Druhých nejvyšších příjmů od svého založení v roce 2002 dosáhl loni Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Meziročně stouply o 27 procent na 1,77 miliardy korun.
Na výsledcích se nejvíce podílejí prodeje nepotřebných státních nemovitostí, které loni vynesly 1,3 miliardy korun. Další velkou položku tvoří pronájmy budov či kanceláří s celkovými příjmy 220 milionů.
„S prodejem nepotřebného státního majetku nám pomáhá elektronický aukční systém, který je snadno přístupný všem zájemcům na našem webu. Transparentně se tak daří nalézat nové majitele pro nemovitosti i movité věci,“ uvedla šéfka úřadu Kateřina Arajmu.
K nejvýznamnějším loňským aukcím patří prodej lázeňského domu Mercur v centru Mariánských Lázní za 76 milionů korun. Dále to byl areál v Praze-Libni za 57 milionů, jehož součástí jsou vily Milada a Miluška. Objekty koupila Univerzita Karlova.
Posun nastal u pronájmů, které začaly více vynášet. Loni úřad pronajímal jeden metr čtvereční plochy ve státních budovách průměrně za 2130 korun. Naopak za kanceláře pro úředníky v soukromých objektech platil o dvě stě korun méně. Úspory ministerstev a dalších vládních složek a institucí dosáhly 130 milionů korun.
Ještě na začátku minulé dekády byl trend opačný. Za úřadovny v cizích budovách stát hradil 677 milionů ročně. Od svých nájemníků přitom tržil méně než třetinu, a to 193 milionů. Rozdíl tedy činil více než 480 milionů v neprospěch příjmů státního rozpočtu.
Jen ministerstvu pro místní rozvoj, které pronajímá lukrativní prostory v centru Prahy, tak utíkalo 30 milionů korun ročně. Například tehdejší provozovatel kavárny v ulici Na Příkopech úřadu platil 7800 korun za metr čtvereční, když reálná cena podle pozdějších analýz ministerstva byla čtyřicet tisíc.
Podobně nevýhodně stát v té době pronajímal prostory v Pařížské ulici pro obchody světových značek Christian Dior, Hugo Boss, Cartier či Vertu.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových proto začal sledovat obsazenost státních budov, kterou postupně zvýšil. Zároveň snížil kancelářskou plochu na jednoho zaměstnance.
„V roce 2007 na každého pracovníka připadalo šestnáct metrů čtverečních. V současnosti je to třináct metrů. Rádi bychom se dostali na evropský standard, který je ještě o metr nižší,“ řekla nedávno v rozhovoru pro deník E15 Arajmu.
Mezi zdroje příjmů úřadu patří prostředky z takzvaných odúmrtí po zemřelých bez dědiců. Jde o nemovitosti, které jsou v katastru zapsané na dávno zesnulé osoby, příslušný seznam je na webových stránkách ÚZSVM. Jeho ředitelka nabádá občany, aby si zjistili, zda v databázi se zhruba 175 tisíci položkami nefiguruje některý z jejich předků.
„Je to důležité. Pokud si lidé nepřipíší tento majetek do konce roku 2023, stane se vlastnictvím státu. Tento přechod je daný zákonem,“ podotkla Arajmu.
Nejlukrativnější nabídky majetkového úřadu
- Palác Broadwayv centru Prahy mezi ulicemi Na Příkopě a Celetná. Ve funkcionalistickém komplexu ze třicátých let dvacátého století je téměř 5400 metrů čtverečních kancelářských ploch a přes tři tisíce metrů čtverečních obchodních ploch. Minimální cena nemovitosti ve výši jedné miliardy a padesáti milionů korun je vůbec nejvyšší od vzniku majetkového úřadu. Loni se však palác neprodal. Nová aukce začne 7. března. Zájemci musejí složit kauci ve výši dvou desítek milionů korun.
- Areál Hanáckých kasáren v centru Olomouce s kancelářskou plochu přes dva tisíce metrů čtverečních. V novodobé historii je to největší prodej státní nemovitosti na Moravě. Památkově chráněný areál, který byl vybudován okolo roku 1840, nabízí ÚZSVM za 262 milionů korun. Úspěšná nebyla ani v pořadí třetí aukce, která se konala začátkem ledna.
