„Je to výsledkem dvouleté práce NERV na těchto otázkách. Není to úplně nový dokument, řadu doporučení zdůrazňujeme již delší dobu,“ uvedl člen NERV Tomáš Sedláček.
Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS) občanští demokraté vypracovali naproti tomu finanční ústavu, kterou chtějí vládě předložit na podzim. Ta by mimo jiné zavedla finanční sankce pro politiky za překročení plánovaného vývoje státního rozpočtu.
V rámci takzvaného dynamického rozpočtového pravidla by se deficit veřejných financí podle NERV řídil růstem HDP. Součet růstu HDP a deficitu veřejných financí by neměl překročit určitou hranici. To znamená, že v případě příznivějšího ekonomického růstu by měl být deficit nižší. Zároveň by pravidlo mělo bylo doplněno o zvláštní režim odvíjející se od vývoje státního dluhu. Například v případě překročení 40procentní hranice poměru dluhu k HDP by se zostřil režim výdajů státu.
Zrušeny by podle NERV měly být mimorozpočtové fondy státu a střednědobé výdajové rámce by měly být tvořeny na pět let, dosud je to na tři roky. Navíc by měly být závazné. „Pokud nebudou dodrženy výdajové rámce jednotlivých ministerstev, sníží se plat daného ministra a náměstků o 20 procent,“ uvádí materiál.
Roupočtová rada by měla být nezávislá
Rozpočtová rada by podle návrhů měla být nezávislou institucí, která by posuzovala reálnost odhadů vývoje ekonomiky v souvislosti s rozpočtem. Měla by i hodnotit plnění rozpočtů, dohlížet na pravidla a vyjadřovat se k dopadům připravovaných reforem.
Se vznikem rady počítá i návrh ODS. „Nepočítáme však s tím, že by tato rada měla suplovat rozhodování a odpovědnost demokraticky zvolených zástupců za stav státních financí,“ sdělil ČTK Kocourek. Za efektivnější také považuje zavedení konkrétních sankcí pro politiky, než zavádění rozpočtových autopilotů navázaných na růst HDP a deficit státního rozpočtu. Příprava rozpočtů by měla být podle NERV i více transparentní. V každém rozpočtu by se mělo například uvádět, o kolik by se musely zvednout daně, aby byly veřejné finance vyrovnané, do kdy se sníží dluh na 25 procent HDP nebo kolik dluží průměrný občan. Rovněž změna pravidel pro tvorbu rozpočtu by měla být obtížnější a stát by měl zveřejňovat jednotlivé položky rozpočtu v rámci tzv. rozklikávacího rozpočtu.
V případě daní NERV zopakoval doporučení ze studie ke zvýšení konkurenceschopnosti. Větší důraz by tak měl stát klást na zdanění spotřeby než zdanění práce. Postupně by také měla být zavedena jedna sazba daně z přidané hodnoty (DPH). Daň z nemovitostí by se měla zvýšit, ale nejdříve by podle NERV bylo potřeba přiblížit základ daně hodnotě pozemku. Vyšší daně z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu by podle rady měly stoupnout kvůli zvýšení daňového zatížení komodit, které znečišťují životní prostředí a mají tak negativní dopady. Navíc by se díky tomu zvýšil podíl nepřímých daní na celkových daňových příjmech.
Ministerstvo financí očekává, že deficit veřejných financí v letošním roce klesne na 4,2 procenta hrubého domácího produktu. Pro přijetí eura je nezbytné dodržet tříprocentní hranici. Loni deficit klesl na 4,7 procenta HDP z předloňských 5,9 procenta a nacházel se pod průměrem EU ve výši 6,4 procenta HDP. V letech 2012 a 2013 předpokládá MF další zlepšení deficitu na 3,5 procenta, respektive 2,9 procenta HDP. V roce 2014 by měl deficit klesnout až na 1,9 procenta HDP, přičemž cílem MF je dosáhnout v roce 2016 vyrovnaných veřejných financí.
Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond, Vinařský fond a další), Správy železniční dopravní cesty, transformační instituce Prisko, PPP Centra, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
