V pondělí Slovensko prodalo tříleté státní dluhopisy jen za 28 milionů eur, hluboko pod plánovanými 150 miliony. Německu se pak minulý týden podařilo prodat jen necelé dvě třetiny nabízeného balíku bondů, což byl jeden z nejhorších výsledků od vstupu země do eurozóny. A to spolkové dluhopisy platí za jistou investici. Obavy před českou aukcí kvůli situaci na trzích přiznal i ministr Kalousek.
„Tuhle aukci jsme ohlásili před čtvrt rokem a vzhledem k posledním dnům na kapitálových trzích musím říct, že jsem byl značně nervózní,“ uvedl Kalousek. Aukci pětiletých dluhopisů ale označil za velmi úspěšnou.
Zájem o české obligace měla vedle tuzemských subjektů i řada zahraničních investorů. „Prodali jsme je s průměrným výnosem 3,52 procenta, což je vzhledem k současné situaci na kapitálových trzích velmi dobrá cena,“ řekl Kalousek. Nejzadluženější země eurozóny, jako je Itálie a Španělsko, sice dluhopisy prodají, musí za ně ale mnohdy zaplatit i více než sedmiprocentní úrok.
V první kole aukce se prodaly české dluhopisy za 7,63 miliardy korun a poptávka po nich více než dvojnásobně překročila nabídku. Ve druhém kolem pak ministerstvo financí přijalo nabídky na nákup dluhopisů v objemu 1,16 miliardy korun. V obou kolem tak Česká republika získala asi 8,79 miliardy korun. Cílem bylo prodat dluhopisy v objemu osmi miliard korun.
„Pro mě bylo nejvíc potěšující, že poptávka dvakrát překročila nabídku, protože řada jiných zemí má zcela opačné problémy,“ podotkl ministr s tím, že řada států také musí nabízet výrazně vyšší výnosy.
Další aukci, tentokrát dvanáctiletých dluhopisů, ČR chystá na 7. prosince. Dosáhnout by měla zhruba stejného objemu jako v dnešním případě. Výpůjční potřeba České republiky se pohybuje podle něj kolem 200 miliard korun ročně. Na příští rok je to podle něj zhruba 226 miliard korun. Neslouží jen na pokrytí deficitu, ale také na splácení jistin.
