Podle tiskové zprávy Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se obvinění týká toho, že úřední osoba nedala pokyn k řádnému objasnění případu údajného praní špinavých peněz. Existuje prý důvodné podezření, že tak obviněný postupoval záměrně kvůli osobnímu a přátelskému vztahu k člověku, který v kauze figuroval a jehož finanční prostředky byly zajištěny v zahraničí. Grygárek obvinění v reakci pro ČTK odmítl jako nepravdivé a nepodložené.
Podle tiskové zprávy olomouckých žalobců je aktuální trestní stíhání spojeno s kauzou Jany Nečasové, dříve Nagyové. Ze spisu ke kauze Nagyová vyplývá, že kriminalisté podezírají z praní špinavých peněz či sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky podnikatele Janouška a Iva Rittiga, komunálního politika Tomáše Hrdličku a někdejšího magistrátního úředníka Jiřího Tomana. Údajně působili jako organizovaná zločinecká skupina. Spis v té souvislosti zmiňuje i Grygárka a podezření z toho, že v pozici náměstka tehdejšího vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly zneužil svou pravomoc.
„Předmětem trestního stíhání je důvodné podezření, že stíhaná osoba v době od 20.1.2009 do 31.8.2012 v postavení úřední osoby, přestože věděla o zahájení vyšetřování podezření z nedovoleného praní špinavých peněz v zahraničí tamními orgány a o zajištění finančních prostředků v rámci takto vedeného trestního řízení, nekonala v rámci své pravomoci v České republice ani nedala pokyn příslušným orgánům k tomu, aby bylo zahájeno trestní řízení k prověření důvodného podezření ze spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti,“ uvedlo státní zastupitelství.
Šéf olomouckého státního zastupitelství Ivo Ištvan ČTK odmítl sdělit, zda je stíhaným úředníkem právě Grygárek, ten to však sám potvrdil.
Grygárek: Obvinění je nepravdivé a nepodložené
„Obvinění je zcela nepravdivé a nepodložené, tvrzení v něm obsažená nemají oporu v opatřených důkazech a vycházejí jen z uměle vykonstruovaných hypotéz, když jsou dokonce vnitřně rozporná,“ uvedl na dotaz ČTK. Dodal, že se bude obhajovat standardně v rámci trestního řízení, a ne cestou sdělovacích prostředků. V případě prokázání viny mu hrozí od šesti měsíců do tří let vězení.
Podnikateli Janouškovi, o jehož spojení s Grygárkem opakovaně psala média, před časem zablokovala konta ve Švýcarsku tamní prokuratura. Kvůli podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti vyšetřovala pohyby peněz v celkové výši dvou miliard korun, s žádostí o právní pomoc se obrátila i na české žalobce. V roce 2010 však Švýcaři případ odložili.
Koncem roku 2011 vyšlo najevo, že Grygárek jednal s Janouškem v době, kdy pražské vrchní státní zastupitelství řešilo pět případů, které se k Janouškovi vztahovaly. Právě kvůli vazbám na kontroverzního lobbistu tehdy dočasný šéf pražských žalobců Stanislav Mečl vyzval Grygárka k rezignaci, ten to ale odmítl.
Člen justiční mafie s bohatou tchyní
Grygárkova tchyně také před pěti lety koupila byt v těsném sousedství Janouška, v Galerii u Myšáka v centru Prahy. Grygárek přitom nedokázal věrohodně vysvětlit, kde jeho příbuzná na byt, který si pronajímal někdejší vlivný úředník pražského magistrátu Toman, vzala peníze.
Grygárek býval vrchním státním zástupcem v Praze, od roku 2007 zastával na pražském vrchním státním zastupitelství funkci náměstka. Současná ministryně spravedlnosti Marie Benešová jej tehdy označila za součást justiční mafie, za což se mu později na základě soudního rozhodnutí musela omluvit. Benešové vadil Grygárek ve funkci náměstka také kvůli podezření, že se aktivně účastnil represí proti zadrženým při pražských demonstracích proti sovětské okupaci v srpnu 1989. Grygárek ovšem vždy uváděl, že jen dohlížel na práci bezpečnosti a osobně se na perzekucích nepodílel. Za pravdu mu dala i vyšetřovací komise
Po loňském odchodu ze státního zastupitelství Grygárek i jeho bývalý šéf Rampula zamířili do advokacie. Rampula mimo jiné zastupoval při výslechu v kauze Nagyové lobbistu Rittiga.
| Grygárek (51) působil jako žalobce 30 let, měl kontakty s Janouškem |
|---|
| Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy nastoupil v roce 1984 na tehdejší prokuraturu; byl tehdy také členem KSČ. Působil jako prokurátor na Praze 4, specializoval se na trestnou činnost mladistvých. Z prokuratury nakrátko odešel v září 1989, vrátil se na začátku roku 1990, kdy začal působit na Generální prokuratuře ČR. |
| Po lednu 1994 a přetvoření prokuratury ve státní zastupitelství se Grygárek stal náměstkem pražského vrchního státního zástupce a od května 1994 do srpna 1996 pak byl sám vrchním státním zástupcem v Praze. Tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kalvoda zdůvodnil Grygárkovo odvolání tím, že jeho úřad toleroval špatnou personální situaci na pražském městském státním zastupitelství. |
| Později Grygárek pracoval na Vrchním státním zastupitelství (VSZ) v Praze, opět se specializoval na kriminalitu mládeže a na závažné násilné činy. Do vedení pražského VSZ se vrátil v dubnu 2007, kdy byl jmenován náměstkem pro trestní řízení. V médiích se přitom předtím spekulovalo i o tom, že by zamířil přímo do čela VSZ. |
| Proti Grygárkovu jmenování náměstkem vystoupil tehdejší ombudsman a někdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl či bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Vadilo jim jeho angažmá na prokuratuře před listopadem 1989, byl totiž podezříván, že se aktivně účastnil represí proti zadrženým při pražských demonstracích proti sovětské okupaci v srpnu 1989. |
| Grygárek vždy popíral, že by si s režimem zadal, a tvrdil, že jen dohlížel na práci bezpečnosti a osobně se na perzekucích nepodílel. Za pravdu mu dala i vyšetřovací komise. Grygárek měl pověst schopného právníka a v médiích se hovořilo o tom, že cestu do čela VSZ mu zavřelo právě jen předlistopadové angažmá. |
| Grygárkovo jméno figurovalo v kauze tzv. justiční mafie. V prosinci 2007 jej tehdejší stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Benešová při komentování kauzy Jiřího Čunka jmenovala mezi lidmi, kteří se údajně snažili ovládnout justici, aby sloužila vládní garnituře (tehdy vládl koaliční kabinet předsedy ODS Mirka Topolánka). Už podle prvoinstančního rozsudku z června 2008 si ale Grygárek zasloužil omluvu a verdikt soud opakoval i o dva roky později. Tedy ještě předtím, než se v únoru 2011 omluvy dočkali i ostatní nařčení představitelé justice. Nejvyšší soud ale počátkem letošního roku vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání kauzy. |
| Koncem roku 2011 média informovala, že Grygárek je ve spojení s lobbistou Romanem Janouškem, s nímž údajně jednal v době, kdy VSZ mimo jiné řešilo pět případů vztahujících se k Janouškovi. Právě kvůli vazbám na kontroverzního lobbistu jej dočasný šéf pražských žalobců Stanislav Mečl vyzval k rezignaci. Grygárek to ale odmítl. |
| Na spojení mezi Grygárkem a Janouškem upozornila média opět v polovině letošního roku. ČT přišla s informací, že Grygárkova tchyně koupila před pěti lety byt v Galerii u Myšáka v centru Prahy, v těsném sousedství Romana Janouška. Bývalý náměstek na VSZ přitom nedokázal věrohodně vysvětlit, kde jeho příbuzná na byt, který si pronajímal někdejší vlivný úředník pražského magistrátu Jiří Toman, vzala peníze. |
| Grygárkovo jméno figurovalo i mezi žalobci VSZ podezřelými z protahování kauzy Mostecké uhelné společnosti (MUS). Kvůli průtahům později Pospíšil podal kárné žaloby mj. na pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu či právě na Grygárka, posléze je ale stáhl. Po odchodu Rampuly z funkce v červnu 2012 stanul Grygárek jako náměstek dočasně v čele zastupitelství. Oba nakonec v polovině roku 2012 rezignovali na funkce státních zástupců a odešli do advokacie. Rampula se objevil například jako advokát lobbisty Iva Rittiga. |
