfadóttirová uvedla, že současné podmínky neumožňují islandským diplomatům dále působit v Rusku. Kvůli válce na Ukrajině jsou vztahy s Ruskem na historickém minimu a malé ostrovní zemi, která má jen dvě desítky velvyslanectví ve světě, tak nedává smysl dále udržovat v provozu zastupitelský úřad v ruské metropoli.

„Až to podmínky umožní, Island přednostně obnoví aktivity svého velvyslanectví v Moskvě,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v Reykjavíku. Island měl svou ambasádu v Moskvě od roku 1944 s přestávkou v letech 1951 až 1953.

Mírového summitu o Ukrajině se za Česko zúčastní náměstek ministra zahraničí

Náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN) se mírového summitu o Ukrajině v Saúdské Arábii zúčastní osobně. „Zúčastním se fyzicky. Seznam dalších účastníků se upřesňuje a musí jej případně zveřejnit ukrajinská a saúdská strana,“ uvedl Marian pro ČTK.

O konání summitu v sobotu s odvoláním na diplomaty informoval deník The Wall Street Journal (WSJ). Spojené státy a Evropa se podle něj snaží získat širokou mezinárodní podporu pro mír, jehož podmínky si stanoví Ukrajina. Rusko pozváno není. Na summitu má být podle WSJ zastoupeno až 30 západních a klíčových rozvojových zemí. Schůzky se podle WSJ zúčastní i zástupci Indie či Brazílie, uskuteční se 5. a 6. srpna. 

Kyjev si povolal polského velvyslance

Polský ambasador musel na ukrajinském ministerstvu zahraničí vysvětlovat prohlášení Marcina Przydacze, poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy pro zahraniční politiku. Ten v televizi TVP prohlásil, že Ukrajina by si měla začít vážit toho, co pro ni Polsko v posledních měsících a letech dělá.

Výrobce dronů Bayraktar postaví servisní centrum na Ukrajině

Ukrajinské ministerstvo obrany podepsalo dohodu s tureckým výrobcem dronů Baykar Makina o založení centra na opravy a údržbu dronů turecké společnosti, které ve velké míře využívá ukrajinská armáda. Baykar Makina vyrábí mimo jiné drony Bayraktar.

Podle agentury Reuters náměstek premiéra pro „dronovou armádu“ Mychajlo Fedorov minulý týden uvedl, že armáda dosud vycvičila před deset tisíc operátorů dronů a dalších deset tisíc je ve výcviku. 

Sovětský znak ze štítu kyjevského pomníku Ukrajinci uloží v muzeu

Znak na štítu monumentální sochy v Kyjevě, o jehož odstranění nedávno rozhodly ukrajinské úřady, bude uložen v Národním ukrajinském muzeu druhé světové války. S odvoláním na ukrajinské ministerstvo kultury o tom dnes informoval ruskojazyčný server BBC. Obří socha ženy měla na štítu emblém Sovětského svazu, nahradí ho ukrajinský trojzubec.

Pomník byl také v rámci ukrajinských kroků odloučení od Ruska, které loni v únoru vpadlo na Ukrajinu, nedávno přejmenovaný z Matka vlast na Matka Ukrajina.

Kyjev má plán pro případ ruského atentátu na Zelenského, píše Politico

Ukrajina se od začátku ruské invaze musela připravovat na nejednu eventualitu. Jednou z nich je i možný atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého někteří ruští představitelé označují za nepřítele číslo jedna, píše server Politico. Ačkoliv nebezpečí už není tak bezprostřední jako v prvních týdnech invaze, Ukrajina ani západní spojenci si nemohou dovolit tento nejčernější scénář ignorovat. Plán pro tento případ, který nechtějí ukrajinští představitelé veřejně příliš rozebírat, zahrnuje šéfa parlamentu, ale i nejspíš i některé známé tváře Zelenského administrativy, uvádí Politico.

Senátor Lindsey Graham komentoval ruské jaderné hrozby Ukrajině: „Mým ruským přátelům, kteří mluví o použití jaderných zbraní na Ukrajině: Musíte pochopit, že by to byl útok na samotné NATO, vzhledem k blízkosti Ukrajiny k území NATO.“

CNN: Nové ukrajinské námořní drony uvezou až 300 kilogramů výbušnin

Jedním z nejnovějších přírůstků v ukrajinském zbrojním arzenálu jsou dálkově ovládaná plavidla určená pro útoky na ruské síly v Černém moři. Píše to server stanice CNN, jejíž reportér námořní drony viděl na provizorní utajené ukrajinské vojenské základně u blíže nespecifikovaného jezera. Bezpilotní plavidla mohou plout až 800 kilometrů daleko, vybavena jsou zhruba 300 kilogramy výbušniny.

Šedě zbarvená loď na délku měří něco málo přes pět metrů a tvarem připomíná o něco širší kánoi. Nejnovější verze plavidla vyvinutého na Ukrajině váží až 100 kilogramů a dosáhne rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. Řízené jsou z černého kufříku, který po otevření odhalí několik obrazovek, bezpočet spínačů, joysticky i tlačítka zakrytá krytkami, na kterých se skví nápisy jako "odpálit".

Ruské lodě odrazily útok ukrajinských námořních dronů, tvrdí Moskva

Dvě lodě ruského vojenského námořnictva, plavící se v Černém moři přibližně 340 kilometrů jihozápadně od Sevastopolu, odrazily v noci na dnešek útok tří ukrajinských bezposádkových hladinových plavidel, uvedlo ruské ministerstvo obrany.

„Ukrajinské ozbrojené síly dnes v noci 340 kilometrů jihozápadně od Sevastopolu podnikly neúspěšný pokus napadnout třemi námořními drony hlídkové lodě Sergej Kotov a Vasilij Bykov Černomořského loďstva, které plnily úkoly při kontrole plavby v jihozápadní části Černého moře,“ citovala z vyjádření ministerstva agentura TASS. Ruské lodě podle něj ukrajinské drony zničily a pokračují v plnění svých úkolů.

Gerasimov navštívil velitelství ruské armády na Ukrajině, uvedla Moskva

Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov navštívil předsunuté velitelství na záporožské frontě na Ukrajině. Podle agentury TASS to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany, podle nějž Gerasimov při inspekci zdůraznil potřebu včasných preventivních úderů proti ukrajinské armádě.

Podle ministerstva se Gerasimov během návštěvy velitelství na frontovém úseku u města Orichiv v Záporožské oblasti informoval o „současné situaci na bojišti, charakteru akcí nepřítele a také o plnění bojových úkolů ruskými vojsky“. U té příležitosti řekl, že ukrajinská vojska je zapotřebí včas odhalovat a podnikat proti nim preventivní údery.

Při útoku dronů na Moskvu byla znovu zasažena výšková budova

Při novém dronovém útoku na Moskvu byla zasažena stejná výšková budova, která utrpěla zásah již v noci na neděli. Dnes to oznámil starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Podle agentury TASS bylo dnes krátce uzavřeno moskevské letiště Vnukovo.

„Několik bezpilotních letounů, které se pokusily vletět do Moskvy, bylo sestřeleno systémy protivzdušné obrany. Jeden z nich narazil do stejného věžáku v City jako minule,“ napsal Sobjanin na Telegramu. „Fasáda ve 21. patře byla poškozena. Poškozeno bylo 150 metrů čtverečních zasklení. Nejsou hlášena žádná zranění,“ dodal.

Rusové zaútočili drony na Charkov, podle starosty utrpěla zásah ubytovna

Ruské síly v noci na dnešek pomocí dronů provedly další z řady vzdušných útoků na Charkov. Starosta východoukrajinského města Ihor Terechov uvedl, že v centru byly slyšet tři výbuchy a že zásah utrpěla ubytovna. Dosud není jasné, zda si útok vyžádal oběti.

„Rusové útočí na Charkov bezpilotními letouny,“ uvedl Terechov na Telegramu s tím, že byly slyšet tři exploze v hustě obydlených oblastech v centru města. „Jeden z dronů zničil dvě patra ubytovny. Hoří tam a pracují záchranné jednotky. Informace o obětech se v současné době upřesňují,“ dodal.

Bloomberg: Zelenskyj pravděpodobně zamíří na Valné shromáždění OSN

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pravděpodobně v září přicestuje do New Yorku na Valné shromáždění OSN, kde se bude snažit prosadit svůj mírový plán. S odvoláním na činitele obeznámené se situací to napsala agentura Bloomberg.

Kyjev podle Bloombergu usiluje o to, aby se během zasedání OSN konal summit o ukrajinském mírovém plánu, který si klade za cíl ukončit konflikt, jenž před téměř rokem a půl vyvolalo svou invazí do země Rusko. Někteří ukrajinští spojenci se však zdráhají kvůli složité logistice, která by s tím byla spojena, a dávají přednost uspořádaní akcí v rámci plánovaného zasedání.

Zelenskyj myšlenku globálního mírového summitu poprvé zmínil v listopadu, kdy představil svůj desetibodový mírový plán pro Ukrajinu. V něm trvá mimo jiné na stažení ruských invazních vojsk, navrácení všech ukrajinských území, která Rusko obsadilo, na návratu válečných vězňů a deportovaných nebo na vytvoření zvláštního tribunálu, který by soudil ruské válečné zločiny.

Moskva návrhy odmítá. Na jednání v New Yorku by zřejmě chyběl ruský prezident Vladimir Putin, na nějž vydal zatykač Mezinárodní trestní soud. 

Ukrajinským mírovým plánem se budou o víkendu zabývat účastníci summitu v Saúdské Arábii, kde organizátoři podle Bloombergu pozvali představitele dvou desítek zemí.

Počet obětí ruského raketového útoku na město Kryvyj Rih vystoupal na šest, zraněných je nejméně 75, oznámil guvernér Dnitropetrovské oblasti Serhij Lysak. Jedna ze zasažených budov se zhroutila, záhranné práce pokračují.

Vnitro připravuje další prodloužení ochrany uprchlíků

Uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem si budou možná moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, a to do konce března 2025. Postup popisuje novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou ministerstvo vnitra poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Autoři návrhu konstatují, že dosavadní průběh válečného konfliktu nenasvědčuje tomu, že by se v blízké době mohli vrátit domů.

V unijních pracovních skupinách panuje podle materiálu ministerstva vnitra nad prodloužením dočasné ochrany až do března 2025 shoda. Na politické úrovni by mělo být o prodloužení rozhodnuto na úrovni Evropské unie do konce října. „S ohledem na časový rámec však není možné s legislativním procesem čekat až na oficiální rozhodnutí Rady Evropské unie,“ zdůvodňují autoři novely její načasování.

Česká republika udělila dočasnou ochranu zhruba půl milionu uprchlíků z Ukrajiny, zhruba třetina se jich vrátila zpět. K letošnímu 18. červnu dostalo vízum k ochraně 344 800 lidí z Ukrajiny, většinou ženy a děti.

Česko přijalo ze všech zemí střední a východní Evropy v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. V absolutních číslech je Česko třetí za Polskem a Německem.