Válka na Ukrajině ONLINE: Velké sčítání mrtvých, Rusko ničilo a zabíjelo napříč zemí
Ruské útoky na Ukrajinu si v pátek a v noci na dnešek vyžádaly nejméně 13 mrtvých civilistů, dalších asi 60 utrpělo zranění. S odvoláním na regionální ukrajinské úřady o tom informovalportál stanice BBC. Zatímco metropole Kyjev po rozsáhlém nočním vzdušném útoku hlásí nejméně 15 zraněných, Doněcká oblast za posledních 24 hodin zaznamenala čtyři mrtvé, Charkovská oblast rovněž čtyři mrtvé, Chersonská oblast dva mrtvé a Oděsa tři mrtvé.
Důležité události posledních dní:
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Budapešť drží v izolaci 11 ukrajinských zajatců vyvezených z Ruska, tvrdí Kyjev
Maďarsko drží v izolaci 11 ukrajinských válečných zajatců, které vyvezlo z Ruska, uvedl dnes na facebooku mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Budapešť podle něj navíc brání ukrajinskému diplomatickému zastoupení v zemi navázat s dotyčnými vojáky kontakt.
"Všechny pokusy ukrajinských diplomatů z minulých dnů navázat přímý kontakt s ukrajinskými občany selhaly. Tato skutečnost a také informace od příbuzných těchto ukrajinských obránců naznačují, že ujišťování maďarské vlády o jejich údajném svobodném statusu v Maďarsku neodpovídá skutečnosti," napsal Nikolenko na facebooku. Kromě toho, že jsou podle něj vojáci v izolaci, tak mohou se svými příbuznými komunikovat jen za přítomnosti třetí osoby.
NYT: Ukrajina se potýká s nesplněním dodávek zbraní a nepoužitelnou technikou
Ukrajina se potýká s nesplněním dodávek zbraní, za něž zaplatila, a mnohdy také se špatným stavem techniky dodané západními spojenci. Dnes to s odvoláním na ukrajinské vládní dokumenty a představitele obeznámené s nákupy zbraní uvedl deník The New York Times, podle něhož je některá technika poskytnutá spojenci použitelná jen na náhradní díly.
Dohromady podle amerického listu Ukrajina od začátku ruské invaze zaplatila 800 milionů dolarů (zhruba 17,4 miliardy korun) za nasmlouvané zbraně, které buď nikdy nedorazily, nebo jich dorazila jen část. V některých případech zprostředkovatelé smluv peníze vrátili, upřesňuje list. Problémy byly i v případě smluv uzavřených s ukrajinskými státními zbrojařskými společnostmi, které působí jako zprostředkovatelé.
Rusko odmítlo pomoc OSN v oblastech zaplavených vodou z Kachovské přehrady
Moskva odmítla nabídku OSN na pomoc obyvatelům Ruskem okupovaného ukrajinského území, které zasáhly záplavy po zničení Kachovské přehrady. Kreml to dnes zdůvodnil tím, že má bezpečnostní obavy, napsala agentura Reuters.
Ohledně pomoci OSN v Chersonské oblasti, kterou okupuje Rusko, vyvstává "řada problémů", řekl dnes novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Jak překročit linii dotyku (mezi ukrajinskými a ruskými silami), jak zajistit bezpečnost - víte, že tam neustále pokračuje ostřelování," řekl Peskov.
Londýn chce umožnit zachovat protiruské sankce, dokud Moskva neodškodní Ukrajinu
Britská vláda dnes představila návrh zákona, který by umožnil zachovat v platnosti sankce proti Rusku, dokud neodškodní Ukrajinu za válku, kterou proti ní od loňského roku vede. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na šéfa britské diplomacie Jamese Cleverlyho. Britský premiér Rishi Sunak si předtím volal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
"S tím, jak se Ukrajina dál brání proti ruské invazi, jsou dopady Putinovy války zjevné," uvedl Cleverly s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina. "Potřeby Ukrajiny spojené s rekonstrukcí jsou a budou ohromné," řekl ministr zahraničí.
Německý prezident vyzval Čínu, aby pomohla dosáhnout míru na Ukrajině
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval Čínu, aby svého vlivu na Rusko využila k dosažení spravedlivého míru pro Ukrajinu. Steinmeier téma ruské invaze na Ukrajinu otevřel během dnešního jednání s čínským premiérem Li Čchiangem, který je na návštěvě Německa. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu loni v únoru. Peking, který s Moskvou udržuje úzké ekonomické i diplomatické vztahy, invazi neodsoudil a sankce proti Rusku na rozdíl od Západu nepřijal.
„Spolkový prezident Steinmeier zdůraznil, že Čína by mohla svého globálně politického významu a vlivu na Rusko využít k tomu, aby se zasadila o spravedlivý mír,“ uvedla po Steinmeierově setkání s Liem prezidentova mluvčí Cerstin Gammelinová.
Velké firmy jako Amazon slíbily, že v Evropě dají práci tisícům uprchlíků
Velké nadnárodní společnosti jako internetový prodejce Amazon nebo hotelové sítě Marriott a Hilton dnes slíbily, že během tří let v Evropě zaměstnají více než 13 tisíc uprchlíků, včetně Ukrajinek, které z vlasti vyhnala ruská invaze. Píše o tom agentura AP.
Podle zástupkyně vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Kelly Clementsové si každý uprchlík s sebou nese „příběh rodiny, která vše opustila ve snaze dostat se do bezpečí, najít ochranu a postavit se co nejrychleji na vlastní nohy“. Z různých příčin muselo své domovy na celém světě opustit 110 milionů lidí, z toho odhadem 12 milionů z Ukrajiny, uvedla Clementsová. Skoro polovina z nich žije v různých zemích v Evropě, která v důsledku ruské invaze zažívá největší migrační přesuny od druhé světové války.
Západ otevřeně chce podkopat stabilitu v Rusku před volbami, míní Lavrov
Západní země si otevřeně kladou za cíl zviklat vnitropolitickou stabilitu v Rusku před prezidentskými volbami v příštím roce, prohlásil dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov při jednání komise pro mezinárodní spolupráci vládnoucí strany Jednotné Rusko.
„Neustává pomýlená praxe vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaných zemí. Podoby tohoto vměšování bývají nejrůznější, včetně hrozeb, vydírání a pořádání barevných revolucí. Krvavý státní převrat, který se podařil v roce 2014 na Ukrajině, se pokoušeli zopakovat o šest let později v Bělorusku. Neúspěšně. Ale zjevně s tím nepřestali, otevřeně si stanovili za cíl zviklat vnitropolitickou stabilitu naší země, zejména v souvislosti s prezidentskými volbami v příštím roce,“ prohlásil Lavrov podle ruské tiskové agentury TASS.
Pražská Koněvova ulice se bude od října jmenovat Hartigova, schválili dnes radní
Koněvova ulice v Praze 3 se bude od 1. října jmenovat Hartigova podle prvního starosty obce Žižkov. Na návrh Prahy 3 to dnes schválili radní hlavního města. Přejmenování se podle informací městské části bude týkat asi 5000 lidí, kteří si budou muset ve lhůtě šesti měsíců od změny názvu bezplatně vyměnit občanské průkazy. Radnice k tomu spustí informační kampaň a webové stránky.
Koněvova ulice leží celá na Žižkově a je dlouhá asi 3,4 kilometru. Zastupitelé Prahy 3 schválili žádost o její přejmenování na Hartigovu zhruba před rokem. Před tím o změnu usilovali někteří místní obyvatelé, jejich snahy ještě posílilo loňské napadení Ukrajiny Ruskem. O přejmenování rozhoduje rada hlavního města na základě doporučení magistrátní místopisné komise, která se změnou souhlasila.
Rusové by se měli ze Západu vrátit, dokud to ještě jde, míní Volodin
Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.
„Vzhledem k tomu, co se děje, je správné nakonec zapojit rozum: dneska se lze vrátit (do Ruska), ale zítra - při té hysterii, která je vybičována v západní Evropě - tomu tak už být nemusí,“ zdůraznil Volodin.
Ukrajinské ministerstvo obrany hlásí osvobození osmi obcí na jihu země
Ukrajinské síly za poslední dva týdny osvobodily osm obcí, včetně vesnice Pjatychatky, uvedla dnes podle agentury Reuters náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. O dobytí Pjatychatek ukrajinskými vojáky o víkendu informoval šéf ruské okupační správy v Záporožské oblasti, Moskva ale uvedla, že se útok podařilo odrazit. Jihoukrajinská Oděská oblast a západoruská Belgorodská oblast dnes hlásily útoky a ostřelování, na ruské straně je nejméně sedm zraněných.
„V průběhu dvou týdnů útočných operací ve směru na Berďansk a Melitopol jsme osvobodili osm obcí,“ napsala Maljarová na sociální síti telegram. Podle proruských válečných blogerů i podle představitele ruské okupační správy na Ukrajině Vladimira Rogova převzaly ukrajinské síly o víkendu kontrolu nad vesnicí Pjatychatky, která leží na frontě zhruba 70 kilometrů severně od Melitopolu.
Zelenskyj pochválil ukrajinské síly za odražení útoků u Avdijivky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním videoposelství pochválil ukrajinské síly za podle něj velmi účinné odražení nepřátelských útoků u Avdijivky. Ta je jedním z ohnisek bojů na východě země. Informuje o tom agentura Reuters.
„Sektor Avdijivka velmi účinně odráží útoky,“ řekl Zelenskyj. Šéf vojenské správy v Avdijivce, hornickém městě rozvráceném měsíci bojů, státní televizi řekl, že ukrajinské síly postoupily v posledních dvou týdnech v okolí města asi o jeden kilometr.
Zpráva švédského parlamentu uvádí, že nelze vyloučit ruský útok na Švédsko
Ruský vojenský útok proti Švédsku nelze vyloučit, ukazuje zpráva obranného výboru švédského parlamentu, která má být zveřejněna v pondělí. Ruské pozemní síly jsou vázány na Ukrajině, podle zprávy ale nelze vyloučit jiné typy vojenských útoků proti Švédsku. S odvoláním na zdroje, které na zprávě pracovaly, to uvedla švédská veřejnoprávní televize SVT.
Švédsko se snaží posílit svoji obranu a loni, po ruské invazi na Ukrajinu, požádalo o vstup do NATO. Členství země ale ještě neratifikovaly Turecko a Maďarsko.
Prigožin: Už 32 tisíc trestanců se po službě ve Wagnerově skupině vrátilo domů
Zhruba 32 tisíc bývalých ruských trestanců, kteří se zúčastnili bojů na Ukrajině v řadách soukromé vojenské Wagnerovy společnosti, se už po skončení smlouvy vrátilo domů. Podle portáluMeduza to řekl zakladatel Wagnerovy společnosti Jevgenij Prigožin. Právě s příslibem odpuštění zbytku trestu vstupují vězni do řad této žoldnéřské skupiny.
WSJ: Ukrajinskou protiofenzivu brzdí ruská převaha ve vzduchu
krajinské síly podle Kyjeva sice na několika místech fronty postupují, podle amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ) ale jen s obtížemi čelí ruské převaze v letectvu a dělostřelectvu. Ambiciózní plán Kyjeva znovudobýt během protiofenzivy území okupovaná Ruskem naráží také na dobře připravené obranné konstrukce a minová pole, píše deník.
Minulý týden Ukrajina ohlásila osvobození několika vsí na pomezí Záporožské a Doněcké oblasti na jihovýchodě země, v minulých dnech ale zprávy o dalších územních ziscích nepřicházely. Až dnes ruská okupační správa a ruští internetoví komentátoři informovali o dobytí vesnice Pjatychatky v Záporožské oblasti ukrajinskými silami. Tuto pauzu si WSJ vykládá tak, že ukrajinské síly pozastavily další postup, zatímco ukrajinské vedení analyzuje různé možnosti, jak bez velkých ztrát prorazit ruské obranné linie.
Ukrajinci dobyli vesnici Pjatychatky na záporožské frontě, uvedla ruská správa
Ukrajinské síly převzaly kontrolu nad vesnicí Pjatychatky na frontě v Záporožské oblasti. Na telegramu to uvedl představitel Ruskem dosazené okupační správy Vladimir Rogov. Podle agentury Reuters jde o první úspěch ukrajinské armády v této části fronty od zahájení protiofenzivy na začátku června. Kyjev se k tomu nevyjádřil.
Vesnici Pjatychatky, která leží zhruba 40 kilometrů jižně od Záporoží, ukrajinské síly dobyly po intenzivním útoku i za cenu velkých ztrát, uvedl Rogov, podle kterého se nyní ve vesnici opevnily a jsou pod palbou ruského dělostřelectva. "V tomto směru pokračují těžké a krvavé bitvy," uvedl zástupce okupační správy.