Válka na Ukrajině ONLINE: Putin si hraje s ohněm, varuje Trump

V centru Charkova byl otevřen památník dětem, které zemřely v důsledku války. 

Stoltenberg po schůzce s Erdoganem: Švédsko může vstoupit do NATO do summitu

Švédsko se může stát členem Severoatlantické aliance už před jejím summitem ve Vilniusu v polovině července. Řekl to dnes její generální tajemník Jens Stoltenberg po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle agentury Reuters šéf NATO rovněž oznámil, že zástupci Švédska, Turecka a NATO budou znovu jednat v týdnu od 12. června.

Stoltenberg dnes končí dvoudenní návštěvu Turecka, kde se v sobotu s řadou šéfů států a vlád z různých částí světa zúčastnil Erdoganovy inaugurace na další pětileté období. Dnes s tureckým prezidentem jednal v Istanbulu. Turecká vláda k obsahu schůzky neposkytla zatím informace, napsal po jejím skončení provládní místní deník Daily Sabah.

Proukrajinští ruští bojovníci tvrdí, že zajali dva ruské vojáky, píše Reuters

Skupina proukrajinských ruských partyzánů dnes oznámila, že v bojích v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou vzala do zajetí dva ruské vojáky. Skupina nabídla, že zajatce vymění za "několik minut rozhovoru" s gubernátorem oblasti při osobním setkání, informovala agentura Reuters. Podotkla přitom, že se jí toto tvrzení nepodařilo nezávisle ověřit.

Společné prohlášení ozbrojené skupiny Legie Svoboda Rusku a Ruského dobrovolnického sboru, které bojují na straně Ukrajiny, bylo dnes zveřejněno na sociální síti Telegram.

Fiala doufá, že ANO pomůže rychlému schválení obranné smlouvy s USA

Premiér Petr Fiala (ODS) doufá, že opoziční hnutí ANO se připojí k vládě a pomůže rychlému schválení smlouvy o obranné spolupráci se Spojenými státy. Pomohlo by to omezit prostor pro vytváření ruských dezinformačních kampaní, řekl dnes v Partii Terezie Tománové televize CNN Prima News. Předseda ANO Andrej Babiš žádá, aby vláda napřed zodpověděla otázky, které ANO ke smlouvě má a které se týkají případného pobytu amerických vojáků v Česku.

Podle Fialy je smlouva pro Česko důležitá i s ohledem na aktuální ruskou agresi vůči Ukrajině. Doufá proto, že ANO dohodu při parlamentní ratifikaci podpoří a odliší se tak od SPD. "Tady jde o to, abychom to rychle schválili a nedělali z toho téma pro ruskou dezinformační kampaň," řekl.

Na celé Ukrajině platil protiletecký poplach, rakety zasáhly letiště

Na celém území Ukrajiny v noci na dnešek po několik hodin znovu platil protiletecký poplach kvůli ruskému útoku drony a raketami. Všechny, které mířily na oblast Kyjeva, se zdejší protivzdušné obraně podařilo sestřelit, dvě střely ale zasáhly letiště v centrální části Ukrajiny. Informovaly o tom podle ruskojazyčné verze BBC ukrajinské úřady. Úřady na Ruskem okupovaném Krymu zase sdělily, že nad poloostrovem zneškodnily devět dronů.

„Čtyři ze šesti střel byly zničeny. Dvě ale bohužel zasáhly operační letiště u města Kropyvnyckyj,“ řekl mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. Město Kropyvnyckyj se nachází v Kirovohradské oblasti ve střední části Ukrajiny.

Pod sutinami domu u Dnipra našli záchranáři tělo dvouleté dívky

V troskách dvoupatrového obytného domu u ukrajinského města Dnipro, který podle Kyjeva zasáhla v sobotu ruská palba, našli záchranáři v noci na dnešek tělo dvouleté dívky. Při explozi rovněž utrpělo zranění 22 lidí, z toho pět dětí. Informoval o tom dnes ve svém ruskojazyčném vydání server BBC News.

Při výbuchu u ukrajinského města Dnipro utrpělo zranění 13 lidí

Výbuch u ukrajinského města Dnipro v sobotu zasáhl dvoupatrový obytný dům, zranil nejméně 13 lidí a další obyvatelé mohli být uvězněni pod troskami. S odkazem na šéfa oblastní správy to dnes uvedla agentura Reuters.

Mezi zraněnými jsou tři děti, uvedl Serhij Lysak na internetu. V místě severně od Dnipra zasahuje záchranná služba, zpod trosek se zatím podařilo vyprostit jednu osobu.

„V obci Pidhorodne byl zpod trosek domu vytažen muž. Stále tam jsou lidé. Pátrací a záchranná operace pokračuje. Celkem bylo zatím zraněno 13 lidí. Tři z nich jsou děti. Jsou to děti ve věku šesti, 11 a 15 let,“ řekl Lysak.

Milice při vpádu do Belgorodské oblasti použily mimo jiné pušky české výroby

Milice, které v květnu rozpoutaly střety v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou, použily zahraniční zbraně včetně českých pušek BREN nebo belgických FN SCAR, upozornil americký deník The Washington Post. České ministerstvo obrany podle něj odmítlo jeho informace komentovat.

„Belgie a Česká republika poskytly zbraně Ukrajině a odtud zřejmě tyto pušky pocházejí,“ citoval americký deník Andrewa Galera ze společnosti Janes, která se zabývá informováním o bezpečnostní problematice. Galer dodal, že zbraně se mohly do rukou bojovníků v Belgorodské oblasti dostat ale i přes jinou zemi než Ukrajinu. Pušky BREN i SCAR běžně dostávají ukrajinští vojáci i dobrovolníci z jiných zemí bojující na straně Ukrajiny, podotkl The Washington Post s odvoláním na dva americké dobrovolníky sloužící na Ukrajině.

Ruská Belgorodská oblast hlásí další dva mrtvé po ostřelování

Ostřelování v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou si v sobotu vyžádalo další dva životy, uvedl na telegramu tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Z ostřelování obvinil ukrajinské síly, které se k útokům na ruské území nehlásí. O den dříve Belgorodská oblast informovala o čtyřech mrtvých po ukrajinském ostřelování.

Ukrajina by potřebovala 50 systémů Patriot, ale má jen dva, řekl Zelenskyj

Ukrajina má zatím pouze dva americké systémy protivzdušné obrany Patriot, ale potřebovala by jich 50. V rozhovoru s americkým listem The Wall Street Journal to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Patriot je podle něj jediný systém, který dokáže zlikvidovat určité typy ruských raket. Ukrajina zatím dostala jeden systém od Spojených států a jeden od Německa a Nizozemska. V tuto chvíli má přislíbeny tři další. Zelenskyj v rozhovoru uvedl, že za současného nedostatku zbraní si Ukrajina musí vybírat mezi ochranou civilistů a vojáků. Podtrhl, že bez efektivní protivzdušné obrany je jakákoli protiofenziva velmi obtížná.

Kontroly na Ukrajině ukázaly, že asi pětina krytů není použitelná

Ukrajinské úřady po kontrole zhruba 5000 protileteckých krytů zjistily, že asi pětina z těchto prostor není použitelná. Uvedl to web Ukrajinska pravda. K revizi krytů v zemi vyzval prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co ve čtvrtek při ruském útoku zahynuly dvě ženy a devítiletá dívka, které se nedostaly do zavřeného krytu. Šéf ukrajinského ministerstva vnitra Ihor Klymenko sdělil, že zkontrolováno zatím bylo přes 4800 krytů. „Zavřených bylo 252 objektů civilní ochrany, nepoužitelných jich bylo 893,“ citovalo ho ministerstvo.

Pokračování slovenské podpory Ukrajině je v ohrožení, varovala Čaputová

Slovensku hrozí, že podlehne dezinformacím šířeným proruskou propagandou, varovala v rozhovoru s bruselským webem Politico slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Nové politické uspořádání po blížících se parlamentních volbách by podle ní také mohlo ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině, která se už déle než rok brání ruské agresi. Její slova nepřímo potvrzují výsledky průzkumu slovenské nevládní organizace Globsec, podle nichž se například pouze 40 procent Slováků domnívá, že primární odpovědnost za rozpoutání války na Ukrajině nese Rusko.

„Pozoruji v naší společnosti nejen polarizaci, ale také roztříštěnost,“ řekla v rozhovoru Čaputová. Prezidentka také uvedla, že pokud se do vedení země po podzimních volbách dostanou populistické strany, slovenské postoje se na mezinárodní scéně „budou možná více podobat zahraniční politice typu Viktora Orbána“. 

Maďarská vláda ve videu ukázala mapu Ukrajiny bez Krymu, Ukrajinci to kritizují

Ukrajinská média kritizují video zveřejněné na youtubovém kanálu maďarské vlády, v němž se objevila mapa zobrazující Ukrajinu bez poloostrova Krym. Video kromě toho vyzývá k ukončení války a k řešení konfliktu cestou mírových jednání. Kyjev ale opakovaně upozorňoval, že mírová jednání s Moskvou ve chvíli, kdy ruské síly okupují část ukrajinského území a dál podnikají na Ukrajinu útoky, nejsou z jeho pohledu možná.

V centru ruské pozornosti se ocitla ukrajinská Marjinka, její význam je sporný

Na Ukrajině zůstává dobytí Doněcké a Luhanské oblasti hlavním cílem ruských sil, sdělil v sobotu generální štáb ukrajinské armády. Rusové podle něj v oblasti podnikají desítky útočných akcí. V ruském informačním prostoru se rozhořely rozepře ohledně toho, kdo si na ruské straně může připsat odpovědnost za úspěchy u Marjinky v Doněcké oblasti, přestože město ještě ruské síly nedobyly, upozornili analytici z amerického Institutu pro studium války.

Marjinka se tak podle analytiků ocitla v centru debat místo Bachmutu, jiného města na Donbasu, o jehož dobytí se ruské síly snažily mnoho měsíců, než po mnoha peripetiích v květnu ohlásily, že se jim to podařilo. Bachmut přitom nemá velký strategický význam, Rusko ale potřebovalo ukázat, že se mu podařilo na Ukrajině v posledních měsících dosáhnout alespoň nějakých úspěchů, hodnotili ruskou snahu o dobytí města západní odborníci včetně například britského ministerstva obrany.