Centrální registr administrativních budov stál 550 milionů korun. Údaje v něm jsou chybné a nespolehlivé, přitom mají státu lépe spravovat majetek. Vyplývá to z dnes zveřejněné prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zaměřil na provoz a využití státních nebo státem užívaných nemovitostí v letech 2014 až 2015.
Kontrolovány byly Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a ministerstvo vnitra. Úřad se zjištěními NKÚ ohledně nízké kvality dat v Centrálním registru administrativních budov souhlasí, sám na ni v minulosti opakovaně upozorňoval. Ministerstvo vnitra přiznává omyl v chybném zadání dat, podle něj to ale mohlo pouze částečně zkreslit data za jeden kalendářní rok.
Při kontrole vycházel NKÚ z dat ze souvisejících informačních systémů, které vznikly proto, aby o budovách poskytovaly podstatné informace a přispěly k jejich lepšímu využívání a také snížily náklady na jejich správu a provoz. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zodpovídá za správu údajů v Centrálním registru administrativních budov a ministerstvo vnitra spravuje informační systém ministerstva vnitra Správa nemovitostí (REM).
Od spuštění Centrálního registru administrativních budov v roce 2012 je podle kontrolorů kvalita vedených údajů o budovách stále nízká. "Například celková kancelářská plocha se nerovnala součtu kancelářské plochy využité a nevyužité, chyběly také některé ekonomické údaje nebo se v různých výstupech vygenerovaných z registru lišily informace o pronajímaných plochách," uvedli kontroloři.
ÚZSVM nízkou kvalitu dat přiznává, v minulosti na ni upozorňoval. "Podle zákona jsou za úplné a pravdivé údaje odpovědné jednotlivé státní instituce, které je do CRAB vkládají," uvedl úřad. Upozornil na to, že nemá žádnou kompetenci ověřit ekonomické údaje ani přimět státní instituce k nápravě, pokud svoje zákonné povinnosti neplní. Jen za roky 2015 a 2016 poslal prý u více než 1330 budov 741 písemných žádostí o nápravu a navíc provedl více než 860 fyzických kontrol objektů.
K nízké vypovídací schopnosti shromažďovaných údajů přispělo podle NKÚ i ministerstvo vnitra, které do databáze Centrálního registru administrativních budov zadalo místo výdajů na správu, provoz a údržbu budov za celý rok 2015 výdaje jen za jedno čtvrtletí. "Tím významně zkreslilo údaje v Centrálním registru administrativních budov oproti údajům v REM, a to o více než 520 milionů korun. Takto vedené údaje nemohou pomoci státním organizacím významně snížit náklady na správu a provoz budov," upozornili kontroloři. "MV migrovalo rozdílné hodnoty omylem," reagovala mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Mohlo dojít pouze k dílčímu zkreslení za jeden kalendářní rok, ale v žádném případě nemohly tyto údaje ovlivnit snížení nebo zvýšení nákladů na správu a provoz budov v celkové databázi registru administrativních budov, dodala.
Centrální registr administrativních budov, který vznikl, aby zpřístupnil kompletní informace o majetku na jednom místě, podle NKÚ obsahoval do roku 2015 údaje zhruba o 3800 státních nebo státem využívaných budovách z celkových přibližně 40 tisíc státních objektů. MV ale v roce 2016 využilo zákonné možnosti vyjmout z Centrálního registru administrativních budov údaje o většině svých evidovaných budov, čímž se počet objektů v registru snížil zhruba na 2700. Úřad chce toto rozhodnutí ministerstva zrušit. "Trendy a meziroční srovnání pak mají nižší vypovídací hodnotu a zvýšily se tím i průměrné náklady na evidování jednoho objektu," uvedl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Podle Malé byly budovy ministerstva vyjmuty z důvodu vyhodnocení zvýšeného bezpečnostního rizika. "Ministerstvo vnitra doporučilo případnou opravnou migraci provést až po rozhodnutí Vlády ČR k dořešení sporu, týkajícího se odstranění všech údajů administrativních budov Policie ČR a krajských ředitelství Hasičského záchranného sboru," uvedla Malá.
Mluvčí majetkového úřadu Radek Ležatka dodal, že současné vedení náklady na provoz registru výrazně zlevnilo a také zadalo přípravu otevřeného zadávacího řízení, které by mělo systém zefektivnit a odstranit závislost na jednom dodavateli. S výkladem NKÚ, že v Centrálním registru administrativních budov má být evidováno 40 tisíc objektů, Ležatka nesouhlasí. Zákon uvádí a vyplývá to z názvu, že Centrální registr administrativních budov zahrnuje administrativní objekty, a ne nemocnice, školy, sklady či rekreační zařízení.
Podle závěru NKÚ chybí státu jasné cíle, čeho chce při správě a využívání nemovitostí dosáhnout. Pokud by si stát určil, jaké ukazatele jsou pro něj důležité a které z nich chce sledovat, například obsazenost budov, provozní výdaje na metr čtvereční, mohlo by se podstatně zredukovat množství povinně evidovaných údajů, které se u každé budovy v Centrálním registru administrativních budov vedou, míní kontroloři. Těch je minimálně 255 u každého objektu.
