Největší daňový únik historie: lihová mafie připravila stát o 6,7 miliardy

Senát Krajského soudu v Olomouci začal 22. ledna projednávat kauzu daňového úniku při prodeji lihu. Před soudem stanul zlínský podnikatel Radek Březina, údajný hlavní aktér nelegálních obchodů s lihem.

Senát Krajského soudu v Olomouci začal 22. ledna projednávat kauzu daňového úniku při prodeji lihu. Před soudem stanul zlínský podnikatel Radek Březina, údajný hlavní aktér nelegálních obchodů s lihem. Zdroj: ctk

Takzvaná lihová mafie, v jejímž čele údajně stál zlínský podnikatel Radek Březina, připravila stát na daních o 6,7 miliardy korun. Výše škody nemá dosud v Česku obdoby. Kriminalisté už případ uzavřeli a Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci předali spis i s návrhem obžaloby. Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) jména obviněných neuvedl. Žalobce z olomouckého zastupitelství Miroslav Stoklásek ale potvrdil, že jde o Březinův případ.

„Mám ambiciózní plán, že obžalobu (na členy tzv. lihové mafie) podám do dvou nebo možná tří týdnů,“ uvedl Stoklásek. Upozornil ale, že nejprve musí důkladně prostudovat spis čítající 13 tisíc stran, takže obžaloba může padnout i o něco později. Stoklásek zároveň potvrdil výši způsobené škody. „Výsledky dokazování nasvědčují tomu, že by mohlo jít až o tuto částku (6,7 miliardy korun),“ řekl.

Trestnou činnost skupina podle kriminalistů páchala od roku 1998. Obvinění údajně čistili technický líh (minimálně 1,3 milionu litrů) a používali ho na výrobu alkoholických nápojů, které prodávali bez přiznání a odvedení spotřební daně. Obchodovali také s minimálně 21 miliony litrů nezdaněného lihu a jeho část ukrývali v tajných úložištích.

Členové skupiny podle policie používali speciálně upravené telefony, aby nemohli být odposloucháváni. Při transportech lihu údajně doprovázeli nákladní vozidla po celé trase svými auty, aby zabránili kontrole Celní správy. Líh pak prý skladovali v důmyslných skrýších buď v odlehlých areálech v zaskládaných či zazděných prostorách, nebo v podzemních nádržích.

Zákon změní pravidla přidělování pásek pro značení lihu
Vláda navrhuje změnu pravidel přidělování kontrolních pásek pro značení lihu. Nově by zájemci o pásky neskládali kauci podle počtu odebraných pásek, ale podle toho, kolik lihu lze s tímto množstvím pásek označit. Má to pomoci ochránit zejména malé krajové výrobce lihovin.
V současné době musí zájemce o pásky složit kauci půl milionu korun, pokud žádá o nejvýše 25 tisíc kontrolních pásek ke značení lihu. Pro vyšší počet pásek musí složit kauci pět milionů korun. V zájmu toho, aby zákon nediskriminoval výrobce malých balení, navrhuje vláda, aby se kauce odvozovala podle toho, jaké množství lihu lze páskami označit. Půlmilionová kauce se bude vztahovat nově na 25 tisíc litrů lihu, na větší množství bude nutná půlmilionová kauce.
Současně vláda chce zavést kauci 100 tisíc korun pro malé výrobce, kteří odebírají jen omezené množství pásek. Tito výrobci by směli páskami označit nejvýše 2000 litrů lihu.

Stíháno je sedm mužů pro účast na organizované zločinecké skupině a pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Osmý obviněný v době vyšetřování zemřel, policisté proto navrhli zastavení jeho trestního stíhání.

Březina je obžalován také v jiném případu krácení daně. Společně s bratrem Tomášem a Tomášem Pantlíkem se zodpovídá od května před olomouckým soudem ze skrytých zásob nezdaněného lihu v Olomouci, Stojčíně na Pelhřimovsku a ve Valašském Meziříčí. Daňový únik byl vyčíslen téměř na půl miliardy korun. Soudce v pondělí projednávání přerušil, protože se rozhodl počkat na podání obžaloby právě v souvisejícím případu lihové mafie a poté obě kauzy spojit.

Dosud nejvíce 2,5 miliardy

Kromě podvodů kolem lihu přichází stát o stamiliony až miliardy také kvůli machinacím s pohonnými hmotami, podle předloňského vyjádření tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska jde ročně až o osm miliard korun, vesměs z DPH. Největší odhalený případ krácení daně přesáhl 2,5 miliardy korun, šlo o dovoz pohonných hmot se Slovenska v letech 1997 až 2002. Stát tehdy zřejmě přišel o obrovské částky při obchodech společností Bena a Tukový průmysl, trestní stíhání ale v lednu 2013 zastavila amnestie prezidenta Václava Klause.

Letos v březnu protikorupční policie obvinila 15 lidí z krácení daní při obchodování s pohonnými hmotami a z účasti na organizované zločinecké skupině. Daňové úniky vznikly od března 2012 do června 2013 při dovozu 409 milionů litrů pohonných hmot z Německa a Slovinska a stát přišel podle policie o 2,3 miliardy korun. Škodu 1,25 miliardy pak způsobila státní pokladně skupina, která od léta 2010 do jara 2012 dovážela paliva z Německa a Rakouska. Policie ji zadržela v prosinci 2012.