Tisíce lidí z hutních provozů nebo stavebnictví mají chodit až o pět let dříve na odpočinek, aniž by jim stát krátil penze. Půjde ale výhradně o fyzicky nejnáročnější profese, na povolání s velkou psychickou zátěží se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) úleva vztahovat nebude. Seznam pracovních zařazení sliboval předložit na přelomu roku, návrh ale zřejmě nabere několikaměsíční skluz. Jde o důležitou součást důchodové reformy, s jejíž platností jako celkem počítá vláda už od příštího roku.
„Budou to opravdu fyzicky náročné profese. Neumím si představit, jak bychom stanovili ty psychicky namáhavé. V tento okamžik nemám ambici se do této oblasti pouštět,“ řekl Jurečka. Nevyloučil, že v budoucnu by se mohlo jednat také o dalších parametrech náročnosti, ale jen za předpokladu, že na to bude čas. Je tedy téměř jisté, že například chirurgů, zdravotních sester, učitelů, pilotů nebo dispečerů v jaderných elektrárnách se snížení důchodového věku týkat nebude.
V současnosti jsou zvýhodněni hasiči a zdravotní záchranáři, kteří mohou začít čerpat penzi s pětiletým předstihem. Zaměstnavatelé za ně odvádějí o pět procent vyšší sociální pojistné. Až v okamžiku, kdy budou do předkládané reformy zařazeny i další fyzicky namáhavé profese, bude podle Jurečky balík opatření měnících důchodový systém ucelený.
Jenže právě jasný výčet povolání stále chybí, rezort práce ho sestavuje s ministerstvem zdravotnictví. „V současné chvíli probíhají finální jednání,“ uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Záměrem podle něj nadále zůstává, aby se u náročných profesí využil zejména systém rizikových faktorů podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Konkrétní ukazatele navrhne rezort zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, Ústavem zdravotnických informací a statistiky a dalšími autoritami. „Nyní také dochází ke komplexní analýze dat invalidity a dočasné pracovní neschopnosti za uplynulých deset let s cílem získat objektivní datovou základnu,“ dodal Jakob.
Firmy jsou přesvědčeny, že dopracování seznamu ještě nějakou dobu potrvá. „Domníváme se, že pokud má být takový soupis opravdu seriózní, nebude možné návrh předložit dříve než za rok, možná déle,“ odhadl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Jedním z pilířů penzijní reformy je postupné zvyšování důchodového věku, což je ale v přímém rozporu se zdravotní způsobilostí lidí zastávajících fyzicky namáhavé pozice. Proto je nutné, aby se vláda se zaměstnavateli dohodla.
V současnosti jsou povolání rozdělena do čtyř kategorií, které definují například práci pod zemí, ve vysokých teplotách nebo v enormně prašném prostředí, kde k odstranění negativních dopadů na zdraví nestačí ochranné pomůcky. V zákoně jsou přesně vymezeny vlivy, kvůli nimž hrozí poškození zdraví z důvodu značné fyzické zátěže, přílišného tepla, chladu, hluku, vibrací či kontaktu s chemikáliemi. Jde o objektivní ukazatele, které zaměstnavatelé evidují. Vše mají pod dozorem hygienici.
V nejnáročnějších profesích, tedy ve 4. kategorii, působí přibližně 14 tisíc osob, plyne z údajů ministerstva zdravotnictví. O něco méně riziková zaměstnání má pak dalších asi 486 tisíc lidí spadajících do 3. kategorie.
Příklady fyzicky nejnáročnějších profesí
Horníci včetně obsluh důlních zařízení
Svářeči, řezači plamenem a páječi
Modeláři, formíři, jádraři a další pozice ve slévárnách
Brusiči, leštiči a ostřiči nástrojů a kovů
Kvalitáři, testovači výrobků a laboranti s výjimkou potravin a nápojů
Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb
Obsluha zařízení na zpracování kovů
Kováři
pramen: Závěry důchodové komise Danuše Nerudové
