Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinské drony podle ruských úřadů poškodily nemocnici v Kurské oblasti

Černochová v Praze přivítala ukrajinského ministra obrany Umerova

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) přijala dnes ráno v Praze ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Na ministerstvu obrany ho přivítala s vojenskými poctami, zazněla česká a ukrajinská hymna. Uvítání se účastnil i vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ministry nyní čeká zhruba hodinové jednání, následně se oba vyjádří pro média.

Náměstek ruského ministra zahraničí navštívil KLDR

Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Rudenko je na návštěvě Severní Koreje. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters, která připomenula, že KLDR vyslala do Ruska vojáky na pomoc ve válce proti Ukrajině. Severní Korea vyslala do Ruska přes 12 tisíc vojáků, aby bojovali proti ukrajinským silám v ruské Kurské oblasti, jak v lednu uvedla někdejší náměstkyně americké velvyslankyně při OSN Dorothy Sheaová.

Britský premiér pořádá virtuální jednání o Ukrajině, připojí se i Fiala

Britský premiér Keir Starmer dnes pořádá virtuální schůzku světových lídrů věnovanou Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Jednání, kterého se zúčastní i český premiér Petr Fiala, navazuje na londýnský summit ze začátku března. Ten se rovněž věnoval Ukrajině a evropské bezpečnosti.

Účastníci on-line jednání budou projednávat možnost 30denního příměří, se kterým Ukrajina souhlasila. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že americký návrh na klid zbraní vítá, ale příměří podle něj musí vést k trvalému míru a k odstranění příčin krize. Americký prezident Donald Trump označil Putinovo vyjádření za slibné, ale neúplné.

Do Prahy dnes přijede ukrajinský ministr obrany Umerov, sejde se s Černochovou

Do Česka dnes přijede ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, v Praze se sejde s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Po oficiální uvítací ceremonii a ranním jednání na ministerstvu obrany je v plánu vyjádření obou ministrů pro média.

Umerov letos na začátku února jednal na Ukrajině s delegací Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci českého ministerstva obrany a zástupců českých zbrojovek. Uvedl, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko čelící ruské invazi. Jedním z nich je výroba pušek podle dánského modelu financování. Hovořili také o pokračování muniční iniciativy i koordinaci dodávek dalšího vojenského materiálu.

Česko patří mezi největší podporovatele Ukrajiny, od začátku války poskytlo napadené zemi vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Česká armáda se podílí na výcviku ukrajinských vojáků, na území ČR a Polska jich dosud pomohla vycvičit více než sedm tisíc. ČR také zprostředkovává dodávky munice na Ukrajinu, mimo jiné prostřednictvím muniční iniciativy. Ministerstvo obrany na konci února uvedlo, že za rok 2024 ČR pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží.

V Oděse na jihu Ukrajiny někdo zastřelil protiruského aktivistu

V centru Oděsy na jihu Ukrajiny v pátek někdo zastřelil protiruského aktivistu Demjana Hanula, informovala policie a ukrajinská média. Policejní šéf Ihor Klimenko na místo vyslal speciálně vytvořenou vyšetřovací skupinu i policejní pluk. Ukrajinská tajná služba SBU později oznámila, že byl zatčen šestačtyřicetiletý dezertér z armády a dodala, že nevylučuje vraždu na objednávku nebo ruskou stopu, napsala agentura AFP.

Tísňové linky přijaly oznámení o střelbě kolem 10:30 místního času (09:30 SEČ). Podezřelý z útoku z místa činu utekl. „Osobně přebírám kontrolu nad vyšetřováním a řešením tohoto zločinu,“ uvedl Klimenko a informoval o vyslání vyšetřovací skupiny a policejního pluku. Ministr později oznámil zadržení podezřelého. „V bytě, kde se skrýval, byla nalezena zbraň, která byla údajně použita ke spáchání trestného činu,“ dodal podle AFP.

Jedenatřicetiletý Hanul v rámci svého aktivismu podle serveru RBK Ukrajina opakovaně pořádal charitativní sbírky na podporu Ukrajiny. Zasazoval se také o odstranění sovětských pomníků. Podle serveru Strana.ua, který ho nazývá „radikálním“, rušil koncerty ruských interpretů a pronásledoval rusky mluvící obyvatele Oděsy.

V květnu 2014 se Hanul účastnil potyček mezi proruskými a proukrajinskými demonstranty v oděském Domě odborů, jehož požár si vyžádal životy několika desítek proruských aktivistů. Hanul vedl nacionalistickou organizaci Pouliční fronta, která svoji činnost v Oděse ukončila v létě 2019. Svého času byl podle agentury Reuters členem krajně pravicového Pravého sektoru.

V květnu 2023 Hanul uvedl, že jej zbili neznámí vojáci. V červenci 2024 si stěžoval, že ruské zdroje na internetu zveřejnily osobní informace o jeho rodině a za útok na něj vypsaly odměnu 10 tisíc dolarů, napsala RBK Ukrajina. Hanul tehdy požádal ukrajinskou tajnou službu SBU o ochranu.

Aktivista nechvalně proslul několika kontroverzemi. V roce 2023 policisté v jeho autě našli střelné zbraně a také byl podle médií účastníkem několika dopravních nehod.

Putin vyzval ukrajinské vojáky v Rusku, aby se vzdali

Ukrajinští vojáci jsou izolovaní v ruské Kurské oblasti, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci. Ukrajinský generální štáb uvedl, že zprávy o údajném obklíčení ukrajinských jednotek jsou nepravdivé, Rusové je podle něj vytvářejí pro politické účely a kvůli tlaku na Kyjev a jeho partnery. Ukrajinští vojáci se v Kurské oblasti podle generálního štábu stáhli na lepší pozice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale připustil, že situace v Kurské oblasti je pro ukrajinské vojáky velmi obtížná.

Putin v projevu k ruské bezpečnostní radě řekl, že Kyjev musí dát svým jednotkám pokyn, aby složily zbraně. Pokud tak ukrajinští vojáci v Kurské oblasti učiní, Moskva podle Putina zaručí jejich bezpečnost. „Pokud (ukrajinští vojáci) složí zbraně a vzdají se, bude jim zaručen život a důstojné zacházení v souladu s mezinárodním právem a zákony Ruské federace,“ řekl Putin.

Kyjev: Zprávy o obklíčení ukrajinských vojáků v Kurské oblasti jsou nepravdivé

Zprávy o údajném obklíčení ukrajinských jednotek v ruské Kurské oblasti jsou nepravdivé, Rusové je vytvářejí pro politické účely a kvůli tlaku na Kyjev a jeho partnery. Tvrdí to ukrajinský generální štáb, který na facebooku také uvedl, že situace na tomto úseku bojiště se za poslední den výrazně nezměnila a že ukrajinští vojáci se tam podle něj stáhli na lepší pozice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale připustil, že situace v Kurské oblasti je pro ukrajinské vojáky velmi obtížná.

„Bojové operace v operační zóně vojenského uskupení 'Kursk' pokračují. Jednotky ukrajinských ozbrojených sil se přeskupily, stáhly se do výhodnějších obranných linií a plní svěřené úkoly v Kurské oblasti,“ uvedlo velení ukrajinské armády. Ukrajinci podle něj odrážejí ruské útoky a nepříteli způsobují škody. „Neexistuje hrozba obklíčení našich jednotek,“ dodalo velení.

Ukrajinský generální štáb nejmenoval původce zpráv o obklíčení ukrajinských sil, nicméně ruský prezident Vladimir Putin podle médií ve čtvrtek na tiskové konferenci prohlásil, že ukrajinští vojáci jsou v Kurské oblasti izolovaní. Americký prezident Donald Trump na své sociální síti napsal, že tisíce ukrajinských vojáků v regionu byly zcela obklíčeny ruskou armádou. Dodal, že požádal šéfa Kremlu, aby ušetřil jejich životy.

„Situace v Kurské oblasti je velmi obtížná," řekl Zelenskyj novinářům v Kyjevě. "Úkolem kurské operace bylo odklonit nepřátelské vojáky od Pokrovsku, z charkovské fronty a od Sum,“ uvedl podle Ukrajinské pravdy prezident a dodal, že situace v Charkovské oblasti a u Pokrovsku se díky vpádu ukrajinských sil do Kurské oblasti stabilizovala. „Věřím, že (tato operace) splnila svůj účel. Myslím, že situace v pokrovském sektoru je nyní stabilní a že bude velmi těžké najít příležitost Pokrovsk obsadit,“ uvedl prezident.

Rusko při své protiofenzivě v Kurské oblasti dobylo velkou část území, které Ukrajina původně zabrala, a Kyjev tak přišel o důležitou páku pro případné mírové rozhovory s Moskvou. Cílem ukrajinské operace v Kurské oblasti bylo přinutit Rusko, aby do ní stáhlo část sil z fronty na východě Ukrajiny. Kyjev si také od operace sliboval, že obsazené ruské území použije jako nástroj při možném vyjednávání s Moskvou.

Zelenskyj: Rusko klade podmínky, protože chce, aby válka pokračovala

Rusko záměrně klade podmínky, protože chce, aby se diplomacie rozpadla a válka pokračovala, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádřil se takto na síti X, kde informoval o svém hovoru se státním sekretářem Vatikánu Pietrem Parolinem. Kyjev je podle Zelenského připraven učinit kroky vedoucí k míru, Moskva podle něj vše komplikuje a protahuje.

„Popřál jsem papeži Františkovi brzké uzdravení a poděkoval mu za jeho modlitby a morální podporu pro náš lid, stejně jako za jeho pomoc při návratu ukrajinských dětí nelegálně deportovaných Ruskem,“ napsal prezident a dodal, že Vatikán dostal seznam Ukrajinců držených v ruských věznicích. „Počítáme s podporou pro jejich vydání,“ dodal.

Výměna válečných zajatců a nepodmíněné třicetidenní příměří jsou podle něj prvními rychlými kroky, které by mohly přiblížit spravedlivý a trvalý mír. „Ukrajina chce učinit tyto kroky, protože Ukrajinci chtějí mír více než kdokoliv jiný,“ napsal Zelenskyj a následně obvinil Rusko z kladení podmínek, které proces komplikují a protahují. „Hlas Svatého stolce je na cestě k míru velmi důležitý,“ dodal Zelenskyj a Vatikánu poděkoval.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek poprvé veřejně okomentoval americký návrh na třicetidenní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva podle něj s návrhy souhlasí, existuje ale řada otázek, například jak dohlížet na dodržování klidu zbraní. „Souhlasíme s návrhy na zastavení bojů, ale vycházíme z předpokladu, že příměří by mělo vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny krize,“ řekl Putin.

Kyjev s americkým návrhem na klid zbraní souhlasí. Zelenskyj už po čtvrtečním Putinově prohlášení řekl, že Rusko požaduje v rámci příměří podmínky, jejichž cílem je klid zbraní odložit nebo mu zabránit.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Putin přes amerického zvláštního zmocněnce Stevena Witkoffa, se kterým se v Moskvě setkal ve čtvrtek, vyslal prezidentovi USA Donaldu Trumpovi signály týkající se možného příměří. Podle Peskova existují důvody k mírnému optimismu. Trump mezitím uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka skončí.

Estonsko žádá, aby Maďarsko přišlo o hlasovací právo v EU

Estonsko chce, aby ostatní země Evropské unie zbavily Maďarsko hlasovacího práva v EU. Píše o tom agentura DPA. Požadavek souvisí s tím, že Maďarsko si vynutilo vyjmutí několika Rusů z unijního sankčního seznamu.

„Maďarsko pracuje systematicky proti společným bezpečnostním zájmům Evropy, a proto musíme rychle podniknout konkrétní kroky,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. EU by podle něj měla s Budapeští zahájit řízení na základě článku sedm smlouvy o EU. V tom se hovoří o pozastavení hlasovacího práva pro členské státy, které zásadním způsobem a dlouhodobě porušují základní hodnoty EU.

Maďarsko, ale i Slovensko hrozily zablokovat prodloužení protiruských sankcí, které by bez dohody vypršely v sobotu. Tsahkna řekl, že Maďarsko „z politických důvodů“ prodloužení sankcí podmínilo tím, že z nich budou vyškrtnuti tři ruští podnikatelé.

Vláda premiéra Viktora Orbána už v minulosti opakovaně protahovala prodloužení unijních sankcí proti Rusku. Orbán jako jeden z mála čelných evropských politiků udržuje dobré vztahy s Moskvou navzdory tomu, že Rusko už více než tři roky vede válku proti Ukrajině. Trestná opatření proti Rusku kritizuje, unijní ekonomiku podle něho poškozují více než tu ruskou.

Rusko uvedlo, že za poslední týden znovu ovládlo 29 obcí v Kurské oblasti

Ruská armáda za poslední týden znovu získala kontrolu nad 29 obcemi v Kurské oblasti, kam loni v létě překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Informovalo o tom ministerstvo obrany v Moskvě. Hlásí i dobytí jedné vesnice v ukrajinské Sumské oblasti, která je přes hranici od Kurské oblasti. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Agentura Reuters podotýká, že ruská armáda v poslední době zesílila svoje snahy ukrajinské síly z Kurské oblasti vytlačit. Ve čtvrtek Moskva oznámila dobytí okresního města Sudža, dnes informovala o osvobození Gončarovky ležící v těsném sousedství Sudži.

V ukrajinské Oděse neznámý útočník zastřelil protiruského aktivistu

V centru jihoukrajinské Oděsy dnes neznámý útočník zastřelil protiruského aktivistu Demjana Hanula, informovalapolicie a ukrajinská média. Šéf ukrajinské policie Ihor Klimenko na místo vyslal speciálně vytvořenou vyšetřovací skupinu i policejní pluk.

Tísňové linky přijaly oznámení o střelbě kolem 10:30 (09:30 SEČ). Podezřelý z místa činu utekl.

„Osobně přebírám kontrolu nad vyšetřováním a řešením tohoto zločinu,“ uvedl Klimenko a informoval o vyslání vyšetřovací skupiny a policejního pluku.

Do Česka v sobotu přijede ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, přijme ho ministryně Černochová. Návštěvu dnes oznámilo české ministerstvo obrany.

Kreml po jednání Putina s vyslancem Trumpa o Ukrajině mluví o opatrném optimismu

Ruský prezident Vladimir Putin přes amerického zvláštního zmocněnce Stevena Witkoffa vyslal šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi signály týkající se možného příměří ve válce na Ukrajině. Dnes to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého existují důvody k mírnému optimismu.

Celý článek najdete tady

Expert: Putin se komentářem k návrhu příměří zachoval předvídatelně

Ruský prezident Vladimir Putin se komentářem k americkému návrhu na třicetidenní příměří v bojích s Ukrajinou zachoval předvídatelně, míní seniorní analytik pařížského Institutu pro bezpečnostní studia EU Ondřej Ditrych. Neodmítl příměří, aby nenaštval Američany, a zároveň si stanovil podmínky, které by snížily obranyschopnost Ukrajiny. Podle Jaroslava Bílka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) se nabízí dvě možná vysvětlení Putinových vyjádření, jedním z nich je to, že se jimi Putin snaží získat čas a „testovat situaci“. Experti to dnes uvedli na dotazy ČTK.

Putin ve čtvrtek poprvé veřejně okomentoval americký návrh na třicetidenní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva podle něj s návrhy souhlasí, existuje ale řada otázek, například jak dohlížet na dodržování klidu zbraní. Americký prezident Donald Trump označil vyjádření šéfa Kremlu za slibné, ale neúplné. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo šéfovi Bílého domu. Kyjev s návrhem už souhlasil.

Státy EU se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům

Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, sdělily ČTK diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců.