„Materiál jsem neviděl, takže se k němu nebudu vyjadřovat. Zaslechl jsem jen úryvek tiskové konference,“ prohlásil šéf diplomacie Karel Schwarzenberg navzdory skutečnosti, že u daného konceptu skončilo mezirezortní připomínkové řízení a že sporný dokument projedná zítra vláda. „Pan ministr Kuba nás nekontaktoval, každý má svůj styl práce,“ podotkl Schwarzenberg.
Proexportní plán představil Martin Kuba (ODS) na brífinku na Úřadu vlády na začátku února, nové pojetí má snížit závislost českého vývozu na trzích EU, vybudovat integrovanou síť obchodních misí formou propojení sil MPO, CzechTrade, CzechInvestu a dalších subjektů, jež má zdvojnásobit počet zahraničních zastoupení ve státech s exportním potenciálem.
V praxi jde o to, že by se na zajímavé posty v cizině mohli dostat představitelé MPO, Hospodářské komory či Svazu průmyslu a dopravy, jimž by mělo MZV vytvořit zázemí. Ministr Schwarzenberg se přitom předloni dohodl s Kubovým předchůdcem Martinem Kocourkem, že místa ekonomických radů bude obsazovat Černínský palác na úkor MPO. To by chtěl Kuba a jeho spojenci změnit. „Žádné obchodní přidělence nepřipustíme,“ ujistil rázně Schwarzenberg. „S MPO jsme ochotni spolupracovat,“ dodal vicepremiér. Na dotaz ohledně prioritních zemí, jejichž seznam nebyl podle MZV součástí připomínkového řízení, odpověděl šéf TOP 09: „Jde nám o vstupy na nové trhy, které nemusí mít nutně největší potenciál, není to o prioritních zemích.“
Ekonomických diplomatů – zaměstnanců ministerstva zahraničí – působí ve světě 114, z toho nejvíce v Evropě (45). Sedmdesát dva má v popisu práce čistě hospodářské záležitosti, zbytek se na výkonu ekonomické agendy podílí. Dalších 62 expertů na hospodářské otázky pracuje při mezinárodních institucích. Celý diplomatický sbor má 481 lidí, roční náklady na jednoho vycházejí v průměru na 3,5 až čtyři miliony korun.
