Válka na Ukrajině ONLINE: Velké sčítání mrtvých, Rusko ničilo a zabíjelo napříč zemí

Rusko se poučilo z vlastních chyb a mění bojovou taktiku, píše NYT

Ruská armáda se poučila z vlastních chyb a ve válce na Ukrajině mění bojovou taktiku, napsal americký list The New York Times (NYT). Vycházel při tom z rozhovorů s ukrajinskými vojáky, vojenskými i západními představiteli a z dokumentů a videozáznamů. Ruské síly jsou podle listu stále nevyrovnané, v přípravě na ukrajinskou protiofenzivu však zlepšily disciplínu, koordinaci i leteckou podporu.

Rusko, které si na začátku války vydobylo pozice čistě svou palební silou, si v posledních měsících, zejména u východoukrajinského Bachmutu, připsalo územní zisky zčásti i díky řadě změn v rámci své armády, píše NYT. Ruské kolony se už na rozdíl od začátku invaze nehrnou do oblastí, kde je ukrajinští vojáci snadno poškodí nebo úplně zničí. Jednotky také častěji používají bezpilotní letouny a podnikají průzkumné operace, aby před útokem přesně zaměřily ukrajinské zákopy.

Ukrajina tvrdí, že zničila muniční sklad u Ruskem okupovaného Heničesku

Ukrajinské síly zničily významný muniční sklad poblíž Ruskem okupovaného přístavního města Heničesk na jihu Chersonské oblasti. Uvedl to dnes mluvčí oděské vojenské správy Serhij Bratčuk. Agentuře Reuters se tuto informaci nepodařilo nezávisle ověřit a ruská strana zničení skladu dosud nekomentovala.

"Naše ozbrojené síly ráno zasadily pořádný úder - a to velmi hlasitý - v obci Rykove v Heničeském okrese, na dočasně okupovaném území v Chersonské oblasti," uvedl dnes Bratčuk v ranním videohlášení. "Byl tam významný muniční sklad. Byl zničen," dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl skupině zástupců afrických zemí, že vítá jejich vyvážený postoj ke konfliktu na Ukrajině a je otevřený konstruktivnímu dialogu. Delegace vedená jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou se s Putinem dnes sešla v Petrohradu, předtím jednala v Kyjevě. Jedním z důležitých bodů rozhovorů afrických představitelů byla i dohoda umožňující bezpečný vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale večer prohlásil, že pravděpodobně není šance na její další prodloužení.

Ruský prezident při schůzce s africkou delegací uvedl, že "Rusko je připraveno zvážit jakékoli africké návrhy pro urovnání situace na Ukrajině, Kyjev ale rozhovory odmítá". "Jsme otevřeni konstruktivnímu dialogu se všemi, kdo si přejí mír založený na principech spravedlnosti a přihlížejí k legitimním zájmům zainteresovaných stran," prohlásil podle agentury Reuters Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v Kyjevě africkým představitelům řekl, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou jsou možné jen v případě, že Moskva z jeho země stáhne svá vojska. Pozastavil se také nad tím, že afričtí lídři po návštěvě ukrajinské metropole zamíří do Ruska, které rozpoutalo vůči Ukrajině loni nevyprovokovanou válku.

Kachovská přehrada na řece Dněpr byla navržena tak, aby odolala téměř jakémukoliv myslitelnému útoku zvenčí. Měsíce před protržením byla přehrada viditelně poznamenána boji a minulý měsíc satelitní snímky ukázaly, že přes některá vrata nekontrolovatelně protéká voda. To vyvolalo domněnky, že přehrada mohla padnout za oběť nahromaděným škodám. List The New York Times (NYT) však prověřil několik důkazů, které podporují jiné vysvětlení, podle kterého zřícení přehrady nehodou nebylo.

Tisíce lidí byly vysídleny kvůli vylití vody z jedné z největších nádrží na světě, která měla zásadní význam pro zavlažování zemědělské půdy v oblasti považované za obilnici Evropy. Katastrofa ohrožuje celosvětové dodávky potravin pro miliony lidí a může ohrozit křehké ekosystémy po celá desetiletí. Ze zničení přehrady se nazvájem obviňují Ukrajina a Rusko, které na sousední zemi loni v únoru vojensky zaútočilo a oblast kolem přehrady už po několik měsíců okupuje.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl skupině zástupců afrických zemí, že vítá jejich vyvážený postoj ke konfliktu na Ukrajině a je otevřený konstruktivnímu dialogu. Delegace vedená jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou se s Putinem dnes sešla v Petrohradu, předtím jednala v Kyjevě.

"Jsme otevřeni konstruktivnímu dialogu se všemi, kdo si přejí mír založený na principech spravedlnosti a přihlížejí k legitimním zájmům zainteresovaných stran," prohlásil podle agentury Reuters Putin. Podle něj je "Rusko připraveno zvážit jakékoli africké návrhy pro urovnání situace na Ukrajině, Kyjev ale rozhovory odmítá".

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v Kyjevě africkým představitelům řekl, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou jsou možné jen v případě, že Moskva z jeho země stáhne svá vojska. Pozastavil se také nad tím, že afričtí lídři po návštěvě ukrajinské metropole zamíří do Ruska, které rozpoutalo vůči Ukrajině loni nevyprovokovanou válku.

Americký prezident Joe Biden doufá, že se v příštích několika měsících setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Šéf Bílého domu to dnes řekl novinářům. Agentura AP uvedla, že šance na schůzku obou státníků by mohly být například na okraj jednání vedoucích představitelů zemí skupiny G20 v září v Dillí či na summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), který budou hostit Spojené státy v listopadu v San Francisku.

Do Číny nyní míří šéf americké diplomacie Antony Blinken, který by se měl pokusit snížit napětí mezi oběma mocnostmi. Blinken bude nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který Čínu navštíví od nástupu prezidenta Bidena do úřadu. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan ale v pátek uvedl, že USA neočekávají od Blinkenovy mise žádný průlom v americko-čínských vztazích.

Podle agentury AP se má Blinken v neděli v Pekingu sejít s čínským ministrem zahraničí Čchin Kangem a v pondělí s Čchinovým předchůdcem Wang Iem, který nyní zastává nejvyšší zahraničněpolitickou funkci uvnitř vládnoucí čínské komunistické strany. V pondělí by mohl jednat i s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, uvedli američtí činitelé.

Americký ministr zahraničí nebyl v Číně zhruba pět let. Blinken se měl do Pekingu vydat už v únoru, ale cestu tehdy zrušil kvůli přeletu údajného špionážního čínského balónu nad Spojenými státy.

Washington a Peking se neshodují v celé řadě témat. Spojené státy obviňují Čínu z porušování lidských práv v čínské Ujgurské autonomní provincii Sin-ťiang, v Tibetu a v Hongkongu, kritizují vojenskou rozpínavost Číny v oblasti Jihočínského moře i postoj Číny k ruské agresi vůči Ukrajině, kterou Peking odmítá odsoudit. Peking opakovaně varuje USA před vměšováním do vnitřních záležitostí Číny.

Představitelé USA před Blinkenovým odletem uváděli, že šéf americké diplomacie je připraven při jednání v Číně otevřít všechny sporné otázky, ani jedna strana ale nenaznačila, že by byla ochotna ustoupit ze svých pozic, napsala agentura AP.

Ukrajinský prezident děkuje vojákům za službu vlasti.

Every position retaken from the occupiers and every height occupied by our forces are new and new arguments for the world that Ukraine can, can win.

Thanks to every soldier! To everyone who fights with the enemy, rescues our soldiers after wounds, trains our soldiers, and… pic.twitter.com/QNtX2OG2Yc

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 17, 2023

Ochranka jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy, která měla státníka doprovázet na cestě na Ukrajinu a do Ruska, ale místo toho uvázla na letišti ve Varšavě, se musí vrátit zpátky do vlasti.

Polské úřady více než stovce Jihoafričanů v pátek kvůli nevyhovujícím dokladům neumožnily vystoupit z letadla na varšavském Chopinově letišti. Informoval o tom dnes jihoafrický server News24, podle kterého letadlo pronajaté jihoafrickou vládou nově nezískalo povolení ani k odletu do Ruska.

Prezident Ramaphosa spolu s představiteli dalších šesti afrických států v pátek navštívil Kyjev, kde jednal s ukrajinských prezidentem Volodymyrem Zelenským. Další jednání delegaci dnes čeká v Petrohradu, kde za přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina pokračuje ekonomické fórum.

Ukrajinská protiofenziva proti ruské armádě okupující její území zatím nenabrala takový spád, jak někteří optimističtější pozorovatelé předpokládali. V analýze dosavadního ukrajinského postupu to píše server stanice CNN, podle kterého ovšem současné ukrajinské snahy vypadají jako "předehra k rozsáhlejším operacím".

Podle CNN skromných zisků zatím protiofenziva dosáhla na jihu Ukrajiny, mimo jiné v Záporožské oblasti, kde ale postupu brání víceúrovňová ruská obrana. Pozorovatelé už na jaře uváděli, že se ukrajinská armáda v této oblasti bude snažit o průlom - pokud by se Ukrajincům podařilo postoupit o desítky kilometrů směrem k pobřeží Azovského moře, narušili by ruskou pozemní spojnici s anektovaným Krymem.

Silám Kyjeva ale v oblasti kriticky chybí letecká převaha a Rusko mělo v uplynulých měsících dost času na to, aby připravilo obranu. Ukrajinské jednotky a jejich těžkou techniku navíc ruské síly nemilosrdně ostřelují. CNN v souvislosti s tím cituje nejmenovaného ukrajinského představitele, podle kterého lze sice "s pomocí buldozerů, odminovacích vozidel a dalšího vybavení účinně obcházet překážky", postup ale ztěžují drony, které ruskému letectvu a dělostřelectvu poskytují v reálném čase informace o pozicích ukrajinské armády.

"Nikdy neexistovala šance, že by (v Záporožské oblasti) Ukrajinci dosáhli tak bleskového postupu, jako loni na podzim v Charkově," píše CNN s odkazem na úspěšnou protiofenzivu, při které ukrajinská armáda dobyla zpět rozsáhlé území na severozápadě země.

Protivzdušná obrana v ruské Brjanské oblasti v noci na dnešek odrazila útok ukrajinských bezpilotních letounů na čerpací stanici ropovodu Družba. Uvedl to na telegramu šéf oblasti Alexandr Bogomaz.

"Systémy protivzdušné obrany zničily tři bezpilotní letouny," napsal v příspěvku Bogomaz, podle kterého se incident odehrál u Novozybkova, města zhruba 50 kilometrů severně od ukrajinských hranic.

Ruské pohraničí je terčem útoku dronů od začátku ruské invaze na Ukrajinu z loňského února. V posledních měsících útoky nabírají na síle. Ruští představitelé z nich viní Ukrajinu, ta se k nim ale nehlásí a tvrdí, že na ruské území neútočí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval vojákům za oběť, kterou přináší.

Always keep in mind that all of us in Ukraine owe our lives to those who stood up to defend the lives of our people and our independence. Respect for our warriors, respect for the families of our warriors, respect for the wives and husbands of all those who have stood up to… pic.twitter.com/KHqrkwdh4x

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 16, 2023

Ukrajinské síly pokračují v ofenzivě na nejméně třech úsecích fronty, podle ověřených záběrů z místa dosáhly okrajových zisků u Bachmutu, píše americký Institut pro studium války (ISW).

Podle dnešního hlášení ukrajinského generálního štábu se ruské jednotky soustředí podobně jako v posledních měsících zejména u Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky, kde se za uplynulý den obě armády střetly v 36 případech.

Ukrajinští představitelé podle ISW uvádějí, že za poslední den jejich vojáci postoupili v oblastech jihozápadně od Bachmutu, v západní Doněcké oblasti u Vuhledaru a na hranicích Doněcké a Záporožské oblasti podél linie Levadne - Staromajorske a na západě Záporožské oblasti u Robotyne. Hovoří také o tom, že tamní ofenzivní operace byly úspěšné, což nelze nezávisle ověřit.

ISW nicméně uvádí, že ověřené záběry z 15. června naznačují, že ukrajinské síly dosáhly okrajových zisků na severozápadním okraji Bachmutu. O ukrajinských útocích u Bachmutu hovoří také ruští vojenští blogeři, podle kterých Ukrajinci vedou protiofenzivu na severozápad, západ a jihozápad od města. Podle analytiků také tvrdí, že ukrajinské jednotky pokračují v útocích na ruské pozice jižně od města Velyka Novosilka v Doněcké oblasti nedaleko Vuhledaru a dosáhly zisků v Záporožské oblasti u měst Huljajpole a Orichiv.

Ukrajinský generální štáb píše, že zatímco u Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky je do bojů zapojené ruské dělostřelectvo a ruská armáda podniká útoky, v Záporožské a Chersonské oblasti se "nepřítel brání".

Epicentrum bojů se přesunulo na silnici směrem na Mariupol, uvedl Kyjev

Epicentrum bojů na Ukrajině se přesunulo na silnici vedoucí do Mariupolu, kde ukrajinská ofenziva pomalu zatlačuje ruské síly, s britskými tanky Challenger připravenými zapojit se do střetů. Informovala o tom podle listu The Guardian náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu ovšem nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Putin: Nevylučuji, že za jiné americké administrativy mohl být na Ukrajině mír

Ruský prezident nevyloučil, že v případě jiné americké administrativy k válce na Ukrajině vůbec nemuselo dojít. Podle agentury Reuters to Vladimir Putin prohlásil na ekonomickém fóru v Petrohradu. Pokud jde o kontakty se Spojenými státy, podle Putina prakticky žádné neexistují. „Nebyli jsme to ale my, kdo je odmítl,“ uvedl šéf Kremlu.

Belgie schválila 15. balíček vojenské pomoci Ukrajině, který mimo jiné zahrnuje i obrněné transportéry M113, píše server Nexta.