Projekt sKaret odstartoval loni pod vedením exministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09). Českou spořitelnu podle nedávného vyjádření jejího vedení stál kolem 300 milionů. Premiér Nečas už dřív uvedl, že stát uznává, že banka měla výdaje. O kompenzacích je připraven jednat. Drábek k plánovanému rušení již řekl, že by náklady měli nést ti, kteří konec projektu odhlasují. Tvrdí, že by sKarty státu každoročně ušetřily čtvrt miliardy, do vypršení smlouvy by to prý byly tři miliardy.
Pokud se projekt sKaret opravdu zastaví, tak kompenzace pro Českou spořitelnu stanoví nezávislý auditor. Vzešel by z výběrového řízení. Vláda Müllerová jasně doporučila, aby připravila zákony ke zrušení kritizovaného projektu a jednala o něm se spořitelnou. Müllerová chce ale kabinetu nejdřív předložit propočty, kolik by stálo pokračování systému a kolik stopnutí.
Do hry vstupují expertní komise
„Jsem odpovědná za to, jak ekonomicky bude celý projekt vypadat. Odpovídám za efektivní hospodaření se státními prostředky,“ zdůvodnila ministryně, proč i přes doporučení vlády chce dál pracovat na návrhu pro případné pokračování systému sKaret. Podle Müllerové by kabinet měl mít nejdřív údaje o tom, na kolik by vyšlo pokračování v projektu a na kolik jeho zrušení. „Vláda tuhle informaci nemá, budu pracovat na tom, abych jí ji poskytla,“ řekla.
Na obou variantách - ukončení i pokračování provozu sKaret - bude pracovat komise expertů ministerstva, úřadů práce a spořitelny. Výsledek pak dostane vláda. Pokračovat bude i jednání resortu s bankou. Další termín ještě nepadl, řekla Müllerová. Ministryně se konci sKaret brání. Už dvakrát navrhovala jen úpravu pravidel jejich používání, odvolávala se na smlouvu se spořitelnou. Kontrakt má resort do roku 2024. Při jeho vypovězení se Müllerová obávala sankcí. Podle smlouvy mělo přes banku a karty putovat 98 procent dávek a v budoucnu i penze, ministerstvo práce proti tomu navíc nesmí nic podnikat.
| Jak funguje projekt sKarty |
|---|
| Plastikové karty dostalo do konce dubna kolem 275.000 lidí. Automaticky mají i spořitelní účet, přes který k nim dávky putují. S sKartou pak mohou platit či vybírat peníze od státu z bankomatu. Tyto funkce využívá podle opozičního návrhu zákona na zrušení systému zhruba desetina lidí. Podle podkladů ministerstva pro vládu je to ale 29 procent těch, co sociální kartu mají. Většina lidí si nechává příspěvky rovnou přeposílat na své konto. |
Pavel Kysilka: Plánovaných 1,2 milionu sKaret vydáme
