Jak s penězi uloženými ve druhém pilíři naloží střadatelé, bude čistě na nich. Buď je budou moci vrátit do průběžného systému, a tím pádem si budoucí penzi vypočítat podle současně platných pravidel, anebo tuto sumu vložit do penzijního připojištění. To by mohlo být atraktivnější než nyní, ale zda stát skutečně bude ochoten na něj víc přispívat, je zatím ve hvězdách. Třetí možnost je převést si peníze vložené do fondů na osobní účet.
„Je na vládě, kdy druhý pilíř skončí, osobně se přikláním k 1. lednu 2016, což je termín, který do koaliční smlouvy prosadila sociální demokracie,“ konstatovala včera ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (ČSSD). Podle ní druhý pilíř jisté výhody přinášel pouze majetnějším lidem, rozhodně neprospíval většině občanů. Z prvního, průběžného systému druhý pilíř vloni odsál 212 milionů korun, letos by to mohlo být až 700 milionů korun. Možnost spořit si na penzi ve druhém pilíři zpočátku využilo zhruba 83 tisíc lidí, nyní počet aktivních střadatelů podle ministryně poklesl na 64 tisíc.
Penzijní fondy, které se Nečasovy reformy ujaly, rozhodně nemohou počítat s tím, že by jim vynaložené náklady kompenzoval stát. „Jsou to podnikatelské subjekty a musejí počítat s rizikem. S asociací penzijních společností ale dál jednáme, jistou kompenzací by mohla být právě vyšší podpora penzijního připojištění,“ uvedl Martin Potůček, předseda důchodové komise, kterou zřídila Sobotkova vláda. Připustil ale, že jednání jsou složitá a komise zatím není schopná vládě navrhnout konkrétní řešení.
Práce důchodové komise ještě nekončí, intenzivně by se měla zabývat právě tím, jak by bylo možné v budoucnu naložit s penzijním připojištěním. Zatím není stanovený ani termín, dokdy by komise měla předložit vládním politikům ke zvážení určité varianty.
Důchodová komise: Mission Impossible
