Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinské drony podle ruských úřadů poškodily nemocnici v Kurské oblasti

U výcvikového střediska tankistů v ruské Kazani vypukl požár, napsala Ukrainska pravda s odkazem na informace na sociálních sítích. Místní obyvatelé na několika kanálech Telegramu uvedli, že slyšeli hlasitý výbuch v oblasti cvičiště v jižní části města. Nekteří hovoří o dvou explozích s dlouhým odstupem od sebe.

Z trosek pětipatrové budovy ve Slovjansku byla vyzvednuta další dvě těla. Páteční ruské ostřelování tak má už jedenáct potvrzených obětí na životech a 21 zraněných.

Americké rakety Patriot dorazí na Ukrajinu po Velikonocích, řekl mluvčí

Americké protiletadlové rakety Patriot dorazí na Ukrajinu po Velikonocích, uvedl dnes mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. Kdy rakety budou zařazeny do ukrajinské protivzdušné obrany a připraveny k nasazení neupřesnil. Většina pravoslavných věřících oslaví Velikonoce tuto neděli.

„Dozvíte se to, až sestřelí první ruské letadlo,“ prohlásil mluvčí podle agentury Unian.

Ruská redakce BBC připomněla, že podle amerických tajných dokumentů, které unikly na internet, se ukrajinská protivzdušná obrana z 89 procent opírá o sovětské protiletadlové rakety Buk a S-300, jejichž zásoby docházejí. Ukrajinci kromě toho používají také přenosné protiletadlové řízené střely a protiletadlové kanóny. Kromě patriotů čeká Ukrajina také na dodávky protiletadlových systémů NASAMS a Iris-T, uvedla BBC.

Obě strany konfliktu na Ukrajině hlásí další zabité a zraněné civilisty

Počet obětí pátečního ruského ostřelování ve východoukrajinském Slovjansku vzrostl z osmi na devět, ale pod troskami domu zasaženého ruskou raketou zůstává ještě nejméně pět lidí. Uvedl to dnes server RBK-Ukrajina, který se odvolává na místní úřady.

Čtyři mrtvé a deset zraněných, včetně sedmileté dívky, si vyžádalo naopak ukrajinské ostřelování města Jasynuvata, které leží asi 20 kilometrů od Doněcku, oznámil podle agentury Reuters Moskvou dosazený šéf okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin. Jednotlivá tvrzení znepřátelených stran ale není možné ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Jasynuvata leží zhruba 80 kilometrů od Slovjansku, kde ruská raketa podle tvrzení Ukrajinců usmrtila nejméně devět lidí, včetně dvouletého dítěte. Na místě pokračují záchranné práce. V noci záchranáři z ruin vyprostili devátou oběť, mrtvou ženu.

„Pod troskami zůstává ještě pět lidí, jejich totožnost je známa. Bohužel ale nemáme informace o obyvatelích dalších tří bytů,“ uvedl starosta města Vadym Ljach.

Moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele ruské pravoslavné církve, ve velikonočním poselství vyjádřil naději, že národům Ruska, Ukrajiny a Běloruska bude dopřán trvalý a spravedlivý mír. Informují o tom ruská média. Pravoslavní věřící slaví Velikonoce tuto neděli.

Patriarcha vyzval věřící, aby se modlili k bohu za lidi v oblasti bojů a také za to, aby bůh zhojil tělesná a zejména duševní zranění a daroval „bratrským národům vzešlým z dněperské křtitelnice trvalý a spravedlivý mír“.

Kirill minulou neděli podle listu Kommersant uvedl, že Rusko „stojí na straně světla“ a v nynější válce proti Ukrajině „bojuje proti zlu“.

„Masky byly strženy, falešná diplomacie éry uvolnění je pryč. Protože si stanovili úkol ovládnout nás holýma rukama, bez jakékoli války, oklamat nás, vtáhnout nás do jejich světa, vštípit nám jejich hodnoty. Ale naši lidé a naše vedení si uvědomili, že tyto hodnoty jsou v rozporu s našimi, protože Svatá Rus, díky Bohu, zachovává křesťanské hodnoty, které se staly součástí systému národních hodnot,“ kázal Kirill v hlavním ruském chrámu, moskevské katedrále Krista Spasitele. Rusko podle něj v sobě našlo sílu postavit se „vládcům temnot“.

Válku, kterou před více než rokem rozpoutal vpád ruských vojsk do sousední země, podniknutý na rozkaz prezidenta Vladimira Putina, patriarcha Kirill už několikrát podpořil. Nedávno zřídil funkci hlavního vojenského duchovního pro vojska nasazená proti sousední zemi.

Rusko se pravděpodobně chystá na dlouhou válku, míní britská rozvědka

Zavedení elektronického doručování předvolání na vojenskou správu v Rusku nemusí ještě znamenat přípravy na novou vlnu mobilizace do války proti Ukrajině. Jde spíše o součást dlouhodobější strategie k doplňování armády v očekávání vleklého konfliktu, uvedla dnes v pravidelném přehledu situace britská vojenská rozvědka.

„Sama o sobě (tato opatření) konkrétně nenaznačují novou velkou vlnu nucené mobilizace. Rusko prozatím dává přednost náboru do dalších dobrovolnických jednotek. Opatření je však velmi pravděpodobně součástí dlouhodobějšího přístupu k zajištění personálu, protože Rusko očekává, že konflikt na Ukrajině bude dlouhý,“ míní analytici.

Západ nedal Ukrajincům dostatek zbraní, situace je patová, míní exper

Západ zatím nedal Ukrajincům dostatek zbraní pro úspěšnou protiofenzivu, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Celkový poměr těžké techniky i letectva je stále ve prospěch Ruska, což je sice faktor důležitý, ne však rozhodující pro vítězství ve válce, řekl ČTK.

„Pro úspěšné vedení operace by Ukrajina potřebovala dosáhnout poměru zbraní na bojišti minimálně tři ku jedné ve svůj prospěch, což bude velice náročné. Na straně druhé, ať už bude počet této techniky jakýkoliv, nelze to automaticky považovat za změnu ve vývoji konfliktu ve prospěch Ukrajiny,“ poukázal Petráš. Rozhodujícím faktorem, který může zvrátit vývoj konfliktu, je podle něj především schopnost velení operace efektivně a koordinovaně zasadit jednotky s daným typem techniky ve vhodnou chvíli na patřičném místě.

Ukrajina dosud od západních zemí dostala či má přislíbeny tanky, obrněná vozidla či systémy protivzdušné obrany. Armáda napadené země tak získala například tanky Leopard a bojová vozidla pěchoty Marder německé výroby, americké raketomety HIMARS nebo starší ruské tanky T-72 z Polska a Česka. Zatím marně Ukrajinci usilují o americké stíhačky F-16, dostali pouze několik ruských stíhaček MiG-29 ze Slovenska a Polska.

V současné době je pro konflikt v celé délce frontové linie podle Petráše charakteristické opětovné snížení dynamiky. Už delší dobu je podle něj zjevné, že se situace znovu dostala do fáze statického opotřebovávacího konfliktu, kdy ani jedna strana není schopna zvrátit vývoj ve svůj prospěch. „Tato situace je dána tím, že ani Rusko ani Ukrajina v současné době nedisponují dostatečným vojenským potenciálem, především kapacitou mechanizovaných jednotek s potřebnou palebnou silou s podporou těžkého dělostřelectva a letectva, díky kterému by byly schopny vytlačit protivníka z obsazeného území a získat operačně i strategicky významný úspěch,“ uvedl Petráš.

Tento vývoj by podle něj mohl vyhovovat spíše ukrajinským obráncům, i když i zde je podle Petráše patrná vyčerpanost jednotek, které se nachází na frontě už dlouhou dobu bez možnosti obměny čerstvými silami. Za dané situace by se Ukrajina podle Petráše mohla soustředit na vedení lokálních úderů, a to ve snaze postupně otupit sílu ruských jednotek a docílit jejich stažení z okupovaného území. „Ovšem tento způsob vedení operace má spíše charakter partizánské války, je časově hodně náročný a nedá se absolutně předpokládat, že by se tímto způsobem dala nahradit rozsáhlá ofenzivní akce,“ dodal odborník.

Vývoj podle něj nenasvědčuje tomu, že lze v nejbližším období čekat dramatickou změnu na bojišti. A to právě kvůli tomu, že ani jedna strana podle něj nemá dostatečný vojenský potenciál k provedení bojové činnosti, která by zvrátila vývoj konfliktu na svou stranu. „Paradoxně tento stav nahrává tomu, že by se mohlo přistoupit k jednáním o mírovém řešení sporů mezi oběma zeměmi. Situace, která nastala by mohla být spouštěcím momentem k diplomatickým jednáním a řešení kompromisu, který by ideálně obě strany považovaly za své vítězství. To už ale určitě nebude výsledkem umění na bojišti, ale uměním diplomacie,“ soudí Petráš.

Japonsko poskytne na obnovu Ukrajiny 400 milionů dolarů. Peníze mají být využity na obnovu kritické infrastruktury zničené ruskými útoky. Dalších 70 milionů dolarů pošle do rozvojového fondu OSN, uvedl The Kyiv Independent.

Německý zbrojní koncern Rheinmetall se podle časopisu Der Spiegel stal v pátek obětí kybernetického útoku. Společnost vyrábí především vojenská vozidla a munici, dodává zbraně také Ukrajině. Vojenská divize Rheinmetallu zasažena nebyla, uvedl mluvčí společnosti. Dodal, že „provoz nadále spolehlivě funguje“ a že rozsah škod se vyhodnocuje. Pachatelé útoku nejsou známi.

Ukrajinci v Polsku vydělávají málo, ale chtějí zůstat, zjistila studie

Ukrajinci, kteří uprchli do Polska před válkou s Ruskem a dokázali se uplatnit na pracovním trhu moc nevydělávají a vykonávají práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci. Přesto se chce každý pátý v Polsku natrvalo, napsal list Gazeta Wyborcza s odvoláním na průzkum, jehož výsledky zveřejnila centrální banka.

Poznatky vrhají nové světlo na situaci ukrajinských uprchlíků v zemi, na jejich plány do budoucna a také na rozsah pomoci, kterou v Polsku využívají. Ukázalo se, že Ukrajinci si rychle našli uplatnění na pracovním trhu. Už dva měsíce po vypuknutí války 28 procent uprchlíků bylo zaměstnaných. O několik měsíců později, loni v listopadu, si práci našlo už 65 procent uprchlíků a 24 procent ji hledalo. Zbývajících 11 procent běženců není pracovně aktivní.

Jen necelá čtvrtina ukrajinských běženců nicméně prohlašuje, že má stálé zaměstnání, poznamenal deník. Ukrajinci často vykonávají špatně placené práce a na částečný úvazek. Průměrný ukrajinský uprchlík v Polsku vydělává mezi 2000 až 3000 zlotých, asi 10 až 15 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že polovina z uprchlíků v Polsku má vysokoškolské vzdělání a současně značná část si našla práci ve špatně placených oborech, lze usuzovat, že hodně z nich pracuje pod svou kvalifikací. Z dotázaných s tím souhlasilo 46 procent.

Pomoc poskytovanou Poláky od prvních dnů války nejčastěji využili nejchudší, jejich příjmy nepřesahují 2000 zlotých. Zámožnější uprchlíci tuto pomoc využívali rozhodně méně.

I přes nízké výdělky a omezené možnosti uplatnění by si každý pátý uprchlík před válkou přál zůstat v Polsku natrvalo. Odjet z Polska na Západ si přál jen každý padesátý dotázaný. Nerozhodnutých je ale až 49 procent Ukrajinců. Rozhodně se chce vrátit do vlasti pouze 15 procent z nich.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že neustálé ničení okupantů je přípravou na aktivní operace a protiofenzivu ukrajinské armády. „Klíčové je neustálé ničení okupantů, poškozování jejich logistiky a jakéhokoli potenciálu na okupovaných územích. Je to příprava našich aktivních kroků, to je protiútočná práce,“ řekl.

Velká Británie nebude mezi prvními zeměmi, které Ukrajině pošlou stíhačky, řekla britská velvyslankyně na Ukrajině Melinda Simmonsová. Podle ní se jedná o dlouhodobou záležitost. „Nemůžeme být vždy první, kdo to udělá. Zbraně posíláme když si myslíme, že to může změnit situaci,“ řekla. Blíže se k vojenské pomoci napadené zemi nechtěla podle Ukrajinske pravdy vyjádřit.