Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran. Novinářům to řekl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Pražská burza na oznámení zareagovala prudkým poklesem, index PX ztratil 2,59 procenta.
Burzu táhnou dolů akcie firem, kterých se daň má týkat. Cenné papíry energetické společnosti ČEZ odepisovaly téměř šest procent, Erste Bank a Komerční banka ztrácely kolem tří procent.
„Rozhodlo o tom jednání K5 (lídrů pětikoaličních stran). Předpokládám a věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, která je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky, kteří rozumějí problematice mnohem více než já. Pokud tito lidé řeknou ´ano, je možné to aplikovat´, tak já jsem připraven to v hlasování podpořit,“ řekl Jurečka.
„Shodli jsme se, že má smysl, aby windfall tax platila i pro tento rok, protože ty neočekávané příjmy jsou zcela evidentní i letos,“ řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob o jednání K5. Podle něj se při úterní debatě nerozhodlo, zda se platnost daně prodlouží na čtyři roky, nebo už se v roce 2025 nebude uplatňovat. „Je otázkou, jak legislativně bude ta včerejší dohoda do návrhu promítnuta,“ řekl.
Šedasátiprocentní přirážka
Chystaná daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dřív zdůvodnil plánované zdanění vybraných sektorů vysokými zisky způsobenými vnějšími příčinami. Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb, energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu. Například holding Orlen Unipetrol, který je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku, zaznamenal v letošním prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o 71,1 procenta na 42,6 miliardy korun. Čistý zisk bank a spořitelen podle ČNB v prvním pololetí meziročně stoupl o 23,6 miliardy na 54,61 miliardy korun.
Stanjura sklidil kritiku za to, že s výnosem z daně počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok, i když zákon není ještě schválený a při projednávání se může nastavení změnit. Zavedení takzvané windfall tax tento týden kritizovala Hospodářská komora ČR. Podle ní se zhorší předvídatelnost daňového systému. To může vést firmy ke zdražení i odradit zahraniční investory, uvedla komora.
Nejen windfall tax: Nejdůležitější daňové novinky roku 2022
Příští rok 85 miliard
Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) dnes při příchodu na jednání vlády novinářům řekl, že jednání budou ještě pokračovat. Uvedl, že by měl k případné retroaktivitě výhrady.
O tom, že by daň platila i pro letošek, informovala v úterý večer místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle ní uplatnění i na rok 2022 žádali i ekonomové. „Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit,“ uvedla na twitteru. Po informaci následovaly právě výhrady na retroaktivitu. „Samozřejmě, vše je zatím stále návrh a finální podoba bude známa, až vše projedná Poslanecká sněmovna a Senát. Jako u každé legislativy,“ uvedla pak místopředsedkyně Sněmovny.
