Dvě mimořádné valorizace důchodů, pomoc lidem prchajícím před agresí Ruska proti Ukrajině a úsporný tarif pro domácnosti. To byly největší výdaje státu v loňském roce v boji s inflací, energetickou krizí a dopady války. Do celkového účtu za devět desítek miliard korun se zatím pouze nepatrně promítla pomoc velkým firmám s cenami plynu a elektřiny, kterou vláda schválila až v polovině prosince. Z vyčleněných třicet miliard podniky vyčerpaly necelou miliardu, plyne z aktuálních údajů ministerstva financí.
Peníze určené průmyslovým podnikům na zastropování cen energií budou k dispozici i nadále. „Čerpání neskončilo, program běží. Konečný účet uděláme, až budou vyhodnoceny všechny žádosti. Finanční prostředky se určitě hodit budou, účel bude zachován i v roce 2023,“ potvrdil šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS).
Nejvíce peněz si vyžádaly dvě loňské mimořádné valorizace důchodů způsobené prudkým růstem cen, celkem stály jen v minulém roce 27 miliard korun. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) míní, že je nutné jednat o tom, jakým způsobem jsou pravidla pro valorizace nastavena. „Jsou extrémně náročná na rozpočet,“ uvedl.
Rychlé tempo zvyšování penzí je důvodem, proč si senioři v boji s inflací vedou mnohem lépe než zaměstnanci. „Na rozdíl od předchozích krizových let, jako byl rok 2013 nebo předtím rok 1998, za loňský rok představují zřetelné vítěze krize penzisté,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Druhou nejvyšší výdajovou položkou byla pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, která podle resortu financí dosáhla 18,6 miliardy korun. „Je to 0,9 procenta státního rozpočtu. Příjemci těchto finančních prostředků jsou mimo jiné české domácnosti nebo hoteliéři, kteří uprchlíky ubytovávají,“ dodal Stanjura.
Přes 17 miliard korun pak uhradil stát na úsporném tarifu pro domácnosti a 6,7 miliardy poslal rodičům dětí do 18 let v rámci jednorázového pětitisícového bonusu. Další opatření, jako odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, zvýšení a rozšíření příspěvku na bydlení a nárůst existenčního minima, stály celkem 9,7 miliardy korun.
Při pohledu na letošní rok může být průvan ve státní pokladně v případě příští tuhé zimy kombinované s nedostatkem plynu a elektřiny ještě větší.
Například penze se budou potřetí mimořádně valorizovat od června nebo července, což vyjde na dalších dvacet miliard korun. Resort práce má přitom ve své kapitole na tento rok 656,6 miliardy výdajů na dávky důchodového pojištění. Příjmy z pojistného však mají činit 599 miliard. Už nyní je tedy systém ve schodku zhruba 58 miliard, k nimž je potřeba připočítat oněch dvacet miliard, které ve schváleném zákonu o státním rozpočtu nejsou.
Klesnout by naopak mohly náklady na pomoc uprchlíkům, zejména pokud by válka na Ukrajině skončila. Na druhé straně zdravotní odvody za Ukrajince vylepšily bilanci systému veřejného zdravotního pojištění. Zatímco na začátku minulého roku zůstalo zdravotním pojišťovnám 51,8 miliardy korun, na začátku letošního ledna činil zůstatek 57 miliard. Podle Stanjury je to způsobeno tím, že prostředky odváděné státem za uprchlíky převyšují výdaje za zdravotní péči, kterou využívají.
Velkou neznámou je objem peněz, který nakonec spolkne zastropování cen energií pro domácnosti, menší provozy a také pro velké firmy. Důvodem je to, že nikdo nedokáže odhadnout, nakolik se rozkolísané ceny stabilizují. Například podle některých představitelů Svazu průmyslu a dopravy by se za příznivých okolností nemuselo využít celých třicet miliard korun určených podnikům. V případě dalšího zdražení plynu a elektřiny a dlouhých mrazů v příští topné sezóně by se však mohly náklady na zastropování až zdvojnásobit.
Kolik zaplatil stát za boj s inflací a zmírění energetické krize v roce 2022 (v miliardách korun)
Výdaje
Dvě mimořádné valorizace důchodů 27
Pomoc uprchlíkům 18,6
Úsporný tarif pro domácnosti 17,4
Jednorázový příspěvek 5 tisíc korun na dítě 6,7
Odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje 4,7
Zvýšení a rozšíření příspěvku na bydlení 2,6
Nárůst existenčního minima 2,4
Podpora firem v energeticky náročných oborech 0,8 *
Příjmy
Snížení spotřební daně z benzinu a nafty - 5,3
Zrušení silniční daně pro auta do 12 tun - 4,2
Celkem 89,7
Pramen: Ministerstvo financí, *částka vyčerpaná ke konci roku, celkem stát na pomoc velkým podnikům vyčlenil 30 miliard korun
