Část cizinců v záchytném zařízení na Plzeňsku se vzbouřila
Část cizinců se dnes vzbouřila proti policii a zabarikádovala se v záchytném zařízení v Balkové na Plzeňsku. Policie proti nim zasáhla. Při zákroku nebyl nikdo zraněn, uvedl na twitteru ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové bylo důvodem pro vzpouru pravděpodobně to, že jeden z cizinců obdržel informaci o vyhoštění ze země. Přesné důvody policie bude znát, až cizince vyslechne.
Podle Rendlové vzpouru dnes kolem poledne vyvolali dva občané Nigérie. Přidalo se k nim dalších 13 cizinců. Zabarikádovali se v místnosti. Když je policie chtěla vyvést, tak začali házet nábytek a demolovat zařízení, popsala situaci Rendlová. Vzpouru pomáhala potlačit také zásahová jednotka. Cizinci byli po necelé hodině vyvedeni.
Chovanec ještě před ukončením zákroku vzpouru odsoudil. Následky by podle něj měli nést ti, kdo nepokoje rozpoutali. "Takovéto chování nebudeme v žádném případě trpět. Doufám, že policie problém v krátké době vyřeší," sdělil ČTK Chovanec.
Záchytné zařízení pro cizince na Plzeňsku má kapacitu 200 míst. Podle aktuálních údajů ministerstva vnitra tam k dnešní půlnoci bylo umístěno 56 cizinců. V detenčním zařízení končí cizinci, kteří čekají na vyhoštění.
Další taková zařízení jsou ve středočeské Bělé pod Bezdězem a severomoravských Vyšních Lhotách, které mají kapacitu 288 míst. Umístěno tam je podle aktuálních údajů vnitra 23 cizinců.
Detenční zařízení zažila nápor hlavně v roce 2015, kdy naplno vypukla migrační krize a uprchlíci tuzemsko používali jako tranzitní zemi, přes kterou se chtěli nelegálně dostat zejména do Německa nebo severských zemí. Cizinecká policie tehdy zadržela 8563 cizinců, kteří byli v zemi nelegálně. Proti roku 2014 šlo o nárůst o 3741 zadržených. Loni už počet zdržených klesl o 3302 cizinců, jelikož migrační krize opadla.
V roce 2015 například cizinci zadržovaní v dnes již nefungujícím zařízení v Drahonicích drželi hladovku. V Bělé byl zaznamenán i případ, kdy se vzbouřili a chtěli se dostat ven ze střeženého areálu. Vzpoura nebo držení hladovky podle Rendlové bývá obvyklým způsobem protestu v detenčním zařízení. "Dnešní případ byl výjimečný tím, že se to delší dobu nestalo," řekla ČTK Rendlová.
Kromě detenčních jsou v Česku také přijímací, pobytová a integrační zařízení, která se starají o cizince žádající o tuzemský azyl.
Zařízení pro běžence v Balkové bylo opět otevřeno předloni |
- Záchytné středisko pro uprchlíky a žadatele o azyl vzniklo v roce 1998 v bývalém objektu střední policejní školy, který ještě předtím sloužil jako stálá škola v přírodě. Mělo kapacitu kolem 300 osob. V prosinci 2005 tehdejší ministr vnitra František Bublan oznámil, že areál bude přeměněn na policejní školicí středisko. - Areál v Balkové stojí v hlubokém údolí uprostřed lesů, dva kilometry od Kračína, části obce Tis u Blatna. Objekty, které sloužily jako školicí a výcvikové středisko pro policejní psovody, byly trvale hlídané policií. I proto vláda před dvěma roky rozhodla o znovuotevření střediska. - Areál ze začátku 80. let s 13 budovami je nouzovým a přechodným táborem, tedy detenčním zařízením. Neumožňuje lidem, kteří jsou zde umístěni, volný pohyb a představuje jejich zajištění do doby, než opustí ČR. Prvních 45 běženců tam bylo převezeno polovině loňského listopadu z bývalé severočeské věznice v Drahonicích, která dočasně sloužila uprchlíkům. Podle aktuálních údajů ministerstva vnitra tam k dnešní půlnoci bylo umístěno 56 cizinců, celková kapacita je 200 lůžek. - V roce 2002 tehdejší středisko navštívila delegace Výboru proti mučení při Radě Evropy, které se v něm dostalo mnoha stížností na fyzické i slovní napadání cizinců. Podle delegace byl režim v táboře nevyhovující; cizinci prý museli trávit 23 hodin zavřeni v celách. |