Stalo se to v ročníku 2006/07. Přesto tehdy Pavel Hoftych, trenér Zlína, rovněž soupeřícího o záchranu, pronesl: „Bylo znát, že jsme outsider. Příbram je politicky zajímavý klub.“ Podobných vět padlo víc, ti odvážnější formulovali přesněji.
„Co si budeme povídat, třeba Příbram je fakt nesestupitelná,“ prohlásil před dvěma lety herec Ivan Trojan, zarputilý fanoušek Bohemians. „Zbyli jsme tam v koncovce s mužstvem, které sestoupit nemohlo,“ čílil se majitel olomoucké Sigmy Josef Lébr před necelými dvěma týdny.
To byl vrchol. Příbram v právě skončené sezoně potřebovala bod, aby zůstala v nejvyšší soutěži a do sestupového bahna zašlapala Olomouc. Chtěla ho – a v Jablonci dostala. Kdo má o fotbale jen trochu „ánunk“, bylo mu to dopředu jasné. Frašku, která znechutila i nepočetné jablonecké fanoušky, předjímala pikantní scéna těsně před zápasem, zachycená na fotografii.
Na hřišti se bavily vysmáté suity obou kubů: na domácí straně majitel Miroslav Pelta, zároveň předseda fotbalové asociace, a jeho pravá ruka Ivan „Ivánek“ Horník, na druhé boss Příbrami Jaroslav Starka, podnikatel Vlastimil Spěvák považovaný za krále podsvětí, či Roman Rogoz, muž na černou práci.
Výsměch? Provokace? Kdepak s tím na ně. Buď jsou tak odtržení od reality, že jim na tom nepřijde nic divného, nebo je jim to úplně fuk. „Říkal jsem si, že je musím pozdravit. Je to slušnost. Kdybych se někde schovával a hrál zákulisní hry, tak tam nejdu, tak hloupej samozřejmě nejsem. Šel jsem tam proto, že jsem měl čisté svědomí,“ řekl v první reakci deníku Sport Pelta – než mu lidé z jeho okolí vysvětlili, že spáchal další z řady pokusů o mediální sebevraždu.
Starý parťák
O té skutečné, rituální, mluvil Starka, Peltův starý parťák z fotbalu. „Hergot, to se máme bát se spolu vidět, sejít? To mám jít na Václavák a rituálně tam spáchat seppuku?!“ nadhodil. Zrovna to by od něho nikdo nečekal, ale přece jen… „Když si někdo myslí, že remíza v Jablonci byla domluvená, tak je idiot,“ dodal rázně. V tu chvíli, aby se jeden bál o půlku republiky…
Příbram je v českém fotbale specifický fenomén. Je to jeho kvintesence i svět sám pro sebe se zvláštními pravidly. A Starka, to je jeho vládce, kolem něhož se všechno točí. A taky personifikovaný důvod, proč Příbram získala přezdívku Středočeské Palermo.
Sám o sobě říká, že je obyčejnej kluk, kluk z ulice, „pocem, brácho, jestli mi rozumíš“. Bývalý číšník, pokoutní hráč v karty a boxer, který by vzal do ringu někdy nejraději své hráče, se vždy stýkal a potýkal s dalšími známými firmami Františkem Mrázkem, Tomášem Pitrem či Radovanem Krejčířem.
