Obžaloba se týká 130 zakázek na dodávky léčiv a zdravotnického materiálu a na služby spojené s obnovou polní nemocnice po jejím návratu ze zahraniční mise, které byly realizovány v letech 2008 až 2010. Podle Matouška dosahuje způsobená škoda téměř 50 milionů korun. Plášek je také stíhán i pro zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Pro sedmapadesátiletého Pláška přitom teprve před rokem skončila jiná kauza, která se dostala také až k soudu. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman neuspěl s dovoláním v kauze nákupu autolékárniček pro armádu. Zprošťující verdikt zlínského krajského soudu, podle kterého Plášek nespáchal trestný čin, definitivně potvrdil Nejvyšší soud.
Plášek podle obžaloby potvrdil v listopadu 2010 převzetí objednávky, autolékárničky a defibrilátory však firma ve skutečnosti dodala se zpožděním, aniž zaplatila smluvní pokutu z prodlení. Stát tak údajně přišel o 362 tisíc korun. Krajský soud dospěl k závěru, že Plášek jednal ve výjimečné situaci, chyboval a jeho postup měl být předmětem kázeňského řízení, avšak trestného činu se nedopustil. Stejný názor zaujal Nejvyšší soud.
Chyba ano, ale ne zločin
Plášek připustil porušení armádních předpisů, trestný čin prý ale nespáchal. Hájil se tím, že kdyby upozornil na nedostatky, zakázka by byla zrušena, do konce roku by se nestihlo vypsat nové výběrové řízení a armáda by o vybavení přišla. Součástí zakázky byly i lékárničky, jimiž měla být armádní auta vybavena podle nových předpisů platných od 1. ledna 2011 a podle Pláška tak hrozilo, že vozidla od ledna nevyjedou.
Pražská firma Cheirón, jež byla dodavatelem zakázky, při trestním řízení smluvní pokutu uhradila. Podle Pláška tak nevznikla žádná škoda. Trestní oznámení ve věci podala v roce 2011 inspekce ministra obrany, která začala prověřovat i další zakázky na základně. Údajně byly šity na míru farmaceutickým firmám, s nimiž prý Plášek navázal za léta svého působení na základně nadstandardní vztahy. V čele základny stál od roku 1994, zproštěn funkce byl v lednu 2011.
