Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci tvrdí, že jejich výbušniny poničily pilíře Krymského mostu

Rusko zvažuje zákaz exportu paliv kvůli jejich nedostatku na domácím trhu

Ruská vláda zvažuje, že na určitou dobu zcela zakáže vývoz ropných produktů, aby stabilizovala ceny pohonných hmot na domácím trhu. Informovala o tom agentura TASS. Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě. 

Nedostatek TASS vysvětluje kombinací negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot. Válku na Ukrajině jako faktor nezmiňuje.

Další možností, o které vláda v důsledku problémů na domácím trhu s pohonnými hmotami uvažuje, je podle agentury TASS zvýšení cla na vývoz ropných produktů. Podle zdrojů agentury Interfax by se dodatečné clo vracelo firmám, které by plnily kvóty ministerstva energetiky pro dodávky ropných produktů na domácí trh.

EK neprodlouží embargo na dovoz ukrajinského obilí do pěti zemí

Evropská komise neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí do sousedních zemí Ukrajiny. Komise dnes uvedla, že díky dočasným opatřením zavedeným v květnu zmizela narušení trhu v pěti členských státech EU, které zákaz uplatňují. Embargo vyprší o půlnoci.

Omezení pro vývoz ukrajinského obilí ale podle všeho nezmizí docela. Maďarsko, Polsko a Slovensko již daly najevo odhodlání v embargu jednostranně pokračovat. Rumunsko se rozhodlo respektovat postoj Evropské komise a bulharský parlament už ve čtvrtek rozhodl, že embargo neprodlouží.

„Pokud do půlnoci nerozhodnou o prodloužení, pak... my prodloužíme zákaz dovozu na úrovni naší vlastní národní autority, což bude znamenat vážný spor v Bruselu,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán. EU podle něj není ochotná „se postavit za členské státy a evropský lid“, a místo toho sleduje americké zájmy, pokud jde o obilí.

Čtěte podrobnosti >>>

Ukrajinský námořní dron poškodil ruskou raketovou loď, tvrdí ukrajinské zdroje

Ukrajinský námořní dron poškodil ruskou raketovou loď Samum v Černém moři, uvedlo s odvoláním na zdroje v ukrajinské tajné službě SBU několik médií včetně deníku Ukrajinska pravda. Loď podle některých z nich musela být odtažena na opravu, přičemž se výrazně nakláněla. Útok se odehrál už ve čtvrtek. Informovala o něm i ruská strana, ta ale tvrdí, že útok byl odražen.

Loď Samum ukrajinský dron zasáhl ve čtvrtek v oblasti Sevastopolského zálivu, napsala agentura Unian. Dron s názvem Morskyj maljuk (Mořský chlapeček) podle ní poškodil zadní část ruské lodi. Samum je malá raketová loď s délkou 65,6 metru. Je součástí ruské Černomořské flotily.

Ve čtvrtek mimo to ukrajinská armáda uvedla, že se jí podařilo v Černém moři poškodit dvě ruské hlídkové lodi třídy Vasilij Bykov. Agentura Reuters s odkazem na ukrajinské tajné služby ve čtvrtek napsala, že Ukrajině se v noci na čtvrtek podařilo na Krymském poloostrově zničit ruský systém protivzdušné obrany S-400 Triumf.

UNESCO: Centra Kyjeva a Lvova jsou světovým dědictvím v ohrožení

Historická centra ukrajinských měst Kyjev a Lvov jsou nově na seznamu světového dědictví UNESCO v ohrožení. Památky v těchto městech ohrožuje válka vedená Ruskem proti Ukrajině. Na seznam je přidala Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), hlasovala o tom během svého jednání v Saúdské Arábii.

Na seznam ohrožených památek přibyla kyjevská katedrála svaté Sofie, která je hlavním chrámem kyjevských metropolitů a zdobí ji zlatá kupole. Nově v něm figuruje i pravoslavný klášterní komplex Kyjevskopečerská lávra, který sestává z množství klášterů a kostelů, z nichž část je pod zemí. Obě památky pochází z 11. století. Ve Lvově je podle UNESCO ohroženo celé historické centrum, zejména hrad z 5. století, uličky z 13. století, synagoga a několik kostelů. Ani jedna z těchto pamětihodností dosud nebyla zasažena ruským ostřelováním.

Na seznamu světového dědictví UNESCO je 1157 lokalit ve 167 zemích světa, z toho 900 je kulturních a 218 přírodních. Některé památky patří do obou kategorií. Na seznamu památek v ohrožení je aktuálně 56 položek, nově mezi ně patří Kyjev a Lvov.

Ruský voják, který odmítl válčit na Ukrajině, dostal 13 let za dezerci

Ruský vojenský soud na Sachlinu odsoudil k 13 letům odnětí svobody vojáka, který odmítl bojovat ve válce proti Ukrajině, přestože měl s armádou uzavřený profesionální kontrakt. O případu informovala média s odvoláním na sdělení soudu. V něm odsouzený figuruje jen jako „voják K.“, ale v médiích se mezitím objevilo plné jméno odsouzeného. Trest si má podle verdiktu odpykat ve vězeňském táboře s přísným režimem.

Maxim Kočetkov byl za dezerci odsouzen k devíti rokům, ale protože už byl v únoru odsouzen k podmíněnému trestu za svévolné opuštění jednotky, nakonec si má odpykat 13 let, vysvětlila stanice Nastojaščeje vremja. Voják podle vyšetřovatelů v květnu opustil svou jednotku a nevrátil se ve snaze vyhnout se odeslání do války. Policisté jej zatkli na počátku července.

Kočetkov byl podle zpravodajského kanálu Sota spolu s dalšími ruskými vojáky odmítajícími bojovat už loni vězněn v nelidských podmínkách v bývalé věznici v jedné vsi v Ruskem okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. O poměrech za ostnatým drátem informovala novináře Kočetkova matka, podle které část uvězněných vojáků násilím a hrozbami donutili souhlasit s odesláním na frontu a další část z nich „zmizela neznámo kde“, což se týkalo zejména důstojníků odmítajících bojovat.

Putin při schůzce s Lukašenkem opět kritizoval USA a Západ

Ukrajina široce využívá kazetovou munici dodanou ze Spojených států, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském letovisku Soči. Obvinil v této souvislosti USA, že ukrajinským prostřednictvím dělají něco, co samy pokládají za zločin.

Ruská vojska, která před více než 18 měsíci vpadla do sousední země, podle věrohodných důkazů používají kazetovou munici také. Ani Rusko, ani USA, ani Ukrajina nepodepsaly úmluvu, která užívání tohoto typu střeliva zakazuje.

Ukrajinské síly dobyly Andrijivku jižně od Bachmutu, uvedl generální štáb

Ukrajinské síly ovládly ves Andrijivka jižně od Bachmutu v Doněcké oblasti na východě země, informoval dnes ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě o situaci na bojišti.

„Obranné síly měly během ofenzivních operací částečný úspěch v oblasti Kliščijivky. Během útoku osvobodily Andrijivku v Doněcké oblasti, přičemž způsobily nepříteli významné ztráty na životech i technice,“ píše se ve svodce generálního štábu.

AP: Zelenskyj příští týden zřejmě navštíví Bílý dům i Kongres

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj příští týden zřejmě navštíví Bílý dům i Kongres Spojených států, píše agentura AP s odvoláním na nejmenovaný zdroj z administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. Ukrajinský prezident se příští týden chystá do New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN. O chystaném setkání s Bidenem ve čtvrtek informovala americká média.

Zelenského cesta přichází v době, kdy Kongres projednává poskytnutí další vojenské a humanitární pomoci Ruskem napadané Ukrajině ve výši až 21 miliard dolarů (484 miliard korun). Spojené státy dosud Kyjevu na obranu před ruskou agresí poskytly pomoc ve výši 43,7 miliardy dolarů.

Spojené státy odpoví na vyhoštění svých diplomatů z Moskvy

Spojené státy považují dnešní vyhoštění svých dvou diplomatů z Moskvy za „nevyprovokované a neopodstatněné“, uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. Dodal, že Washington na ně zareaguje odpovídajícím způsobem. „Rusko opět dalo přednost konfrontaci a eskalaci před konstruktivními diplomatickými kontakty. Pokračuje v pronásledování zaměstnanců naší ambasády, stejně jako nadále zastrašuje své vlastní občany,“ cituje agentura Reuters Millera. Vztahy mezi Ruskem a USA jsou na bodu mrazu zejména od ruského vpádu na Ukrajinu z loňského února. Washington je hlavním podporovatelem Kyjeva, poskytl mu pomoc v řádu desítek miliard dolarů.

Ukrajina oznámila, že se jí podařilo poškodit dvě ruské hlídkové lodi

Ukrajinským silám se ve čtvrtek v Černém moři podařilo poškodit dvě ruské hlídkové lodi třídy Vasilij Bykov, uvedla podle agentury Unian ukrajinská armáda. Lodě projektu Vasilij Bykov jsou podle dostupných informací vyzbrojeny střelami s plochou dráhou letu Kalibr. Ty Rusko často využívá k útokům proti Ukrajině. Podobné zprávy však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. 

Zelenskyj příští týden odletí do USA na shromáždění OSN, setká se s Bidenem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se příští týden chystá do New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN. Setká se při té příležitosti s americkým prezidentem Joem Bidenem, informovala stanice NBC s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele. Setkání se Zelenským v New Yorku avizoval na síti X také polský prezident Andrzej Duda.

Rumunsko zavedlo další omezení ve vzdušném prostoru u hranic s Ukrajinou

Rumunsko rozšířilo omezení vztahující se na lety ve vzdušném prostoru u jeho hranic s Ukrajinou, uvedla dnes agentura DPA. Bukurešť se k tomuto kroku rozhodla poté, co byly na rumunském území poblíž hranice v poslední době třikrát za sebou nalezeny trosky dronu, které podle rumunských úřadů vypadaly jako části bezpilotních letounů využívaných ruskou armádou. Nová omezení ve vzdušném prostoru se týkají úseku rumunsko-ukrajinské hranice mezi rumunskými městy Galati a Sulina, které od sebe leží ve vzdálenosti asi 134 kilometrů vzdušnou čarou. Tento pás sahající 20 až 30 kilometrů do rumunského vnitrozemí budou moci využívat pouze státní letadla a záchranné vrtulníky. Výjimku bude mít také letiště Tulcea, které leží v tomto pásu a slouží civilním letům.

Ukrajina apeluje na sousední země, aby zrušily zákaz dovozu jejího obilí

Kyjev vyzval Slovensko, Polsko, Maďarsko a Rumunsko, aby v pátek zrušily zákaz dovozu ukrajinského obilí. V pátek má totiž vypršet embargo, které tyto země se svolením Evropské komise zavedly s cílem zajistit výhodnější podmínky vlastním zemědělcům. Varšava, Bratislava a Budapešť nicméně upozornily, že hodlají zákaz prodloužit, a Rumunsko uvedlo, že se bude řídit rozhodnutím Evropské komise. Podle Kyjeva nemá embargo opodstatnění a nahrává Rusku, které na světovém trhu ve vývozu obilí Ukrajině konkuruje. S odvoláním na vyjádření mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničních věcí Oleha Nikolenka o tom informovala ukrajinská agentura Unian.

Ukrajina opět snížila úroky, aby podpořila oživení domácí ekonomiky

Ukrajinská centrální banka podruhé za sebou snížila úrokové sazby, aby podpořila oživení domácí ekonomiky, kterou tvrdě zasáhla ruská vojenská invaze. Banka ve čtvrtek snížila svůj základní úrok o dva procentní body na dvacet procent. V červenci základní úrok zredukovala z 25 na 22 procent, uskutečnila tak první snížení úroků od začátku invaze z konce loňského února.

Bratislava vyhostila jednoho ruského diplomata a předvolala si velvyslance

Slovensko vyhostilo jednoho diplomata z ruské ambasády v Bratislavě, informovalo slovenské ministerstvo zahraničí na svých internetových stránkách. Na opuštění země má 48 hodin. Resort si také předvolal ruského velvyslance na Slovensku. Moskva podle agentury RIA Novosti uvedla, že na vyhoštění svého diplomata odpoví. „Důvodem jsou jeho (diplomatovy) aktivity, které byly v příkrém rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, což důkladně zdokumentovaly příslušné slovenské orgány,“ uvádí se v prohlášení slovenské diplomacie. Ruskému velvyslanci Igoru Bratčikovovi na ministerstvu zahraničí řekli, že vyzývají jím vedenou ambasádu, aby se ve své činností řídila Vídeňskou úmluvou.