Likvidace ekologických zátěží je pomalá a neúčinná, zjistil NKÚ

Nejvyšší kontrolní úřad

Nejvyšší kontrolní úřad Zdroj: profimedia

Odstraňování ekologických zátěží je pomalá a neúčinná, což pro stát přináší další výdaje navíc, vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací. 

Dokončena byla od zahájení procesu odstraňování ekologických zátěží v roce 1991 podle NKÚ zhruba jen polovina naplánovaných akcí a u třetiny z nedokončených akcí sanace dosud ani nezačala, přitom o nich bylo rozhodnuto už v letech 1994 až 1998. Ministerstvo financí s většinou závěrů NKÚ souhlasí, není mu ale jasné, proč je závěr "jednostranně kritický", když kontrolní úřad v protokolu z července uvedl, že současné vedení ministerstva už problémy řeší.

"NKÚ se nemýlí, že u 57, tj. třetiny, z nedokončených akcí sanace dosud nezačala. Již však nezmiňuje, že ve 25 případech je hotov projekt sanace nebo projektová příprava probíhá," uvedl dnes v reakci mluvčí MF Michal Žurovec. U dalších 22 akcí se podle něj vyhodnocuje, zda bude v lokalitě možné přirozené postupné odbourávání kontaminantů přírodními procesy. "Takový proces je samozřejmě časově náročný, na druhé straně je nejhospodárnější a vůči životnímu prostředí nejšetrnější," poznamenal.

Nevyřešené sanace stojí peníze, protože ministerstvo financí je vynakládá na některé lokality i předtím, než se přistoupí k sanacím, které mají ekologickou zátěž definitivně odstranit. Důvodem je, aby se jejich stav dále nezhoršoval. "Na konci roku 2016 na tyto účely vynaložilo celkem 340 milionů korun, z toho téměř polovina se týkala areálu podniku OKK Koksovny, který se takto udržuje už 20 let," upozornil NKÚ. Proč definitivní sanace v této lokalitě nezačala, MF podle kontrolorů nezdůvodnilo. Žurovec uvedl, že areál koksovny nebylo možné řešit dříve, protože se tam donedávna vyrábělo. "Sanační zásah v této lokalitě bude rozsáhlý a složitý," dodal a připomněl, že tato fakta jsou uvedena v Kontrolním protokolu NKÚ z července 2017.

Ministerstvo financí za odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací zaplatilo do konce roku 2016 přes 60 miliard korun. Náklady na další sanace se však podle NKÚ pohybují v řádu desítek miliard korun, přitom v polovině roku 2017 měl resort pro tuto oblast k dispozici 8,5 miliardy korun, z toho šest a půl miliardy bylo vázáno na krytí už smluvně zajištěných závazků. "Jen dvě miliardy korun tak byly volné," uvedli kontroloři. Ministerstvo na nedostatek peněz již dříve poukazovalo a problém systémově vyřešilo. "Na ekologické i revitalizační závazky státu bude počínaje rokem 2018 na zvláštních účtech vyčleněno 4,5 miliardy korun ročně," uvedl mluvčí.

Příkladem dlouhé doby odstraňování starých ekologických zátěží jsou ropné laguny Ostramo. Vyřešení situace v této lokalitě trvá už 20 let a ministerstvo financí za sanaci lagun dosud zaplatilo 2,8 miliardy korun. Navzdory tomu nebylo podle úřadu do konce kontroly ujasněno technické řešení pro dokončení sanace. MF se ale ohradilo, že sanace lagun Ostramo není v jeho kompetenci. Zadavatelem a smluvním partnerem zhotovitele je státní podnik DIAMO řízený ministerstvem průmyslu a obchodu.

MF je přesvědčeno, že díky nástrojům, které v uplynulých letech zavedlo, se podaří v horizontu deset let zadat zakázky na sanaci všech zátěží. Od roku 2014 je nastaven vysoce účinný systém odolný vůči snahám o účelové předražování sanací. "Díky otevřenému soutěžení a konkurenci podaných nabídek MF dosahuje řádově třetinových cen oproti cenám hrazeným za zakázky zadávané v minulosti v uzavřeném řízení bez soutěže," uzavírá MF.