V průměru každý jedenáctý člověk nad patnáct let v Česku má nějakou exekuci. Průměrná jistina na ni činí skoro 76 tisíc korun. Nejzadluženějším okresem je Most, exekuci tam má pětina patnáctiletých a starších obyvatel. Nejvyšší průměrnou částku na exekuci mají Pražané. Dluží téměř 117 tisíc korun.
Nové informace ukázala mapa exekucí, které na svém webu zveřejnil její autoři z Otevřené společnosti a Ekumenické akademie. Mapa zachycuje situaci v krajích, okresech i obcích.
"Jsou tu obecné mýty, že dlužník je marnotratník, který si za vše může sám, že je to způsobeno jeho nízkou finanční gramotností, podpisem smluv bez přečtení, půjčováním si na vánoční dárky a dovolené. Příčin toho, co vede do dluhové pasti, je víc. Lidem zemře partner, rozvedou se, přijdou o práci, mají pracovní úraz a jejich příjem najednou spadne," řekl koordinátor projektu Radek Hábl.
Podle něj dluhy dopadají na dlužníka i na společnost. Člověk přichází o bydlení, často i o práci. Příjmy státu z odvodů a daní tak klesají, výdaje na dávky naopak rostou. Řada věřitelů pohledávky nevymůže. Předlužení lidé ztrácejí motivaci oficiálně pracovat, protože valná většina jejich příjmu jde na pokrytí dluhu. Rozmáhá se tak práce načerno a zvyšuje se kriminalita
Podle autorů mapy by ke zlepšení situace přispěla změna pravidel exekucí i oddlužení. "Jsme jedna ze zemí s nejpřísnějšími podmínkami oddlužení. Západní země si tím už prošly před mnoha lety. Zjistily, že je lepší pustit lidi z dluhové pasti, než je tam držet," podotkl Hábl.
Podle Exekutorské komory ČR bylo loni v exekuci 834 tisíc lidí. Celkem měli přes 4,5 milionu exekucí. Autoři mapy z údajů komory vycházeli. Do budoucna by mapu rádi aktualizovali, a to každého čtvrt roku. Umožní to sledovat vývoj situace v jednotlivých obcích.
Nejvyšší podíl lidí s exekucí je podle mapy v Ústeckém a Karlovarském kraji, nejnižší na Vysočině a ve Zlínském kraji. Z okresů má nejmenší procento zadlužených Žďár nad Sázavou, necelých pět procent. Nejnižší průměrný dluh v exekuci je v Ústí nad Labem, činí téměř 38 tisíc korun.
Celková vymáhaná částka v hlavním městě překročila 78 miliard korun. V Jihomoravském kraji dosahuje padesáti miliard. V Ústeckém kraji se vymáhá 28 miliard, na Vysočině deset miliard. Hábl podotkl, že tyto částky jsou bez úroků z prodlení. Nezahrnují ani dluhy na odvodech a daních.
Podle autorů má mapa sloužit hlavně radnicím. Vedení obcí může zjistit situaci a přijmout opatření, a to třeba zavedení dluhového poradenství. Výzkum mezi 37 zadluženými ze tří regionů ukázal, že osobní podporu lidé v tísni oceňují. "Většina se dostala do paralyzovaného stavu. Mluvili o tom, že nejsou schopni psychicky čelit tomu, že jsou v exekuci a ve zdánlivě bezvýchodné situaci a potřebovali by vstřícnou pomoc," uvedla vedoucí výzkumu Edit Szénássy. Podle ní někteří našli pomoc u neziskových organizací, jejichž pracovníci potřebné doprovázeli na úřady a pomohli s formuláři.
Z výzkumu vyplynulo, že pomocí by bylo i sociální bydlení. Lidé v tísni nemají na komerční nájem a kauce. Situaci by zlepšil i vstřícný postoj věřitelů a stanovení splátek.
