„Jedná se o muže, tuším ročník 1989, který se 30. května vrátil z turistického pobytu v Koreji. Dne 14. června dostal rýmu, 16. června dostal teploty, které byly pod 38 stupňů Celsia. Zavolal zdravotnickou záchrannou službu a s ohledem na pobyt v Koreji byl převezen na infekční kliniku a umístěn do bioboxu,“ popsal ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Podle něj jsou příznaky „velmi nespecifické“. Ministr podotkl, že i když rýmu může dostat každý, kvůli mladíkovu korejskému pobytu je „lépe být více opatrný, než situaci podcenit“. Uvedl, že další postup se zvolí podle výsledků vyšetření.
Hlavní hygienik Vladimír Valenta řekl, že experti už vyhledali „kontakty“, se kterými mladík přišel do styku. Jsou to tři osoby. Pokud by se nákaza potvrdila, rozhodlo by se o případné karanténě. Odborníci by se pak zaměřili i na další lidi, s nimiž mladý muž mohl být.
Podle Valenty mladík procestoval téměř celou Koreu. Ve zdravotnických zařízeních, v nichž se objevila ohniska nákazy, ale nebyl. To prý riziko snižuje.
Na letištích zavedli opatření
Hygienik uvedl, že na letišti platí už určitá opatření. K dispozici jsou tam i informační letáky. Prostory, kudy přicházejí cestující z linek z Koreje, se vždy hned uklízejí a desinfikují. Týká se to i toalet. Zdravotníci jsou ve spojení také s korejským velvyslanectvím, dodal Valenta. Zpřísnění či přidání dalších opatření se podle něj zatím neplánuje.
Česko přijalo před časem už opatření kvůli možnému šíření eboly. Podle hygienika je nyní situace rozdílná. V západní Africe tehdy nefungovalo vyhledávání lidí, kteří přišli s nakaženými do styku. Nebyl tam ani screening na letišti, jako je v Koreji, přiblížil Valenta.
Podezření na nákazu řešili o víkendu i slovenští lékaři. Testy u Jihokorejce infekci vyloučily. Od května, kdy nemoc v Koreji propukla, zemřelo 19 pacientů a 154 lidí se virem nakazilo.
Běžné příznaky nachlazení
Nemoc se zpočátku projevuje běžnými příznaky nachlazení a teplotami kolem 38 stupňů. Pokračuje však závažným onemocněním plic a způsobuje i akutní selhání ledvin. Zdroje nákazy nejsou prokázány, vir je ale přenosný na člověka ze zvířat, přenášet by ho mohli například velbloudi.
Proti MERS neexistuje žádná vakcína a ani se zatím přesně neví, jak nemoc účinně léčit. Korejské ministerstvo informovalo, že dvě tamní nemocnice zahájily experimentální léčbu pacientů trpících MERS. Spočívá v v injekčním podávání krevní plazmy odebrané uzdravujícím se pacientům.
Léčba pomocí krevní plazmy byla s jistými pozitivními výsledky využívána i u vážně nemocných pacientů trpících onemocněním SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome), které způsobuje koronavirus z téhož kmene jako MERS a které si v roce 2003 vyžádalo na 800 obětí.
Infekce z Blízkého východu
Jižní Korea má největší počet případů infekce MERS mimo oblast Blízkého východu, kde se choroba v roce 2012 objevila poprvé a kde od té doby nákaze podlehlo na 450 lidí. Do Koreje nákazu zavlekl jeden z místních podnikatelů, který se počátkem května vrátil ze zemí Blízkého východu,
Světová zdravotnická organizace svolala kvůli šíření viru MERS na dnešek do Ženevy mimořádnou schůzi.
