Nejdráže od jara si v posledním týdnu půjčuje peníze na finančních trzích administrativa zřejmě dosluhujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v tom ale není sám, mírně vyšší úrok požadují investoři do vládních dluhopisů napříč světem včetně Česka. Dluhopisy totiž ve světle vlny globálního optimismu přestaly být alespoň pro tuto chvíli dostatečně investorsky atraktivní.
Náladu investorů ovládl růstový koktejl pravděpodobného výsledku amerických voleb a prvního hmatatelného výsledku výzkumu koronavirové vakcíny. Světový kapitál tak před konzervativními dluhopisy upřednostnil akcie.
Rychlý návrat
„Trh přepokládá rychlejší a dřívější návrat ekonomiky zpět k růstu, ale následně také tlaky na růst inflace,“ uvádí analytik poradenské společnosti EY David Zlámal. Zrychlená inflace se podle něj odrazí i v rostoucích úrocích požadovaných investory za půjčky vládám. „To už vidíme nyní, výše úroků poroste i nadále. Náklady na obsluhu státních dluhů tímto postupně významně porostou,“ dodává Zlámal. „Probíhající rotace kapitálu do rizikovějších aktiv se projevuje mimo jiné i určitým nárůstem výnosů státních dluhopisů,“ potvrzuje ekonom České spořitelny Petr Bártek.
Státní bankroty kvůli extrémním úrokům prý ale zatím nehrozí. „Prostor pro růst výnosů zůstává nicméně omezený. Centrální banky provádějí mohutné nákupy dluhopisů a jejich rétorika naznačuje, že monetární politika zůstane uvolněná delší dobu,“ dodává analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler s tim, že pokud o nízkoúročené vládní dluhopisy nebudou mít zájem soukromí investoři, nakoupí je centrální banky. „Tržní úrokové sazby se nyní nemohou příliš odpoutat od sazeb nastavovaných centrálními bankami. V případě významnějšího růstu inflace by se situace ovšem mohla významně změnit,“ dodává partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.
Dluhopisový index Bloomberg Barclays mapující ceny globálních vládních dluhopisů za poslední měsíc přesto téměř o jedno procento oslabil, naopak index světových akcií Dow Jones Global za stejnou dobu o téměř šest procent posílil. Ceny státních dluhopisů se vyvíjejí v opačném směru než jejich výnosy, při poklesu cen tak náklady na financování států rostou.
„Obchodníci se po oznámení vakcíny vrhli na riskantnější aktiva typu akcie a méně jisté měny, a naopak opouštěli tradiční bezpečné přístavy, jako jsou nejlépe hodnocené státní dluhopisy, nebo třeba japonský jen,“ uvedl analytik australské společnosti Mirabaud Securities Mark Taylor pro CNBC.
Vyšší náklady
Náklady na desetiletou amerikou půjčku tak například za poslední týden vzrostly ze zhruba 0,7 procenta na 0,9 procenta. Německá vláda těžící doposud výrazně ze záporných sazeb v eurozóně inkasovala v předvečer amerických prezidentských voleb z desetileté půjčky od investorů takřka 0,7 procenta. Nyní jsou investoři ochotni platit Německu „jen“ půl procenta úroku ročně. Zatímco Česko na počátku listopadu platilo podle dat Thomson Reuters za desetiletou půjčku kolem 0,9 procenta úroku ročně, nyní je to 1,12 procenta.
Částečný odliv investorů do státních dluhopisů prozatím zastupují nákupy centrálních bank. Jen americký Fed nakupuje každý měsíc vládní bondy v hodnotě 80 miliard dolarů. Evropská centrální banka zase plánuje na prosincovém zasedání navýšit objem dluhopisů, které nakupuje v rámci protipandemického programu o dalších 500 miliard eur. „Centrální banky se budou snažit o nastartování poničených ekonomik mimo jiné i nákupy státních dluhopisů. Odliv investorů z dluhopisového trhu spojený s růstem sazeb tak může být i více než kompenzován navýšením odkupů centrálních bank,“ dodává ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
