Naplánovat si rodinný rozpočet například před příchodem potomka by mělo být napříště možné s větším časovým výhledem – a především s větší jistotou. Zvyšování rodičovského příspěvku nebo příspěvku na péči má být každoroční, valorizační schéma chtějí vládní strany uzákonit. Fungovalo by automaticky jako u důchodů, které rostou vždy začátkem roku o inflaci, tedy o procentuální růst cen zboží a služeb v daném období, a také o polovinu růstu reálných mezd.
Podobným způsobem hodlají lidovci s Piráty a STAN upravit zvyšování slevy na poplatníka, která naposledy stoupla v lednu o tři tisíce korun. Státní rozpočet to letos vyjde na 12 až 15 miliard korun. ODS je záměrům kvůli zdražování nakloněna. Přesné parametry úprav však kabinet zatím nepředstavil.
„Máme v programu pravidelné nastavení valorizačních mechanizmů pro klíčové sociální podpory, jako je zvyšování rodičovské či příspěvku na péči. Dosud platilo, že se několik let s mírou této podpory nic nedělalo, což negativně dopadalo na určitou skupinu obyvatel,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Výhodou valorizačních schémat je právě jejich uzákonění. Mimo jiné i proto, že dávky pak nejsou předmětem politického soupeření. Jurečka předpokládá, že návrhy norem budou platit nejpozději od začátku roku 2024. „Teď se ale naléhavost těchto opatření ukazuje daleko větší, měla by být přijata dříve,“ dodal.
Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš potvrdil, že vláda bude o automatickém růstu rodičovského příspěvku a některých dalších dávek jednat. „Piráti prosazovali valorizační schémata už dříve. Pokud se podíváme na důchody, jejich zákonná valorizace za rostoucí inflace velmi dobře funguje,“ uvedl Bartoš.
Co se týče zvyšování slevy na poplatníka, považoval by šéf rezortu práce za ideální, aby bylo uzákoněno jako pravidelný valorizační mechanizmus, který zohledňuje například vývoj průměrné mzdy. „Rozhodně počítáme také se zvyšováním slevy na děti a s úpravou daňového řádu tak, aby pro rodiče s třemi a více dětmi byly zavedeny daňové prázdniny,“ nastínil Jurečka.
Ve vládě panuje shoda na tom, že sleva na poplatníka je mnohem lepším nástrojem než různé dávky a příspěvky, protože motivuje ty, kteří mají zaměstnání. „Určitě budeme valorizaci této slevy prosazovat, protože dává smysl,“ podotkl Bartoš.
K podobným krokům, jež mají lidem ulevit od zdražování potravin, energií nebo paliv, přistupují i okolní země. Například Německo zavedlo jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur, necelých sedm a půl tisíce korun, a na tři měsíce snížilo cenu benzinu a nafty.
I premiér Petr Fiala (ODS) nedávno řekl, že kabinet zvažuje růst rodičovské, slevy na poplatníka a rovněž na děti. Kroky mají být podle něj zacílené na lidi, kteří pomoc skutečně potřebují. „Nechceme přistoupit k nějakým plošným opatřením,“ uvedl.
Koaliční strany už odsouhlasily zvýšení existenčního a životního minima, které má nastat od poloviny roku. Vzrostou v rozmezí od pěti do deseti procent. Přesně to stanoví spotřební koš sociálně nejzranitelnějších lidí, který ministerstvo práce v návaznosti na inflaci ještě propočítá podle nejaktuálnějších květnových údajů.
Obě dávky se promítají do dalších osmi typů podpor, jež nyní pobírá zhruba 400 tisíc osob. Jejich počet valorizací existenčního a životního minima od poloviny roku stoupne.
Vláda také přijme zákon o jednorázovém pětitisícovém bonusu na dítě pro domácnosti s ročním hrubým příjmem do jednoho milionu korun. Příspěvek dostanou koncem prázdnin. Analytici i někteří vládní politici to však považují za populistické a nepromyšlené.
Návrh na růst existenčního a životního minima pro jednotlivce o 5 až 10 procent (v korunách)
nyní od července
existenční minimum 2740 2880 až 3020
životní minimum 4250 4470 až 4680
Pramen: ministr práce a sociálních věcí
