Aktualizováno: Stovky lidí přijdou o práci. Česká televize a rozhlas se chystají na tvrdé škrty

Vláda premiéra Andreje Babiše v pondělí schválila návrh zákona, který má ukončit financování České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím koncesionářských poplatků. Obě veřejnoprávní média by nově dostávala peníze přímo ze státního rozpočtu. Kabinet tím naplnil jeden ze svých programových závazků, se kterým koalice ANO, SPD a Motoristů vstupovala do vlády.

Podle schváleného návrhu má Česká televize v příštím roce získat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun. Český rozhlas by měl dostat 2,065 miliardy korun. Ve srovnání s letošním rokem by však obě instituce hospodařily s nižšími částkami. Premiér Babiš uvedl, že objem financování se vrátí na úroveň roku 2024, tedy do období před zvýšením televizních a rozhlasových poplatků.

Zástupci veřejnoprávních médií už varovali, že navrhovaná změna bude mít citelné dopady na jejich fungování. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek uvedl, že televize by kvůli výpadku financí musela omezit výrobu a propouštět. O práci by podle prvních odhadů mohlo přijít zhruba 300 až 500 lidí z celkového počtu 2900 zaměstnanců. Česká televize má podle návrhu získat zhruba o miliardu korun méně, než letos očekává z výběru poplatků. Chudárek zároveň uvedl, že vedení televize zatím neplánuje rušení programových kanálů.

Také Český rozhlas očekává výrazné personální škrty. Podle generálního ředitele Reného Zavorala by kvůli výpadku přibližně 411 milionů korun muselo odejít 150 až 200 lidí z celkového počtu asi 1350 zaměstnanců. Celkem by tak podle odhadů vedení obou médií mohlo změnou financování přijít o práci 450 až 700 zaměstnanců.

Protesty a ústup od rozsáhlé mediální reformy

Plánované změny vyvolaly v posledních měsících silnou reakci uvnitř České televize i Českého rozhlasu. Začátkem června protestovaly před sídly obou institucí stovky zaměstnanců, kteří nesouhlasí s přechodem na financování ze státního rozpočtu. Demonstrace se uskutečnily v Praze, Brně i Ostravě a odbory současně oznámily přípravu čtyřiadvacetihodinové výstražné stávky.

Ještě před schválením zákona se vláda snažila prosadit širší reformu fungování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř v dubnu představil návrh nového zákona o médiích veřejné služby, který měl kromě financování upravovat i další oblasti fungování České televize a Českého rozhlasu. Návrh však vyvolal rozsáhlou kritiku a během připomínkového řízení se k němu sešlo přibližně 400 připomínek.

Česká televize a Český rozhlas kritizovaly například vymezení veřejné služby nebo chybějící zajištění vysílacích frekvencí. Ministerstvo financí upozornilo, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by média měla peníze dostávat ani jak by financování technicky fungovalo. Ministerstvo vnitra zase varovalo, že zrušení poplatků připraví Českou poštu, která jejich výběr zajišťuje, o zhruba 275 milionů korun ročně.

Na konci května proto vláda od původního záměru ustoupila. Ministr Klempíř oznámil, že koalice dospěla k závěru, že ke zrušení poplatků není nutné přijímat zcela nový mediální zákon. Premiér Babiš následně uvedl, že mu jde pouze o změnu způsobu financování a nikoli o obsah vysílání veřejnoprávních médií.

Spor, který začal po volbách

Debata o budoucnosti televizních a rozhlasových poplatků se rozběhla krátce po loňských sněmovních volbách. Vítězné hnutí ANO se při povolebních jednáních se SPD a Motoristy shodlo, že chce systém koncesionářských poplatků zrušit. Tento závazek se následně objevil i v programovém prohlášení vlády schváleném letos v lednu.

Krátce nato předseda SPD Tomio Okamura oznámil, že koaliční rada se na zrušení poplatků shodla. Opozice tehdy varovala, že financování médií přímo ze státního rozpočtu může oslabit jejich nezávislost. Podobný postoj zaujal i Senát, který vládu vyzval, aby od záměru ustoupila. Senátoři uvedli, že systém poplatků funguje více než tři desetiletí a chrání veřejnoprávní média před politickými zásahy.

V březnu pak Okamura představil návrh na částečné omezení poplatků. Platit je podle něj neměli například lidé starší 75 let, studenti do 26 let, osoby se zdravotním postižením nebo firmy. Vedení České televize a Českého rozhlasu tehdy upozornilo, že by takový krok připravil obě média přibližně o třetinu příjmů.

Současná debata navazuje na rozhodnutí předchozí vlády z loňského roku. Parlament v březnu 2025 schválil novelu, která zvýšila televizní poplatek ze 135 na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek z 45 na 55 korun. Součástí zákona bylo také zavedení automatické valorizace podle inflace. Proti změně tehdy ostře vystupovala opoziční hnutí ANO a SPD, která po svém nástupu k moci začala prosazovat její zrušení. Od května příštího roku by tak mohl systém koncesionářských poplatků definitivně skončit.