Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) poukázal na to, že na konci loňského roku byly proplaceny projekty celkem za 395 miliard korun, což představovalo jen zhruba polovinu připravených peněz. Na konci letošního prvního čtvrtletí objem peněz na účtech příjemců dotací vzrostl na 57 procent.
MMR tento týden upozornilo na to, že vláda bude muset do konce letních prázdnin rozhodnout, zda se více zaměří na urychlení projektů v končícím programovém období, nebo se raději bude věnovat kvalitní přípravě nových programů. Krizové plány, jak snížit riziko nedočerpání miliard korun z evropských fondů, totiž podle ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové zřejmě příliš nezabraly. Definitivně to bude jasné na konci července, kdy má ministerstvo předložit průběžnou zprávu o plnění krizových plánů, které vláda schválila na začátku března.
„Velký tlak na rozhodování, zda pokračovat nebo ne, bude hlavně u programů s pomalejším čerpáním, kde opravdu hrozí nesplnění limitů. Myslím si, že by se to sice teoreticky dalo nějak napravit, ale za poměrně velkých nákladů. Musí se proto jasně říct, zda se to vyplatí,“ uvedl první náměstek ministryně Daniel Braun, který má evropské fondy na starosti.
Pomalé čerpání
Podle právničky Lucie Žilkové ze společnosti Otidea, která se veřejnými zakázkami zabývá, mohou za pomalé čerpání také čeští úředníci. „Problémem je přehnaná byrokracie českých kontrolorů, kteří na dotace dohlížejí. V mnoha případech krátí žadatelům dotace zcela nesmyslně a pouze kvůli formálním chybám, které na výběrové řízení nemají žádný vliv,“ poznamenala Žilková. Neodbornost kontrol podle ní také způsobuje zbytečné časové průtahy, během nichž příjemci dotací musí vysvětlovat, co je a co už není v souladu se zákony.
Kromě pomalého čerpání dotací NKÚ kritizuje také to, že Češi chybovali při výběru projektů. „Typickým příkladem je diskutovaná stavba zdvihacího mostu v Kolíně, který byl koncipován pro tak velké lodě, které kvůli splavnosti ani po Labi plout nemohou,“ poznamenal prezident NKÚ Miloslav Kala. V některých případech si podle něj třeba ředitelé škol pořizovali rekvalifikace na svářeče a členové pedagogického sboru třeba na maséry.
Miliardové pokuty
Peníze z evropských fondů však šly i na předražené projekty, například na marketingovou kampaň Ryba domácí za více než 150 milionů korun, jejíž přínosy jsou více než sporné. Podle Kaly budou problémy i s projekty, které budou v budoucnu výrazně zatěžovat státní rozpočet. V tomto ohledu zmínil výstavbu vědeckých center, jejichž financování provozu bude podle Kaly velmi nákladné. Problémem je i korupční prostředí, uvedl šéf NKÚ.
Právě kvůli těmto chybám uplatnila Evropská komise v roce 2012 vůči Česku pokuty 125 milionů eur, tedy 3,43 miliardy korun, což zemi řadí na sedmé místo ze všech států EU. „Zároveň Česká republika do konce roku 2012 z vlastní iniciativy oznámila korekce za dalších 228 milionů eur. Všechny tyto prostředky tak půjdou na vrub státního rozpočtu, místo aby byly uhrazeny z evropských fondů,“ upozornil prezident NKÚ Kala.
Česko vydělalo na EU 87,79 miliardy
Údaje za roky 2013 a 2014 zatím nejsou oficiálně k dispozici, ale například v červnu letošního roku byla v rámci operačního programu Podnikání a inovace vyměřena další pokuta ve výši 1,8 miliardy korun.
Loňský rok však podle NKÚ přinesl i jednu pozitivní zprávu. Navzdory všem chybám a nedostatkům byl podle EU reportu 2014 loňský rok pro Českou republiku z hlediska čerpání evropských prostředků nejúspěšnější od jejího vstupu do Evropské unie, získala 3,2 miliardy eur, což je 87,79 miliardy korun.
594 miliard k dispozici
V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu podle aktuálního kurzu získat přibližně 700 miliard korun. Z hlediska jejich čerpání je však Česko nejhorší z celé unie. Loni nedočerpalo až deset miliard korun, v celé EU to bylo 16 miliard korun. Letos podle odhadů hrozí nedočerpání 24 miliard korun a dalších 26 miliard korun bude v ohrožení příští rok.
V nadcházejícím programovém období má Česká republika k dispozici 22 miliard eur, tedy 594 miliard korun. Podle Kaly si musí Česko důkladně zvážit, zda jsou dané projekty opravdu potřebné. „Musíme si položit u každého projektu základní otázky. Je skutečně důležitý? Přináší komplexní a finančně výhodné řešení? Skutečně bychom ten projekt realizovali, kdybychom na něj nečerpali eurodotace? Pokud si na ně neodpovíme ano, pak je lepší eurodotace nečerpat. Nesmyslné projekty nás neobohatí, ale právě naopak,“ varoval před dalšími ztrátami Kala.
