Loňská inflace byla nejvyšší za osm let. Zdražovaly hlavně potraviny a bydlení
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně rostly nejpomaleji za dva roky, zvýšily se o 2,3 procenta. Naopak průměrná míra inflace za celý loňský rok byla 3,2 procenta, nejvyšší za osm let, oznámil Český statistický úřad. Prosincový meziroční růst zpomalil popáté za sebou.
Průměrná míra inflace loni vzrostla na 3,2 procenta z 2,8 procenta v roce 2019. „Jednalo se o nejvyšší průměrnou roční míru inflace od roku 2012. Ceny zboží úhrnem i ceny služeb vzrostly loni shodně o 3,2 procenta.
Na zvyšování cenového růstu měly největší vliv ceny v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, tabák a ceny bydlení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. „Zvyšování cenové hladiny v prosinci nepotěšilo hlavně milovníky neřestí. Ceny tabákových výrobků vzrostly o 16,4 procenta a ceny lihovin o 5,4 procenta. Výrazný růst cen o 4,7 procenta byl zaznamenán u stravovacích služeb, na které výrazně doléhá pandemie koronaviru,“ komentoval to hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Prosincový výsledek 2,3 procenta je výrazně pod odhadem České národní banky, která předpovídala tříprocentní růst inflace.
Podle Křečka růst spotřebitelských cen letos zpomalí, díky nižšímu zdanění práce dojde k růstu životní úrovně. Analytici Raiffeisenbank předpokládají, že na začátku tohoto roku se inflace přiblíží dvouprocentnímu cíli ČNB.
Statistici zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za listopad. Ceny v exportu meziročně vzrostly o dvě procenta, především vlivem zdražení strojů a dopravních prostředků. Naopak dovozní ceny klesly o 0,9 procenta, na čemž se podepsalo hlavně zlevnění minerálních paliv.
V meziměsíčním srovnání se vývozní i dovozní ceny vlivem posílení koruny k euru a dolaru snížily shodně o 1,8 procenta. V obou případech to zapříčinily nižší ceny strojů a dopravních prostředků, uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.