Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022
Nejméně 12 mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem 69 balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly dopoledne tiskové agentury. Ukrajinské letectvo podle agentury Reuters oznámilo sestřel 45 raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.
Důležité události posledních dní:
- Ruské útoky na Ukrajinu si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně 13 mrtvých civilistů, dalších asi 60 utrpělo zranění.
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Europoslanci o rok prodloužili pozastavení dovozních cel na ukrajinské potraviny
Europoslanci dnes o rok prodloužili opatření na podporu obchodu s Ukrajinou. Velkou převahou hlasů schválili další pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz zemědělských produktů. Chtějí tak pomoci zemi napadené Ruskem, protože válka Ukrajině brání v obchodování se zbytkem světa. Platnost nynějších opatření skončí 5. června.
Obchodní omezení východoevropských zemí jsou nepřijatelná, řekl Zelenskyj
Obchodní omezení některých východoevropských zemí vůči ukrajinským zemědělským produktům jsou nepřijatelná, uvedl dnes na tiskovém brífinku po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev podle něj doufá, že Evropská unie brzy přijme další balík sankcí vůči Rusku a zahájí jednání o přístupu Ukrajiny, píše agentura Ukrinform.
Evropská unie by podle Zelenského měla rychle odstranit veškerá omezení týkající se dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Von der Leyenová podle něj na dnešním jednání ukázala, že k rozhodnutí existuje politická vůle.
Evropský parlament bude o nařízení na výrobu munice v EU hlasovat už tento měsíc
Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili použití postupu pro naléhavé případy pro nařízení na podporu výroby zbraní a munice v Evropské unii kvůli válce na Ukrajině. Poslanci tak budou o návrhu hlasovat už na konci května na zasedání v Bruselu.
Evropská komise minulý týden představila plán, který podpoří výrobu munice v členských zemích EU částkou 500 milionů eur (11,8 miliardy korun) ze společných fondů. V pondělí ho ve Štrasburku osobně obhajoval eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Uvedl také, že v nedávné době navštívil 15 výrobních podniků ve 13 členských zemích.
Objem úvěrů pojišťovny EGAP v Rusku klesl letos o miliardu na 6,45 miliardy
Objem úvěrů státní exportní pojišťovny EGAP v Rusku klesl od začátku letošního roku o více než miliardu na 6,45 miliardy korun. Před invazí na Ukrajinu to bylo zhruba 11 miliard korun. Pojišťovně se tak podařilo získat z Ruska téměř polovinu hodnoty pohledávek, které v zemi evidovala před propuknutím ruské agrese na Ukrajině, uvedla EGAP.
„Díky společně vynaloženému úsilí pojišťovny a partnerských bank se nám kontinuálně daří získávat z Ruska splátky úvěrů, které byly či stále jsou v důsledku vojenského konfliktu vážně ohroženy nesplácením. Příznivý vliv měl také uměle nadhodnocený kurz rublu, který dlužníky motivoval ke splácení,“ řekl předseda představenstva EGAP David Havlíček.
Většina obchodních případů uskutečňovaných českými firmami v Rusku je tedy podle něj splácena i navzdory skutečnosti, že exportní banky a pojišťovny včetně EGAP svou činnost na ruském trhu po propuknutí války na konci loňského února zastavily.
Putin: Budoucnost Ruska závisí na vojácích bojujících na Ukrajině
Budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří bojují za Rusko na Ukrajině, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v projevu na tradiční vojenské přehlídce v Moskvě k výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce
„Jsme hrdi na účastníky speciální vojenské operace. Na všechny, kdo bojují v první linii, kdo pod palbou zásobují frontu, zachraňují raněné. Není teď nic důležitějšího než váš boj. Na vás teď spočívá bezpečnost země, na vás závisí budoucnost naší státnosti a lidu. Se ctí plníte svou povinnost, bojujete za Rusko,“ prohlásil Putin.
„Proti naší vlasti byla znovu rozpoutána opravdová válka, ale postavili jsme se na odpor mezinárodnímu terorismu, ubráníme i obyvatele Donbasu, zajistíme naši bezpečnost,“ ujistil Putin.
Přehlídka se konala za přísných bezpečnostních opatření, která byla přijata také v návaznosti na dronové útoky na Kreml z minulého týdne, z nichž ruští představitelé obvinili Ukrajinu a označili je za pokus Kyjeva zabít Putina. Ukrajina to odmítla. Škody po nedávných útocích připisovaných Ukrajině v poslední době utrpěla také řada dalších objektů kritické infrastruktury v Rusku. Zpravodaj BBC uvedl, že spíše než sváteční ovzduší v Moskvě proto tentokráte panovala spíše nervozita a nejistota.





EU se nesmí nechat zneklidnit Putinovou demonstrací síly, řekl Scholz
Německý kancléř Olaf Scholz v Evropském parlamentu ve Štrasburku vyzval k užší spolupráci členských států a rychlým společným nákupům munice pro Ukrajinu, která se brání „brutální ruské invazi“. Napadené zemi slíbil další podporu. Dnešní vojenskou přehlídku v Moskvě Scholz považuje za demonstraci moci, kterou se Evropa nesmí nechat zneklidnit.
„Prosperující, demokratická, evropská Ukrajina je nejjasnějším odmítnutím Putinovy imperiální, revizionistické politiky na našem kontinentu, která je v rozporu s mezinárodním právem,“ řekl Scholz.
Guterres: Jednání o míru není nyní možné, Ukrajina i Rusko věří, že vyhrají
Jednání o zastavení bojů a o míru mezi Ukrajinou a Ruskem jsou nyní nereálná, myslí si generální tajemník OSN António Guterres. „Myslím si, že v tuto chvíli není možné vyjednávat o míru. Obě strany jsou přesvědčené, že mohou vyhrát,“ řekl v rozhovoru pro deník El País. Guterres připomněl, že ruská invaze představuje porušení Charty OSN. Podle něj je v současné době také nemožné rychle dosáhnout zastavení bojů.
Guterres se nechtěl vyjádřit k tomu, zda se do 18. května podaří obnovit dohodu o přepravě zemědělských komodit přes Černé moře. „Jedná se o to dosáhnout prodloužení iniciativy a učinit ji trvanlivější a lepší,“ řekl deníku Guterres.
V Moskvě začala přehlídka ke Dni vítězství
Na moskevském Rudém náměstí začala za účastiruského prezidenta Vladimira Putina tradiční vojenská přehlídka u příležitosti Dne vítězství.




Von der Leyenová přijela na Den Evropy do Kyjeva
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijela na návštěvu do Kyjeva. Oslaví s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Den Evropy, který připomíná začátek evropské integrace po druhé světové válce. Šéfka Evropské komise byla v Kyjevě naposledy na začátku února.
EU si 9. května připomíná deklaraci francouzského ministra zahraničí Roberta Schumana z roku 1950. Schuman v ní navrhl vytvoření první formy poválečného sdružení evropských zemí - Evropského společenství uhlí a oceli.
Nad většinou Ukrajiny byl znovu vyhlášen letecký poplach
Nad většinou Ukrajiny s výjimkou jejích západních regionů byl v noci znovu vyhlášen letecký poplach. V Kyjevě je v nasazení protiletecká obrana, uvedla agentura Ukrinform. Další ruské útoky přicházejí v den, kdy si Moskva připomene výročí porážky nacistického Německa v roce 1945.
Kyjevské úřady uvedly, že protiletecká obrana funguje a odráží útoky na předměstích metropole. Jestli si vyžádaly nějaké škody či zranění, zatím není jasné.
Wagnerovci začínají dostávat munici, uvedl Prigožin
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin dnes uvedl, že podle předběžných údajů začínají jeho jednotky dostávat potřebnou munici. Podle agentury Reuters také informoval o těžkých bojích ve východoukrajinském městě Bachmut.
„Dnes skupiny postoupily maximálně o 130 metrů... Probíhají prudké boje, ale skupiny pokračují v postupu,“ uvedl Prigožin ve zvukové zprávě zveřejněné na sociálních sítích. „Podle předběžných údajů začínáme dostávat munici. V praxi jsme ji (zatím) neviděli,“ dodal.
Německý správní soud potvrdil zákaz ruských a sovětských vlajek u památníků
Zákaz používání ruských, sovětských a ukrajinských vlajek a válečných symbolů u berlínských památníků, kde si pamětníci dnes a v úterý připomínají konec druhé světové války, platí. Pokyn vydaný berlínskou policií dnes definitivně schválil příslušný vrchní správní soud, napsala agentura DPA. O víkendu přitom soud nižší instance naopak užívání vlajek povolil.
Proruská správa pozastavila provoz Záporožské jaderné elektrárny
Proruské okupační úřady ukrajinské Záporožské oblasti pozastavily provoz Záporožské jaderné elektrárny, kterou loni v rámci invaze obsadily ruské jednotky. Krok zdůvodnily obavami z provokací ze strany ukrajinských ozbrojených sil, píše agentura TASS. Situace okolo zařízení je v posledních dnech nepředvídatelná, uvedl o víkendu šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
Šéf ruské okupační správy záporožského regionu na jihu Ukrajiny Jevgenij Balickij v televizním rozhovoru uvedl, že ukrajinští vojáci začali vypouštět vodu z přehrad výše proti proudu Dněpru, což způsobilo zvýšení hladiny v Kachovské vodní nádrži. Na jejím břehu Záporožská jaderná elektrárna leží.
Rusko chce posílit svá vojenská zařízení v Kyrgyzstánu, uvedli prezidenti zemí
Rusko chce rozvinout svá vojenská zařízení v Kyrgyzstánu, oznámil dnes Kreml po schůzce prezidentů obou zemí. Vladimir Putin a Sadyr Žaparov jednali v Moskvě o vzájemné spolupráci vpředvečer tradiční vojenské přehlídky, které se kyrgyzský prezident zúčastní jako jediná zahraniční hlava státu.
Prezidenti "zdůrazňují potřebu zajistit bezpečnost a ochranu svrchovanosti Kyrgyzské republiky (...) a význam posílení ozbrojených sil Kyrgyzské republiky a rozvoje zařízení ruské armády umístěných na jejím území," píše se v prohlášení.
Separatistické Podněstří žádá Moskvu o navýšení počtu vojáků
Podněstří dnes vyzvalo Moskvu, aby v tomto proruském separatistickém regionu v Moldavsku posílila svůj vojenský kontingent. Zdůvodnilo to podle něj vzrůstajícími bezpečnostními hrozbami, uvedla agentura RIA Novosti.
V rozporu s přáním Kišiněva udržuje Rusko od války mezi proruskými separatisty a moldavskými vládními silami v roce 1992 v Podněstří stovky vojáků, které označuje za mírové jednotky.