Ministerstvo práce a sociálních věcí chce od července zvýšit životní minimum | E15.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce od července zvýšit životní minimum

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
• 
ZDROJ: Blesk:ROBERT KLEJCH / CNC Robert Klejch

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Životní minimum by se mohlo od července zvýšit z 4250 na 4620 korun, tedy téměř o devět procent. Stejně by se upravily i minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Existenční minimum by se mohlo zvednout z 2740 na 2980 korun. Důvodem je zdražování. Návrh nařízení, které připravilo ministerstvo práce, zveřejnila dnes vláda na svém webu. Ve středu by pak měla předpis schvalovat. Naposledy nejnižší částky pro život navýšil od dubna, a to o deset procent.

Minimum slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor. Po zvýšení minima by například víc rodin než teď dosáhlo na přídavky na děti či na porodné. Zvýšily by se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by byla také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může upravit ale i v mimořádném termínu. Zohledňuje se zvýšení cen od posledního přidání. Předposlední zvýšení o 13,2 procenta bralo v potaz zdražování do konce září 2019, poslední úprava o deset procent pak následný čas od října 2019 do konce října 2021. Nyní tedy ministerstvo práce ve svém návrhu započítává zdražování bez růstu cen bydlení, energií, vody a paliv od loňského listopadu do konce letošního dubna. Minimální hodnoty pro život zvedá zhruba o 8,8 procenta.

Životní minimum pro dospělého, který žije sám, by se mělo navýšit z 4250 na 4620 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3910 korun, u druhé 3530 korun. U dětí do šesti let je to 2170 korun, od šesti do 15 let 2670 korun a od 15 do 26 let pak 3050 korun. Nově by podle návrhu na prvního dospělého mělo připadnout 4250 korun, na druhého 3840 korun, na dítě do šesti let 2360 korun, od šesti do 15 let 2900 korun a od 15 do 26 let 3320 korun. Existenční minimum by se mělo upravit z 2740 na 2980 korun.

Podle podkladů k navrhovanému nařízení bude na dávky na druhé pololetí po zvýšení minima potřeba o 415,2 milionu korun víc. Celkem o 112,2 milionu by se zvýšily výdaje na dětské přídavky, o 144 milionů na příspěvky na živobytí, o 78 milionů na doplatky na bydlení, o 69 milionů na příspěvky příbuzným pěstounům o 7,8 milionu na dávky mimořádné okamžité pomoci a o 4,2 milionu na porodné.

Na přídavky na děti mají nárok rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima. Na dávku dosáhnou samoživitelé s pětiletým potomkem s měsíční částkou do 20.672 korun čistého. Od července by to bylo 22.474 korun. U rodičovského páru s osmiletým a šestnáctiletým potomkem by se příjmová hranice posunula ze 44.744 korun čistého na 48.654 korun.

Prarodič, který má vnouče v pěstounské péči, pobírá příspěvek 1,8násobek minima. Nově by tak měl 8316 korun místo dosavadních 7650 korun měsíčně. Tety, strýcové či sourozenci a známí jako pěstouni jednoho dítěte dostávají 2,3násobek minima, nově by to bylo 10.626 korun místo nynějších 9775 korun.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery