„Zpomalení, které tady nastalo, způsobí propad na příjmech zhruba někde mezi 12 miliardami korun až 15 miliardami korun. A úspory, které se podařilo udělat na jiných položkách, zejména na dluhové službě, díky odpovědné finanční politice vlády, tohle mohou vykompenzovat,“ podotkl Kalousek s tím, že pevně doufá, že v letošním rozpočtu už nebudou muset být provedeny další dodatečné redukce výdajů.
Podle Kalouska přichází do období „ostrých škrtů“ celá Evropa, která k těmto opatřením přistupuje po období „tupých“ škrtů. „To se netýká jenom rozpočtu na příští rok, ale i letošního. I letos ještě může dojít k nějakému otřesu. Logicky ministr financí pracuje s variantami, které předloží vládě. Od plošného snižování provozních výdajů po krácení podle priorit. Je to vždy politické rozhodnutí, které musí udělat vláda. Já musím připravit varianty,“ podotkl Kalousek.
Pokles ekonomiky podle Kalouska ovlivní i příjmy rozpočtu na příští rok, dopad lze zatím ale těžko odhadnout. „Celá Evropa je ve velkých turbulencích a není vyloučeno, že jdeme do další recese. To znamená, že na konci října opět budeme mít trochu přesnější představu. Ale upřímně řečeno, aby v prosinci někdo řekl, že stoprocentně ví, jak se bude vyvíjet ekonomika během celého roku 2012, tak to jsem prostě přesvědčen, že nebude vědět nikdo v tomto velmi komplikovaném období jak v Evropě, tak ve Spojených státech,“ podotkl Kalousek, podle kterého vláda proto musí být připravena pružně a rychle reagovat na případné výkyvy.
Návrh rozpočtu na příští rok připravený ministerstvem financí počítá se schodkem 105 miliard korun při příjmech 1084 miliard a výdajích 1189 miliard korun. Návrh zohledňuje zvýšení snížené sazby DPH v příštím roce z deseti na 14 procent a počítá i s platností dalších reformních zákonů připravených koaliční vládou. Plánovaný schodek 105 miliard je o 30 miliard nižší než deficit schválený pro letošní rok.
Vládní reformy se ale podle Kalouska plně projeví v bilanci veřejných rozpočtů nejdříve až za čtyři roky. „My jsme v situaci, kdy vláda bude muset reagovat okamžitě, krátkodobě. Reforma nemá krátkodobý dopad. V podstatě jediné, co může vláda v této situaci dělat, je dělat všechno proto, aby tlačila deficit co nejblíže k nule,“ prohlásil Kalousek, podle kterého je třeba také zabránit tomu, aby mzdy rostly rychleji než produktivita práce.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,2 procenta, ve srovnání s předchozím čtvrtletím činil růst hrubého domácího produktu 0,1 procenta. Předběžné odhady Českého statistického úřadu přitom uváděly meziroční růst o 2,4 procenta a mezičtvrtletní o 0,2 procenta. Údaje tak podle analytiků potvrdily, že ekonomika ČR zpomaluje.
