Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci tvrdí, že jejich výbušniny poničily pilíře Krymského mostu

Ruští vojáci si mají za vyvraždění ukrajinské rodiny odpykat doživotí

Ruský vojenský soud v Rostově na Donu odsoudil na doživotí dva ruské vojáky za vyvraždění devítičlenné rodiny, včetně dvou dětí, v okupovaném městě Volnovacha na východě Ukrajiny, oznámila dnes ruská média. Odsouzení se podle listu Kommersant nepřiznali a proti rozsudku se odvolají.

Stanislav Rau a Anton Sopov podle vyšetřovatelů na konci loňského října postříleli devět členů rodiny Kapkanecových, včetně dvou dětí ve věku čtyři a devět let.

Borrell: EU musí být jednotnější a posílit svou bezpečnost

Evropská unie musí být podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella jednotnější a musí posílit vlastní bezpečnost. Borrell to řekl novinářům na okraj dnešního neformálního summitu EU v Budapešti. Hlavními tématy tohoto jednání je posílení konkurenceschopnosti EU, ale i vztahy s USA a situace na Ukrajině či v Gruzii.

Summit začal ve čtvrtek večer neformální večeří, na které Česko zastupoval Petr Fiala. Dnes ale premiér Budapešť opustil, aby mohl být v Praze kvůli schvalování důchodové reformy. Česko nyní na summitu zastupuje polský premiér Donald Tusk a v otázkách Blízkého východu rakouský kancléř Karl Nehammer.

Evropa bez Spojených států válku na Ukrajině sama financovat nemůže, řekl Orbán

Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa „odejdou“ z války na Ukrajině a Evropa sama ji financovat nemůže, řekl maďarský premiér Viktor Orbán ve státním rozhlasu před začátkem dnešního neformálního summitu EU v Budapešti. Informovala o tom agentura Reuters. Washington poskytuje Ukrajině, která se od předloňského února brání ruské invazi, největší část pomoci ze všech jejích spojenců.

„Američané z této války odejdou,“ řekl Orbán o důsledcích vítězství republikána Trumpa v prezidentských volbách. „Evropa tuto válku nemůže financovat sama ... jsou tací, kteří chtějí stále posílat obrovské sumy na tuto prohranou válku, ale počet těch, kdo jsou zticha ... a kdo opatrně dávají najevo, že bychom se měli nové situaci přizpůsobit, roste,“ řekl maďarský premiér.

Při ruském nočním bombardování Charkova utrpělo podle úřadů zranění 25 lidí

Pětadvacet lidí utrpělo zranění, když ruská armáda v noci na dnešek bombardovala ukrajinský Charkov. Ihor Terechov, starosta druhého největšího města na Ukrajině, informoval, že se částečně zřítil 12podlažní panelový dům na rozsáhlém sídlišti Saltivka. Další čtyři zraněné si vyžádaly ruské noční útoky v Kyjevské oblasti

Na Charkov, který je od hranic obou zemí vzdálený jen několik desítek kilometrů, Rusko zaútočilo naváděnými pumami KAB. Terechov v noci na dnešek na svém účtu na telegramu několikrát varoval, že ve městě jsou slyšet výbuchy, a letectvo informovalo, že ruská armáda Charkov bombarduje. Exploze se podle Terechova ozývaly i v centru města, největší škody jsou však na sídlišti Saltivka. V zasaženém panelovém domě je poškozeno několik pater. Čtyři lidi museli záchranáři odvézt do nemocnice a zhruba 30 obyvatel domu se muselo evakuovat. Škody vznikly také na infrastruktuře jinde ve městě. Ráno Rusko na Saltivku zaútočilo znovu.

Von der Leyenová mluvila s Trumpem po telefonu o Ukrajině, obchodu i energetice

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na síti X napsala, že měla skvělý telefonát se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hovořili prý spolu o obraně a dění na Ukrajině, obchodu a energetice. Pogratulovala mu také k vítězství.

„Těším se na posílení vazeb mezi EU a USA a na společnou práci při řešení geopolitických výzev. Jednali jsme o obraně a Ukrajině, obchodu a energetice. Společně můžeme podpořit prosperitu a stabilitu na obou stranách Atlantiku,“ uvedla von der Leyenová.

Počet obětí ruského útoku na Záporoží vzrostl na čtyři, uvedl ukrajinský činitel. V Doněcké oblasti jsou hlášeny dvě oběti ruského ostřelování.

Černochová jednala ve Varšavě o společné výrobě munice

Posílení spolupráce ve zbrojním průmyslu nebo společnou výrobu munice projednali ve Varšavě česká ministryně obrany Jana Černochová a její polský protějšek Wladyslaw Kosiniak-Kamys. Napsala to agentura PAP. České ministerstvo obrany v tiskové zprávě uvedlo, že politici jednali o zkušenostech s pořízením letounů F-35 či rozvoji spolupráce v rámci Severoatlantické aliance (NATO).

Černochová na tiskové konferenci připomněla českou muniční iniciativu, která získává dělostřeleckou munici pro Ukrajinu bránící se už třetím rokem ruské vojenské agresi. Upozornila, že země NATO i Evropské unie se potýkají s nedostatkem munice, píše PAP. "Až skončí válka na Ukrajině, budeme muset vytvořit zásoby munice, a tedy zřídit závody na její výrobu v našich zemích," uvedla podle polské tiskové agentury česká ministryně.

Klíčová je v tomto ohledu podle ní spolupráce se soukromými firmami. "Dnes jsme se s panem ministrem dohodli, že oslovíme soukromé subjekty, které se chtějí na výrobě munice podílet. Obrátili jsme se na přední firmy v Česku, které by nám mohly pomoci s municí ráže 155 mm (standardní dělostřeleckou ráži NATO) a dalšími typy,“ uvedla Černochová.

"Jsme rozhodnuti, máme společný postoj," řekl polský ministr podle PAP s ohledem na spolupráci obranných průmyslů obou zemí. "Požádal jsem šéfa dozorčí rady (polského zbrojního koncernu) PGZ, který se jednání zúčastnil, aby ze strany PGZ urychleně navázal kontakt s českými firmami," sdělil Kosiniak-Kamysz.

Pokračující ruská agrese a výsledek amerických prezidentských voleb podle Černochové vyžaduje aktivnější členství v NATO, tématem schůzky v Polsku byla schopnost zásobování spojeneckých sil palivem a jejich zabezpečení hostitelským státem. "Tato schopnost představuje pro ČR jeden ze základních úkolů v Alianci," uvedlo české ministerstvo.

"Důležitým tématem mé návštěvy je výměna zkušeností s realizací programu F-35. Polsko je v této věci o několik let napřed a jeho zkušenosti jsou pro nás velmi cenné. Polští piloti se již v USA školí na polských letounech F-35, nás to čeká až v roce 2029," řekla dále ministryně. Ocenila ochotu polských partnerů sdílet informace o zkušenostech s pořízením letounů F-35 a jejich zaváděním do výzbroje.

Polsko si objednalo 32 kusů letounů páté generace F-35, první letoun, určený pro výcvik polských pilotů v USA, už obdrželo. Česká vláda schválila nákup 24 amerických letounů F-35A Lightning II na konci loňského září, v lednu ho potvrdila podpisem memoranda. V celku za ně zaplatí 150 miliard korun, jedná se o nejdražší český armádní nákup. První mají být hotové v roce 2029, čeští piloti na nich zahájí výcvik ve Spojených státech. Do ČR by měly první stroje přiletět v roce 2031, všechny dorazí do roku 2035.

Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné, řekl Zelenskyj podle Reuters evropským vůdcům v Budapešti.

Británie uvalila sankce na následníky wagnerovců i dodavatele ruské armády

Británie rozšířila své protiruské sankce o dalších více než pět desítek lidí a subjektů včetně tří polovojenských organizací napojených na Kreml. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo zahraničí, podle něhož se sankce vztahují i na milice Africa Corps navazující na aktivity Wagnerovy skupiny. Postihy jsou namířeny i proti zahraničním dodavatelům vojensky využitelných technologií či agentovi viněnému z podílu na pokusu o vraždu Sergeje Skripala v roce 2018.

Mezi celkem 56 osobami a organizacemi figurují subjekty sídlící v Číně, Turecku nebo středoasijských zemích, které se podílejí na výrobě a dodávkách nástrojů, mikroelektroniky či součástí dronů ruské armádě. Sankce mají podle Londýna „dále omezit dodávky důležitého vojenského vybavení, které (prezident Vladimir) Putin zoufale potřebuje ke své ilegální válce proti Ukrajině“.

Západ by měl jednat, aby se vyhnul „ničení ukrajinské populace“, tvrdí Šojgu

Západ by měl jednat s Ruskem o ukončení války, aby se vyhnul „ničení ukrajinské populace“, prohlásil dnes podle tiskových agentur tajemník ruské bezpečnostní rady, bývalý ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko oficiálně popírá, že by jeho vojáci útočili na civilisty, přestože OSN prověřila a potvrdila smrt tisíců civilistů ve válce na Ukrajině, rozpoutané Moskvou v únoru 2022.

„Nyní, kdy situace na bojišti není příznivá pro kyjevský režim, má Západ na výběr: pokračovat ve financování (Kyjeva) a ničení ukrajinského obyvatelstva, anebo uznat současnou realitu a začít vyjednávat,“ řekl Šojgu na poradě tajemníků bezpečnostních rad bývalých sovětských republik v Moskvě.

Kyjev v noci čelil rozsáhlému útoku dronů, úřady hlásí dva raněné

Nejméně dva raněné si vyžádaly během noci na dnešek nálety ruských dronů na Kyjev. Protivzdušná obrana metropole sestřelila více než tři desítky bezpilotních strojů, napsal náčelník kyjevské vojenské správy Serhij Popko na sociální síti Telegram. Ruská protivzdušná obrany během noci sestřelila 17 ukrajinských dronů, 16 nad Voroněžskou a jeden nad Belgorodskou oblastí, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Na sociální sítích se objevily zprávy o útoku dronů na rafinérii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, ale o tom se ministerstvo nezmínilo, upozornil server BBC News.

Bidenova vláda chce co nejvíce urychlit pomoc Ukrajině ve výši šesti miliard dolarů

Končící administrativa demokratického prezidenta Joea Bidena chce co nejvíce urychlit pomoc Ukrajině ve výši přes šest miliard dolarů, tak aby do napadené země dorazila ještě před lednovou inaugurací příštího prezidenta Donalda Trumpa, který by podporu Ukrajiny mohl zastavit. Informuje o tom server Politico.

Dva činitelé americké administrativy serveru sdělili, že podle představitelů Washingtonu je to jediná varianta, jak může Bílý dům pokračovat v posílání vojenského vybavení na Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ruské ofenzivě.

Problémem je, že za normálních okolností trvá měsíce od oznámení pomoci, než se munice a další vojenské vybavení dostanou na Ukrajinu, takže je pravděpodobné, že velká část této pomoci by do východoevropské země dorazila až po jmenování Trumpa prezidentem, který by tak mohl zásilky ještě zastavit.

Pavel vyzval k vytvoření komplexního plánu obnovy Ukrajiny

Přístup k obnově Ukrajiny by si zasloužil komplexní, integrovaný a koordinovaný plán, vytvořený ve spolupráci se Severní Amerikou a Evropou. Na tiskové konferenci po jednání se švýcarskou prezidentkou Violou Amherdovou to řekl český prezident Petr Pavel. Obě země se na tom podle něj shodují.

Plán by podle české hlavy státu přinesl Ukrajině perspektivu, na kterou by se mohla spoléhat. Pokud budou lidé, kteří emigrovali ze země ohrožené ruskou válkou, vědět o projektech, do kterých by se mohli zapojit, bylo by to dobré pro Ukrajinu i další země, míní.

Ukrajinský dron útočil ve vzdáleném Dagestánu na jihu Ruska, uvedly úřady

Ruská protivzdušná obrana zničila ukrajinský bezpilotní letoun nad Kaspijskem, cca 1500 kilometrů od ukrajinských hranic, informovaly úřady. Na neurčito pak bylo uzavřeno letiště v Machačkale, metropoli Dagestánu na severu Kavkazu, uvedla agentura Interfax. Kaspijsk leží na západním břehu Kaspického moře a od ukrajinské hranice je vzdálen přibližně 1500 kilometrů.

O zničení bezpilotního letounu nad Kaspijskem ráno informoval šéf Dagestánu Sergej Melikov. Okolnosti se vyšetřují, uvedl a vyzval všechny obyvatele, aby zachovali klid a nezveřejňovali snímky a videa, které by pomohly nepříteli.

Ukrajinské systémy vzdušné obrany zničily během noci 38 ruských dronů

 Ukrajinské systémy vzdušné obrany v noci na dnešek zničily 38 ruských dronů. S odvoláním na ukrajinské vojenské letectvo o tom informovala agentura Reuters.

V noci na dnešek nepřítel zaútočil na Oděskou oblast dvěma řízenými střelami z Černého moře a také vypustil 63 útočných bezpilotních letounů, napsal ráno ukrajinský generální štáb.

Letecký útok byl odražen protiletadlovými raketovými vojsky, letectvem, jednotkami elektronického boje a mobilními palebnými skupinami ukrajinského letectva a obranných sil. V ranních hodinách štáb potvrdil sestřelení 38 nepřátelských bezpilotních letounů v Oděské, Mykolajivské, Kyjevské, Sumské, Kirovohradské, Žytomyrské, Čerkaské, Černihivské a Záporožské oblasti.