Daň z neočekávaných zisků by prošla parlamentem do konce roku, říká šéfka sněmovny Adamová | E15.cz

Daň z neočekávaných zisků by prošla parlamentem do konce roku, říká šéfka sněmovny Adamová

Pavel Otto, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
2

Zvláštní daň z mimořádných či neočekávaných zisků, které generuje inflace a válka na Ukrajině, by prošla legislativním procesem do konce roku. Parametry jsou zatím v jednání, debatovat se o nich bude v příštích týdnech a měsících, řekla v pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Sazba by od příštího roku dopadla na banky, energetický sektor včetně polostátní firmy ČEZ a možná i na další subjekty. Ministerstvo financí nyní propočítává vliv nového odvodu na státní rozpočet. Peníze chce kabinet využít na opatření, která by lidem a podnikům ulevila od vysokých výdajů včetně stále dražšího plynu a elektřiny.

Zatím jediný relevantní model vypracovala Národní rozpočtová rada. Jeho aktuální verze podle informací deníku E15 kalkuluje se třemi pásmy takzvané windfall tax ve výši 40, 50 a 60 procent po odečtení průměrného ročního zisku daněných firem za posledních pět let. Výnos by se pohyboval mezi 27 až 40 miliardami korun. Materiál má k dispozici Národní ekonomická rada vlády.

Daň by se podle Pekarové Adamové mohla týkat firem, které na současné situaci vydělávají bez toho, že by inovovaly své produkty a získávaly více klientů. TOP 09 se podle ní obecně nebrání zavedení jednorázové mimořádné daně nebo daně, která by platila po omezenou dobu.

Šéfka klubu ANO a exministryně financí Alena Schillerová míní, že vláda musí zajistit, aby dopady nového odvodu nakonec nezaplatili koncoví zákazníci a firmy.

Podle Schillerové by měl kabinet parametry windfall tax nejprve projednat za zavřenými dveřmi. Vláda také nevyužívá nadstandardní inflační příjmy, poznamenala. „Nová daň nevyřeší strukturální deficit, je řešením na přechodnou dobu," uvedla. Dodala, že banky by mohly spíše přispívat do Národního rozvojového fondu, jehož vznik s finančními domy dohodl expremiér Andrej Babiš (ANO).

Zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku koncem června připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mohla by se podle něj týkat právě bank i dalších sektorů.

Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků. Čistý zisk Komerční banky vzrostl meziročně o 60 procent na 8,426 miliardy korun. V případě České spořitelny to bylo meziročně o 67 procent na 11 miliard korun. Čistý zisk Moneta Money Bank stoupl o 101 procent na 2,9 miliardy korun a Raiffeisenbank o 78 procent na více než tři miliardy Kč. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 4,2 miliardy korun, což je nárůst o 45 procent. Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší.

Analytici soudí, že zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy, o kterém původně hovořili Piráti se STAN a lidovci, je ekonomický nesmysl. Zavedení dočasné daně z neočekávaných zisků by většina odborníků s výhradami akceptovala, byť by nezalepila díry ve státním rozpočtu a sloužila by především ke zmírnění dopadů inflace a energetické krize na domácnosti a firmy.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery