Akademie věd: Stát by měl podnikům omezit podporu na výzkum
Ušetřené miliardy by podle něj pomohly i ke stabilizaci kvalitních výzkumných organizací. Podle šéfa největší výzkumné instituce v Česku je také otázkou, zda plánované výdaje státního rozpočtu na příští tři roky odpovídají jejich budoucím nárokům.
„Má-li být plně využit potenciál nových výzkumných center, nesmíme připustit destabilizaci stávajících výzkumných organizací,“ řekl Drahoš. Zcela v rozporu se situací ve vyspělých zemích se podle něho v tuzemsku masivně přesouvají veřejné zdroje, které by měly jít na výzkum a vývoj, do podnikatelského sektoru.
Masívní přesun veřejných zdrojů na výzkum do soukromé sféry
„V roce 2013 bylo 12 procent výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru pokryto domácími veřejnými zdroji. To je v Evropě po Maďarsku a Rumunsku nejvyšší podíl. Veřejné financování unijního podnikatelského sektoru přitom dosahuje v průměru jen šesti procent,“ uvedl Drahoš.
Podle Drahoše se také na financování vědy velmi málo podílejí soukromé domácí zdroje, obzvláště pak na financování vědy ve veřejných výzkumných institucích a vysokých školách. Podniky sice v roce 2013 investovaly ze svých zdrojů do tuzemského výzkumu a vývoje 29,3 miliardy korun korun, ale jen zhruba 700 milionů připadlo na spolufinancování výzkumu a vývoje vysokoškolského nebo vládního sektoru.
Bělobrádek chce příští rok na vědu uvolnit necelých 30 miliard
Úřad vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) navrhuje pro příští rok uvolnit na vědu ze státní pokladny 28,7 miliardy korun, tedy téměř o dvě miliardy víc než letos a na rok 2018 až 29,9 miliardy korun. Akademie si má polepšit příští rok o 300 milionů korun.
Projednávání analýzy o financování výzkumných center, které jsou nyní placeny z evropských zdrojů, vláda ve středu odložila. Je jich celkem 48, z toho 32 už je kompletně dokončeno. Podle dokumentu nehrozí jejich zavírání, stát bude přispívat více než miliardou korun ročně na jejich provoz, až začnou všechna plně fungovat.
