Česká exportní banka (ČEB) možná získá rozestavěnou tureckou elektrárnu Yunus Emre, na jejíž stavbu poskytla úvěr. Uvedly to Hospodářské noviny(HN). Podle nich ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce, aby se na prodej dvou rozestavěných bloků elektrárny vypsala veřejná soutěž s minimální cenou 11,7 miliardy korun, které odpovídají pohledávce ČEB za tureckou stranou.
Do tendru se přihlásí i ČEB. Pokud někdo nabídne víc, elektrárnu získá a zaplatí pohledávku ČEB, v opačném případě elektrárnu dostane banka. HN uvedly, že turecká strana s plánem souhlasí. Ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi a ministru průmyslu Janu Mládkovi (oba ČSSD) se podle HN ale nelíbilo, že Babišův poradce s plánem jel do Turecka, aniž o tom dopředu věděli.
Babiš o svém plánu v pondělí informoval ministry a premiéra a podle Mládka ho předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) požádal, aby předložil materiál do vlády. Babišův poradce Ján Jursa listu řekl, že je nutné ještě dořešit podmínky pojištění od státní pojišťovny EGAP při převodu úvěru, který pojistila.
Podle Mladé fronty Dnes ale ČEB nic vlastnit nemůže. Babiš proto navrhuje, aby Česko prostřednictvím některého státního podniku založilo v Turecku dceřinou firmu. Tímto podnikem by mohlo být například Prisko. Dceřiná firma by dostala pohledávku ČEB za elektrárnou 11,7 miliardy korun.
Turecká strana by následně vypsala tendr na prodej rozestavěné elektrárny a chtěla by minimálně tuto částku. Češi by se následně přihlásili a pohledávku za majetek v Turecku vyměnili. Poté by elektrárnu dostavěli, spustili a poté vydělávali na prodeji elektřiny, například prostřednictvím ČEZ. Alespoň tak dlouho, než se najde kupec.
Jak dále MF Dnes píše, ČEB vede pohledávku jako pochybnou, což je jeden krok od ztrátových. Podle dobře informovaného zdroje deníku už banka nicméně plní všechny podmínky, aby mohla nahlásit státní pojišťovně EGAP hrozbu pojistné události a pohledávku začít odepisovat.
Výstavba hnědouhelné elektrárny Yunus Emre společnosti Adularya Enerji Elektrik v Turecku začala před pěti lety, dosud ale nefunguje. Sice už se rozjela, ale kvůli problémům s uhlím z blízkého dolu byla odstavena. Uhlí neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Situaci ztěžuje skutečnost, že po loňském pokusu o puč v Turecku holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil v rukou státu.
Pokud se problém nepodaří vyřešit, mohou náklady spojené se stavbou elektrárny dopadnout na české daňové poplatníky. Ministr Mládek už dřív odhadl, že náklady na státní rozpočet by mohly dosáhnout zhruba 15 miliard Kč.
Hlavním dodavatelem je česká společnost Vítkovice Power Engineering, která je od srpna v úpadku.
