Na členské příspěvky v mezinárodních organizacích vydá Česko ročně 3,5 miliardy korun. Stát hledá, ve kterých z nich je česká účast zbytečným luxusem.
Seznam mezinárodních organizací, v nichž je Česká republika členem, má v současnosti 476 položek. Vedle samozřejmostí, jako je Mezinárodní měnový fond nebo Dětský fond OSN, jsou na něm i podstatně méně známé organizace. Třeba Evropská federace parazitologů, takzvaná Pšeničná iniciativa nebo například Evropské fórum úředních věstníků.
V některých je účast v podstatě bezplatná, v mnoha naopak Česko platí sedmiciferné sumy už jen za členství. „Ve zhruba 80 mezivládních organizacích je český příspěvek jeden milion korun nebo vyšší,“ informovala Irena Valentová z ministerstva zahraničních věcí. V roce 2015 Česko vydalo za tyto poplatky celkem 3,5 miliardy korun. To znamená růst výdajů za tři roky o šestinu. Za uplynulou sezonu bude součet zřejmě podobný. Důvody vyššího účtu za poplatky jsou tři.
Jednak se projevila slabá koruna, protože většina příspěvků se platí v eurech nebo dolarech. Roli hraje i rostoucí HDP Česka, podle nějž mnohé organizace každoročně upravují konkrétní výši poplatků. Dalším důvodem vyšších výdajů je, že od roku 2012 vzrostl počet organizací s českou účastí o víc než dvě desítky. Vstoupili jsme například do Evropské molekulární laboratoře, získali jsme status konzultanta pro problematiku Antarktidy.
Česko naopak ukončilo členství třeba v Mezinárodní společnosti pro hnojiva IFS. „Vzhledem ke stále větší provázanosti světa více mezinárodních organizací vzniká, než zaniká. Proto je logické, že ČR se i ve vlastním zájmu musí do jejich aktivit zapojovat, nelze šetřit za každou cenu,“ říká Valentová. Podle ní nelze členství měřit jen penězi.
„Například podpora mezinárodnímu soudu, kde díky tomu působilo několik našich soudců, může být z hlediska obecné světové bezpečnosti a prestiže českého státu přínosnou, ale čistě finanční přínos oproti nákladům prokázat nelze,“ ilustruje Valentová.
Účast na podobných projektech byla do roku 2014 financována právě z rozpočtu ministerstva zahraničních věcí. V současnosti jdou peníze přímo z jednotlivých rezortů, které také zvažují smysluplnost členství v té které organizaci. Příkladem je třeba Evropský registr pro zajištění kvality vysokého školství, do kterého ČR vstoupila nedávno.
„Letošní členský příspěvek činí 5400 eur, tedy v přepočtu asi 146 tisíc korun,“ uvedl Antonín Zelenka z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podle ministerstva, které vstup doporučilo, je přínosem přístup k informacím z registru evropských agentur, účast na mezinárodních odborných akcích nebo těsnější spolupráce s agenturami, které porovnávají kvalitu univerzit.
Kvůli hledání úspor v současnosti platí, že konečné slovo má vždy vláda. Ta musí každý nový vstup do mezinárodní organizace schválit. Roli hrají nejen peníze, ale i strategické směřování státu. V současnosti tak například graduje polemika o to, zda by se měla Česká republika stát členem nové rozvojové banky AIIB. Za tou stojí jako hybná síla Čína a banka je vnímána jako projekt na financování moderní Hedvábné stezky.
ČR se stala nově členem: • Antarktida – konzultativní status ACS •Mezinárodní asociace herních regulátorů IAGR • Evropská molekulární laboratoř EMBL • Evropský registr pro zajištění kvality vysokého školství EQAR • Sdružení pro akademickou spolupráci ACA Europe • Evropská požární sprinklerová síť EFSN ČR ukončila členství: • Sdružení historiků – Asociace učitelů dějepisu Euroclio •Mezinárodní společnost pro hnojiva IFS • Evropská asociace pracovišť pro dálkový výzkum Země EARSel •Mezinárodní program pro výzkum klimatu WCRP •Mezinárodní institut správních věd IIAS |
