Válka na Ukrajině ONLINE: Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří na Ukrajině, myslí Trump

Kyjev se znovu stal terčem ruského útoku, nejsou hlášena zranění

Kyjev se v noci na dnešek znovu stal terčem ruského útoku. Na město spadly trosky několika dronů, které poškodily dvojici nebytových prostor a dětské hřiště. Zranění nejsou hlášena, informují agentury Ukrinform a Reuters, podle nichž Rusko útočilo také na Oděskou oblast.

Kyjevský starosta Vitalij Kličko na telegramu napsal, že trosky dronů, proti nimž byla nasazena protivzdušná obrana, dopadly ve dvou čtvrtích města, kde poškodily jednu nebytovou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko pak informoval o dopadu dalších trosek poblíž centra města, kde zapálily další nebytové prostory a dopadly také na dětské hřiště.

Ani Kličko, ani Popko neuvedli, že by si útoky vyžádaly zraněné. Celkem podle Popka proti ukrajinské metropoli směřovalo přes deset bezpilotních letounů, které se podařilo sestřelit.

Běloruské vrtulníky narušily polskou hranici, tvrdí Varšava

Dva běloruské vrtulníky narušily polský vzdušný prostor, uvedla polská diplomacie podle agentury PAP. Minsk obvinění popřel. Polské ministerstvo zahraničních věcí sdělilo, že incident přispívá k napětí na hranici, a předvolalo v této souvislosti běloruského chargé d'affaires.

Varšava podle prohlášení žádá běloruskou stranu, aby incident bezodkladně vysvětlila. Polsko o incidentu informovalo NATO a chystá se posílit počty vojáků na polsko-běloruské hranici.

„Obvinění o narušení polské hranice vrtulníky Mi-24 a Mi-8 běloruského letectva a vojsk protivzdušné a protiraketové obrany je vykonstruované polským armádním a politickým vedením za účelem dalšího ospravedlní zvyšování sil a prostředků u běloruské hranice,“ reagovalo běloruské ministerstvo zahraničí.

Diplomatická přestřelka Kyjeva a Varšavy pokračuje

Polsko si předvolalo ukrajinského velvyslance kvůli „výrokům představitelů ukrajinských úřadů“, oznámilo polské ministerstvo zahraničí. 

Dříve dnes musel polský ambasador na ukrajinském ministerstvu zahraničí vysvětlovat prohlášení Marcina Przydacze, poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy pro zahraniční politiku. Ten v televizi TVP uvedl, že Ukrajina by si měla začít vážit toho, co pro ni Polsko v posledních měsících a letech dělá. Kyjev jeho slova odsoudil.

V Rusku se za jediný den stalo 12 vojenských komisariátů terčem žhářského útoku

V Rusku za uplynulý den podnikli žháři útoky na 12 vojenských komisariátů napříč zemí, uvedla stanice Rádio Svobodná Evropa. Podle ní jsou z většiny pondělních útoků podezřelé ženy. Zapalování armádních úřadů, které se mimo jiné zabývají povoláváním mužů do bojů na Ukrajině, je od začátku ruské invaze na Ukrajinu a zejména od vyhlášení částečné mobilizace v Rusku v loňském roce poměrně častým jevem.

Žháři a žhářky v pondělí útočili pomocí Molotovových koktejlů na budovy odvodových komisí v Petrohradě, Kazani či Omsku na Sibiři. Někteří z podezřelých jsou starší lidé. Ti vypověděli, že budovy podpalovali poté, co je k tomu po telefonu vyzvali lidé, kteří se představili jako pracovníci "Ruské centrální banky". Také v minulosti mnoho žhářů, kteří zaútočili na vojenské komisariáty, vypovědělo, že je k jejich činům přiměli lidé vydávající se za pracovníky bank, bezpečnostní představitele nebo zástupce silových struktur.

Pavel podepsal obrannou smlouvu s USA

Česko dokončilo ratifikaci smlouvy o obranné spolupráci se Spojenými státy. Dohodu podepsal prezident Petr Pavel, informoval Hrad. Smlouva ještě podléhá spolupodpisu premiéra Petra Fialy (ODS). Parlamentní schvalování smlouvy provázely protesty odpůrců přítomnosti amerických vojáků na českém území. Obě komory ale dokument podpořily značnou většinou hlasů. V Senátu pro něj hlasovalo 66 ze 72 a ve Sněmovně 115 ze 144 přítomných zákonodárců.

„Moskva si rychle zvyká na plnohodnotnou válku, která se zase brzy konečně přesune na území 'autorů války'... Všechno, co se v Rusku stane, je objektivní historický proces. Více neidentifikovaných dronů, další kolapsy, více občanských konfliktů, více války," napsal na Twitteru ukrajinský prezidentský poradce Michajlo Podoljak.

Neidentifikované drony v uplynulých dnech opakovaně zasáhly výškovou budovu v Moskvě, v níž mají kanceláře tři ministerstva. Starosta ruské metropole Sergej Sobjanin oznámil, že další drony sestřelila protivzdušná obrana.

Island uzavřel jako první evropská země svou ambasádu v Moskvě

Island kvůli ruské invazi na Ukrajinu uzavřel své velvyslanectví v Moskvě. Je to první evropská země, která tak učinila v souvislosti s ruskou agresí vůči sousední zemi. Island však krok nepovažuje za přerušení diplomatických vztahů s Ruskem.

Island uzavření svého velvyslanectví oznámil v červnu. Tehdy ministryně zahraničí Thórdís Gylfadóttirová uvedla, že současné podmínky neumožňují islandským diplomatům dále působit v Rusku. Kvůli válce na Ukrajině jsou vztahy s Ruskem na historickém minimu a malé ostrovní zemi, která má jen dvě desítky velvyslanectví ve světě, tak nedává smysl dále udržovat v provozu zastupitelský úřad v ruské metropoli.

„Až to podmínky umožní, Island přednostně obnoví aktivity svého velvyslanectví v Moskvě,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v Reykjavíku. Island měl svou ambasádu v Moskvě od roku 1944 s přestávkou v letech 1951 až 1953.

Mírového summitu o Ukrajině se za Česko zúčastní náměstek ministra zahraničí

Náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN) se mírového summitu o Ukrajině v Saúdské Arábii zúčastní osobně. „Zúčastním se fyzicky. Seznam dalších účastníků se upřesňuje a musí jej případně zveřejnit ukrajinská a saúdská strana,“ uvedl Marian pro ČTK.

O konání summitu v sobotu s odvoláním na diplomaty informoval deník The Wall Street Journal (WSJ). Spojené státy a Evropa se podle něj snaží získat širokou mezinárodní podporu pro mír, jehož podmínky si stanoví Ukrajina. Rusko pozváno není. Na summitu má být podle WSJ zastoupeno až 30 západních a klíčových rozvojových zemí. Schůzky se podle WSJ zúčastní i zástupci Indie či Brazílie, uskuteční se 5. a 6. srpna. 

Kyjev si povolal polského velvyslance

Polský ambasador musel na ukrajinském ministerstvu zahraničí vysvětlovat prohlášení Marcina Przydacze, poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy pro zahraniční politiku. Ten v televizi TVP prohlásil, že Ukrajina by si měla začít vážit toho, co pro ni Polsko v posledních měsících a letech dělá.

Výrobce dronů Bayraktar postaví servisní centrum na Ukrajině

Ukrajinské ministerstvo obrany podepsalo dohodu s tureckým výrobcem dronů Baykar Makina o založení centra na opravy a údržbu dronů turecké společnosti, které ve velké míře využívá ukrajinská armáda. Baykar Makina vyrábí mimo jiné drony Bayraktar.

Podle agentury Reuters náměstek premiéra pro „dronovou armádu“ Mychajlo Fedorov minulý týden uvedl, že armáda dosud vycvičila před deset tisíc operátorů dronů a dalších deset tisíc je ve výcviku. 

Sovětský znak ze štítu kyjevského pomníku Ukrajinci uloží v muzeu

Znak na štítu monumentální sochy v Kyjevě, o jehož odstranění nedávno rozhodly ukrajinské úřady, bude uložen v Národním ukrajinském muzeu druhé světové války. S odvoláním na ukrajinské ministerstvo kultury o tom dnes informoval ruskojazyčný server BBC. Obří socha ženy měla na štítu emblém Sovětského svazu, nahradí ho ukrajinský trojzubec.

Pomník byl také v rámci ukrajinských kroků odloučení od Ruska, které loni v únoru vpadlo na Ukrajinu, nedávno přejmenovaný z Matka vlast na Matka Ukrajina.

Kyjev má plán pro případ ruského atentátu na Zelenského, píše Politico

Ukrajina se od začátku ruské invaze musela připravovat na nejednu eventualitu. Jednou z nich je i možný atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého někteří ruští představitelé označují za nepřítele číslo jedna, píše server Politico. Ačkoliv nebezpečí už není tak bezprostřední jako v prvních týdnech invaze, Ukrajina ani západní spojenci si nemohou dovolit tento nejčernější scénář ignorovat. Plán pro tento případ, který nechtějí ukrajinští představitelé veřejně příliš rozebírat, zahrnuje šéfa parlamentu, ale i nejspíš i některé známé tváře Zelenského administrativy, uvádí Politico.

Senátor Lindsey Graham komentoval ruské jaderné hrozby Ukrajině: „Mým ruským přátelům, kteří mluví o použití jaderných zbraní na Ukrajině: Musíte pochopit, že by to byl útok na samotné NATO, vzhledem k blízkosti Ukrajiny k území NATO.“

CNN: Nové ukrajinské námořní drony uvezou až 300 kilogramů výbušnin

Jedním z nejnovějších přírůstků v ukrajinském zbrojním arzenálu jsou dálkově ovládaná plavidla určená pro útoky na ruské síly v Černém moři. Píše to server stanice CNN, jejíž reportér námořní drony viděl na provizorní utajené ukrajinské vojenské základně u blíže nespecifikovaného jezera. Bezpilotní plavidla mohou plout až 800 kilometrů daleko, vybavena jsou zhruba 300 kilogramy výbušniny.

Šedě zbarvená loď na délku měří něco málo přes pět metrů a tvarem připomíná o něco širší kánoi. Nejnovější verze plavidla vyvinutého na Ukrajině váží až 100 kilogramů a dosáhne rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. Řízené jsou z černého kufříku, který po otevření odhalí několik obrazovek, bezpočet spínačů, joysticky i tlačítka zakrytá krytkami, na kterých se skví nápisy jako "odpálit".

Ruské lodě odrazily útok ukrajinských námořních dronů, tvrdí Moskva

Dvě lodě ruského vojenského námořnictva, plavící se v Černém moři přibližně 340 kilometrů jihozápadně od Sevastopolu, odrazily v noci na dnešek útok tří ukrajinských bezposádkových hladinových plavidel, uvedlo ruské ministerstvo obrany.

„Ukrajinské ozbrojené síly dnes v noci 340 kilometrů jihozápadně od Sevastopolu podnikly neúspěšný pokus napadnout třemi námořními drony hlídkové lodě Sergej Kotov a Vasilij Bykov Černomořského loďstva, které plnily úkoly při kontrole plavby v jihozápadní části Černého moře,“ citovala z vyjádření ministerstva agentura TASS. Ruské lodě podle něj ukrajinské drony zničily a pokračují v plnění svých úkolů.