Mladá generace má velké mezery ve finanční gramotnosti, ukázal průzkum
„Výsledky výzkumu jsou alarmující, neboť dokládají, že i přes snahy a aktivity směřované ke zvýšení finanční gramotnosti žáků a studentů, zde zatím nejsou reálné výsledky. Naděje, že se nastupující generace vyvaruje chyb těch předchozích a bude se chovat finančně zodpovědně, zůstávají liché,“ řekl marketingový ředitel společnosti Partners Vlastimil Divoký.
Alespoň jedním pozitivem je poměrně dobrá finanční gramotnost u střední generace, tedy u lidí mezi třiceti a padesáti lety. Podle Divokého je to způsobeno tím, že tito lidé jsou v produktivním věku, pracují a starají se o rodiny. Proto se více zajímají o témata, která mají dopad na jejich materiální zajištění.
„zanedbanou“ skupinou jsou senioři - lidé nad 60 let. Ti podle průzkumu nejenže financím zpravidla nerozumí vůbec, ale zároveň jsou až přespříliš důvěřiví k mladším lidem. „Kvůli tomu se pak mohou stát snadnou obětí nejrůznějších pastí neprofesionálních prodejců,“ podotkl dále Divoký.
Průzkum se také zabýval souvislostí mezi finanční gramotností lidí a jejich příjmem. Ukázalo se, že čím vyšší mají lidé příjem, tím více se o tuto problematiku zajímají. O finance se vůbec nezajímá zhruba sedmnáct procent lidí, kteří mají čistý příjem domácnosti do 15 tisíc korun oproti pěti procentům u lidí, kteří mají čistý příjem domácnosti 40 tisíc a více. „Právě nezájem o správu financí v nízkopříjmových skupinách je pro ně ohrožujícím faktorem. Jejich neznalost je může snáze vehnat do rukou podvodníků a lichvářů, a dostat je tak do dluhové pasti,“ podotkl Pavel Kohout, ředitel pro strategii v Partners.
Mladí získávají informace z médií, senioři od známých a příbuzných
Způsob, jak lidé získávají informace o finanční problematice, se podle průzkumu hodně mění s věkem. Přestože jako hlavní zdroj všechny skupiny uvedly televizi, rozhlas a tisk, u internetu již taková shoda nepanuje. Nejvíce informací o finanční problematice na internetu vyhledává střední generace, tuto variantu zvolilo 62 procent z ní. Dalším velkým zdrojem informací je pro mladší ročníky škola či zaměstnání, tam načerpává znalosti až 58 procent dotázaných. Naopak u seniorů je využívání internetu minimální. Pouze 10 procent z nich by v případě zjištění nějaké informace použilo internet.
Oproti mladé a střední generaci totiž u seniorů vévodí v získávání informací osobní zkušenost jejich příbuzných, nebo známých. Divoký k tomu však dodává, že „toto je ten nejhorší způsob jakým se mohou lidé informovat. Čerpají totiž často od stejně nepoučených osob, které jim mnohdy mohou více uškodit, než pomoci.“
V průzkumu byly mladým lidem od 15 do 25 let, ve středním věku 35 až 50 let a seniorům nad 60 let kladeny základní otázky, které mapovaly jejich orientaci ve finančních pojmech, produktech a službách. Například co je to RPSN, k čemu lze využít prostředky ze stavebního spoření nebo co je to bezúročné období na kreditní kartě. Šetření probíhalo v srpnu letošního roku a účastnilo se ho 900 respondentů.
